Vít Samek Na vlastní otvor 2. Vyšetření karpálního tunelu

Na vlastní otvor
Vít Samek
| 3. 6. 2020 | 3 komentáře | 8 794
Vít Samek Na vlastní otvor 2. Vyšetření karpálního tunelu
Zdroj: Shutterstock

Dneska se podíváme na otravnou diagnózu, kterou si mohou uhnat jak kancelářské krysy, tak například hudebníci. Na příčinu se ale přijde v pouhých 50 % případů. Takže jí může trpět téměř každej a ještě k tomu bůhví proč. Syndrom karpálního tunelu.

Takže nejdřív –⁠ co to je. Karpální tunel je úžina v zápěstí, kudy se vedou nervy, drobné cévy a vazy z předloktí do dlaně. Pokud dojde na tomto místě z jakéhokoliv důvodu k otoku, začne to odnášet takzvaný střední nerv, a vy to pak pociťujete jako oslabenou citlivost, mravenčení, pálení, trnutí a bolesti prstů rukou, klidně i v klidovém režimu a často v noci.

Příčiny jsou všelijaké –⁠ od zlomenin a popálenin přes hru na hudební nástroje a práci s počítačem až po vlivy hormonální, například při těhotenství či menopauze. Syndrom karpálního tunelu trápí ženy více než muže asi v poměru dva až čtyři ku jedné a objevuje se zhruba mezi 40 a 60 rokem. Dominantní končetina bývá postižena častěji a dříve.

Tímto mizerným a ničemným syndromem sice netrpím, ale to mi nebránilo pro vás natočit vyšetření, díky kterému neurolog tuto diagnózu potvrdí či vyvrátí: vyšetření elektromyografické. Je to velmi prosté, pomocí elektrod se změří odpověď na podráždění a rychlost vedení vzruchu nervem. Některé lidi by mohlo znervóznit, že do nich bude poušten elektrický proud, avšak vězte, že se jedná o napětí jen v desítkách mA a celé je to spíš sranda než bolest. Výsledky znáte hned, což je taky fajn.

Takže. Laskavě. Pokud třeba přilíš často klikáte na myšku, nebo jste nějaký šmidlikáči, a nebo procházíte hormonálními změnové a začne vás brnět hnát, alou k doktoroj! Tohle vonemocnění se totiž může zhoršit až tak, že bude potřeba chirurgický zákrok a to nechcete, jelikož je s tím akorát jebání - stehy sem, pak zase ven, kontrola zde, kontrola onde. Takže je s výhodou podchytit ho včas a řešit konzervativně - ruku šetřit, dlahu nasadit, možná kortikoidy nechat píchnout, rozsáhlé jsou i možnosti fyzioterapeutické.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 3 komentáře

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Bohumil Samek | 4. 6. 2020 12:11

Další díl Na vlastní otvor mého Víta se mi také líbí. Jeho karpál je zdraví. Moje zkušenost : Začalo se, hlavně v noci, u mě objevovat brnění, které trvalo mnohem déle než běžné brnění jako následek tzv.přeležené ruky. Lékaři hledali všechny možné příčiny, absolvoval jsem nejrůznější vyšetření a léčby - od masáží až po natahování v postroji (viníkem mohla být krční páteř). Nakonec bylo rozhodnuto o operaci. Ta proběhla snadno a rychle jen s lokálním umrtvením. Pravá ruka měla následovat po 14 dnech levou. Do 10 dnů měly všechny potíže ustoupit. Nestalo se. Shodou okolností mi po odběru krve, který s karpálem nesouvisel, byla zjištěna vysoká hladina cukru. Závěr - cukrovka II.typu a její průvodní jev neuropatie. Pravou ruku už jizva nezdobí, ale neuropatie postupuje dál. Dolní končetiny už skoro vůbec necítím. Tohle je příběh starý 33 let. Cukrovku jsem musel mít už řadu let před tím. A protože ona nebolí, dozvěděl jsem se o ní s velkým zpožděním, když už výše zmíněná neuropatie o sobě dala vědět. Moji zkušenost obrátím v radu - hlídejte si hladinu cukru v krvi. Ztráta citlivosti prstů a brnění nemusí mít s karpálním tunelem nic společného. Zdravím vás a na další díl Na vlastní otvor se moc těším. Věřím, že i vy.

+7
Reagovat