Diskuze k článku:

Vít Samek Na vlastní otvor 2. Vyšetření karpálního tunelu

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Bohumil Samek | 4. 6. 2020 12:11

Další díl Na vlastní otvor mého Víta se mi také líbí. Jeho karpál je zdraví. Moje zkušenost : Začalo se, hlavně v noci, u mě objevovat brnění, které trvalo mnohem déle než běžné brnění jako následek tzv.přeležené ruky. Lékaři hledali všechny možné příčiny, absolvoval jsem nejrůznější vyšetření a léčby - od masáží až po natahování v postroji (viníkem mohla být krční páteř). Nakonec bylo rozhodnuto o operaci. Ta proběhla snadno a rychle jen s lokálním umrtvením. Pravá ruka měla následovat po 14 dnech levou. Do 10 dnů měly všechny potíže ustoupit. Nestalo se. Shodou okolností mi po odběru krve, který s karpálem nesouvisel, byla zjištěna vysoká hladina cukru. Závěr - cukrovka II.typu a její průvodní jev neuropatie. Pravou ruku už jizva nezdobí, ale neuropatie postupuje dál. Dolní končetiny už skoro vůbec necítím. Tohle je příběh starý 33 let. Cukrovku jsem musel mít už řadu let před tím. A protože ona nebolí, dozvěděl jsem se o ní s velkým zpožděním, když už výše zmíněná neuropatie o sobě dala vědět. Moji zkušenost obrátím v radu - hlídejte si hladinu cukru v krvi. Ztráta citlivosti prstů a brnění nemusí mít s karpálním tunelem nic společného. Zdravím vás a na další díl Na vlastní otvor se moc těším. Věřím, že i vy.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Hynek | 4. 8. 2020 23:10

Moc díky za video, jako ajťáka mne možná bude nějaké podobné vyšetření čekat, tak aspoň díky němu vím, na co se připravit. A jako elektrikář bych si dovolil připomenout, že miliampéry vyjadřují velikost proudu - ne napětí. No a jaký je v tom rozdíl? Zkusím to napsat stylem "návodu na laryngitidu", aby se to dalo pochopit: Ty dvě díry v zásuvce (ten kolík nahoře nás teď nezajímá) mají mezi sebou nějaký napětí. Čim větší, tim víc chtěj elektrony přeskočit z jedný díry do druhý. Když je mezi sebou propojim (např. drátem, vlásenkou, nůžkama, apod.), tak jich tam proletí moc (to nechceš). Čím víc jich tam prolítává, tím větší proud (ampéry). Vyhodí se jistič (díkybohu), kterej tam víc než 16 ampérů nepustí. Co kdyby se nevyhodil a dovolil tam vlézt všem elektronům co tam chtěj? Tak pak se ten předmět propojující díry v zásuvce roztaví a pravděpodobně vznikne požár, nebo se vo něj pěkně spálíš. Voni totiž ty elektrony rádi cestujou kovovejma věcma. A jak jima cestujou, tak je vohřejvaj (to hojně využíváme v přímotopech, sporácích, bojlerech, pračkách, myčkách, apod.) Mezi těma dírama je ale normálně vzduch a tím se jim cestovat vůbec nechce. Když je ale napětí (tedy vůle přeskočit) velké, tak jim v tom ani vzduch nezabrání. Všimněte si někdy těch elektrickejch drátů na barákách a sloupech na vesnici - jsou docela blízko sebe, ale neva. 230 nebo 400 Voltů mezi nima neni zas tak moc, aby se jim chtělo cestovat nepohodlně skrz vzduch. Ale co kdyby těch voltů byly tisíce nebo desítky tisíc? No tak je prostě natáhneme dál od sebe a je to v pohodě (mrkněte někdy na ty dráty na poli). Čím větší sloupy, tím větší mezery mezi drátama, protože čím větší sloupy, tím větší napětí. No a proč teda nevedeme všechnu elektriku na nízkym napětí, když se ty dráty musej dávat tak daleko vod sebe? No protože pak by ty dráty na sloupech na polích musely bejt tlustý jak odpadní roura od záchodu. Čím větší je napětí, tím stačí menší proud, aby se přeneslo stejné množství energie. Takže když ti tělěm prochází ampéry při pár voltech, je to legrace a trochu to zašimrá. Ale když se to samý děje při několika tisícovkách voltů, tak to rozhodně nechceš. A proto taky nečůrej na vlakový troleje. Je tam velký napětí a elektrony v nich maj hodně velkou vůli cestovat. Vzduchem k tobě nepoletěj. Ale u spojitého proudu čůrání váhat nebudou. Neni to sice pro ně tak komfortní jako drát, ale na cestu jim to stačí. Tak to fakt nezkoušej a míření trénuj radši do mísy, nebo do sněhu :)

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marta | 4. 8. 2020 20:13

Dobrý den. Můj tatínek byl na vyšetření karpálu. Jak bylo řečeno nic příjemného ale vydrzet se to dá. Jen nikde není napsáno a nikdo o tom ani nemluví jestli tohle vyšetření má nějaké nežádoucí účinky. Tatínek je už čtvrtý den po tomto vyšetření a ruku má nateklou a nehybnou. Nevíme jestli je to normální reakce a ani paní doktorka co mu vyšetření dělala ho na to neupozornila. Nikde jsem to nevycetla.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Bohumil Samek | 4. 6. 2020 12:11

Další díl Na vlastní otvor mého Víta se mi také líbí. Jeho karpál je zdraví. Moje zkušenost : Začalo se, hlavně v noci, u mě objevovat brnění, které trvalo mnohem déle než běžné brnění jako následek tzv.přeležené ruky. Lékaři hledali všechny možné příčiny, absolvoval jsem nejrůznější vyšetření a léčby - od masáží až po natahování v postroji (viníkem mohla být krční páteř). Nakonec bylo rozhodnuto o operaci. Ta proběhla snadno a rychle jen s lokálním umrtvením. Pravá ruka měla následovat po 14 dnech levou. Do 10 dnů měly všechny potíže ustoupit. Nestalo se. Shodou okolností mi po odběru krve, který s karpálem nesouvisel, byla zjištěna vysoká hladina cukru. Závěr - cukrovka II.typu a její průvodní jev neuropatie. Pravou ruku už jizva nezdobí, ale neuropatie postupuje dál. Dolní končetiny už skoro vůbec necítím. Tohle je příběh starý 33 let. Cukrovku jsem musel mít už řadu let před tím. A protože ona nebolí, dozvěděl jsem se o ní s velkým zpožděním, když už výše zmíněná neuropatie o sobě dala vědět. Moji zkušenost obrátím v radu - hlídejte si hladinu cukru v krvi. Ztráta citlivosti prstů a brnění nemusí mít s karpálním tunelem nic společného. Zdravím vás a na další díl Na vlastní otvor se moc těším. Věřím, že i vy.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit