Jak se zorientovat v džungli IT pozic. Čtěte pozorně!

IT Heroine
Kariéra
Tipy a triky
Zuzana Pechová
| 1. 2. 2022 | 2 komentáře | 1 736
Jak se zorientovat v džungli IT pozic. Čtěte pozorně!
Zdroj: Shutterstock

Když jsem před dvaceti lety začala pracovat v telekomunikačním sektoru (a pak se přesunula do IT, i když dneska je to vlastně skoro i jedno), neměla jsem vůbec potuchy, co obnášejí pozice a jejich názvy, které na mě padaly z portálů na hledání práce. Po letech jsem trochu zmoudřela a zkusím vám svoje praktické zkušenosti shrnout, abyste se v té džungli tolik neztráceli.

Mnohé pozice, o kterých budu psát, ve skutečnosti nevyžadují žádné kouzelné schopnosti s počítačem – někdy víceméně stačí i jenom (dobrá) znalost textových a tabulkových procesorů (tj. Microsoft Word a Excel nebo Google Dokumenty a Tabulky) a samozřejmě lehce pokročilejší práce s počítačem jako takovým. A hned ze začátku vám dám radu: při hledání práce čtěte popisy všech IT pozic u firem, které vás zaujmou. Slovníček na konci článku je hlavně pro ilustraci toho, jak moc se na názvy pozic vlastně nedá spolehnout.

Článek jsem rozdělila na dvě části:

  • Stručný výběr častých a zajímavých pozic/oborů v IT a co k nim potřebujete
  • Slovníček, abyste tušili, co si (ne)představit pod některými slovy v názvech pozic

Část 1: Ilustrační pozice v IT

Zkusila jsem vybrat a krátce popsat pozice, které mi přijdou časté, oblíbené a napříč spektrem možností IT oboru.

Scrum Master

Někdy také „Agile Couch“ a další variace. Obecně jde o lidi, kteří nemají podřízené a nikoho nevedou, ale fungují jako moderátoři pro vývojové týmy. Pomáhají k tomu, aby spolu všichni mluvili, analyzovali požadavky a dobře si rozdělili práci. Pomáhají tlumočit informace mezi různými pozicemi a druhy lidí – například pomůžou marketingu s dobrou definicí zadání pro vývojáře. Nejsou to ovšem projektoví manažeři, záleží jim hlavně na lidech a aby měl vývoj spád a smysl.

Ke svojí práci do začátku určitě potřebují kurz Scrumu (což je celá metodologie, jak tyhle věci dělat) a kromě toho samozřejmě dobré schopnosti vyjednávání a porozumění lidem. Hodí se jim ale i opravdu umět trochu od všeho – aby měli realistická očekávání, jak pracné a složité je něco udělat, uměli si představit výsledek, aby pomohli definovat zadání a rozdělit jej s týmem na menší celky. Takže kurz programování, vyjednávání ani grafického designu jim nemusí být vůbec na škodu.

(Cyber)security Analyst

Hrozně obecná pozice, záleží na popisu. Vždycky se týká jedné nebo více oblastí kybernetické bezpečnosti, například počítačových sítí, firemních Microsoft Windows nebo Google cloudu. Ale co se týká nutných znalostí a zkušeností, je tu obrovský rozptyl.

Někdy stačí, když jste dobří ve čtení návodů, a posadí vás k hotovému systému, kde k vám jen chodí alarmy a vy je bez rozmyslu řešíte daným postupem (viz slovníček níže a L1‒L3). Pak jste našli jeden z dobrých startovních bodů, jak se do oboru vůbec dostat.

Jinde počítají s tím, že umíte kompletní základy kybernetické bezpečnosti a budete aktivně hledat a sami řešit slabé stránky zabezpečení firmy. V tom případě už musíte být velmi dobří technici, rozumět hardwaru, operačním systémům i různým programům a ještě umět mluvit s různými typy lidí ve firmě, abyste dosáhli opravení zranitelností.

Nebo třeba jde o to, jestli umíte „papírovou“ bezpečnost: to znamená, že víte, jaké bezpečnostní zásady by měla firma nebo produkt splňovat. Pak už jen chodíte po lidech a ptáte se jich, jestli zaškrtali všechny kolonky, přičemž se ani nedotknete příkazové řádky. V podstatě se na pozici v tu chvíli spíše hodí název „auditor“ nebo „compliance manager“.

Ať už je zaměření této pozice jakékoli, rozhodně do začátku potřebujete nějaké kurzy a praktická cvičení; na různých vzdělávacích platformách už jich je dost a dost i zdarma. Vybírejte si je samozřejmě podle toho, kterým směrem v bezpečnosti vás to táhne.

Datová analýza může být kreativní. Vyprávím příběhy pomocí čísel

Foto: Antonio Lourenço

Je datovou analytičkou českého startupu Mews, který hotelům po celém světě poskytuje systémy pro jejich kompletní správu. Čekali byste, že studovala technologie a čísla? Omyl! Markéta Lourenço je vystudovanou lingvistkou, která za daty vidí příběhy a IT chápe jako nepřeberný kosmos možností.

Systémový administrátor

Člověk, který je přímo technicky zodpovědný za nějakou část firemního IT. V malých firmách dělá skoro všechno od výměny klávesnic přes instalaci Windows po nastavení e-mailového serveru. Ve velkých firmách je zodpovědný za jednu nebo více přesně definovaných oblastí, třeba za všechny linuxové operační systémy, a ty jenom nastavuje podle požadavků, hlídá, jestli nevypadly, aktualizuje je a mnoho dalšího.

Speciální odrůda jsou pak DevOps administrátoři, kteří ještě k tomu i trochu programují, řeší komplexní automatizaci (takže místo toho, aby někde ručně klikali nastavení, napíšou nebo využijí nějaký program a ten to pravidelně udělá za ně). Někdy mohou i opravovat drobné chyby v produktu zaměstnavatelské firmy.

Dostat se na nejzákladnější pozici systémového administrátora není zase tak složité a dá se to naučit doma, existuje dost online kurzů třeba na správu Linuxu, Windows nebo sítí. Zkoušet si to můžete na dnes již běžných součástech domácnosti. Linux se dá nainstalovat virtuálně na stávající počítač, úplně základní nastavení počítačových sítí se dají testovat na lepších domácích routerech, přes které se připojujete na internet.

Service Manager

Service manager, česky manažer služeb, je speciální pozice, která vychází z projektu ITIL (Information Technology Infrastructure Library). ITIL je soubor mnoha praktických rad, konceptů a postupů, jak zajišťovat kvalitní služby a servis zákazníkům firmy zvenku i uvnitř vlastní společnosti.

U velkých firem se manažeři služeb specializují na konkrétní oblasti, třeba jak řešit obecně incidenty, kdo má za co zodpovědnost, jak rychle musí reagovat a podobně. U malých firem pak manažer služeb vybere jen vhodné části ITILu (celý soubor je obrovský a ani ve velkých firmách se z něj nevyplatí používat všechno) a ty pak v rámci firmy řídí a zajišťuje.

Tuhle pozici vnímám jako klíčovou ve firmách s více než jednotkami týmů, protože tam manažeři služeb stojí ve středu dění a vyjednávají mezi týmy, jak provozovat, hlídat a aktualizovat služby pro zákazníky. Zároveň pomáhají zavádět nástroje typu databáze konfiguračních položek, což je centrální seznam všech věcí, které firma vlastní, a doplňujících informací k nim.

Velmi se hodí mít předchozí technické zkušenosti například jako systémový administrátor, dobré komunikační dovednosti a pochopitelně alespoň základní kurz ITILu.

Způsob používání musí být přirozený a pohodlný. Není nic horšího než mít dobrý produkt, který ale nejde rozumně používat.

Tester (QA ‒ Quality Assurance)

Tester je podle mě jedna z nejlepších pozic pro vstup do IT. Její náplní je něco pravidelně testovat, jestli to přináší očekávané výsledky, a reportovat vývojářům, marketingu nebo dalším oddělením všechny chyby včetně okolností, za jakých nastaly.

Pro začátečníky je nejvhodnější manuální testování: ručně zkoušíte používat produkt tak jako jeho cílová skupina, případně si zkusíte stanovit hraniční podmínky a hlídáte, jestli se neděje nic divného. Můžete se tak dostat třeba k testování počítačových her, kdy vývojářům hlásíte všechno od problémů se zobrazením přes zvuk po špatné dialogy herních postav. Nebo zkoušíte webové stránky, jestli se dobře a srozumitelně ovládají, jestli fungují na mobilu i na malých a velkých monitorech. Možností je hodně a u testování postupně naberete i spoustu technických zkušeností, které se pak dají využívat dál.

Při pokročilém testování už jde třeba o psaní automatických testů, je nutné umět programovat, rozumět používaným technologiím, přímo testovat různé druhy kódu.

Programátor

Hned na začátku upozorňuji, že programování už dávno není řemeslo pro pár vyvolených se znalostmi matematiky a algoritmů. Většina programátorských pozic dnes vyžaduje jen psát kód podle zadání a důležité je pouze to, jestli kód dává očekávaný výstup podle zadaných vstupů, což ověřují testeři.

Jedno z nejznámějších dělení programátorů (kromě ovládaných programovacích jazyků) je podle toho, co programují:

  • backend ‒ výkonná část produktu firmy, například zpracování dokumentů, ukládání dat do databáze, výpočty.
  • frontend – to, co vidí zákazník, takže například grafické rozhraní, vzhled webové stránky.
  • fullstack – obojí výše zmíněné dohromady.

Speciálním druhem je DevOps programátor. Ten kromě programování produktu výsledek i provozuje pro zákazníky (DevOps administrátor naruby).

UX/UI Designer

Návrháři uživatelských rozhraní (UI – user interface) a způsobů používání (UX – user experience) musejí víc než techniku chápat lidi, umět pracovat s grafickými programy a vědět, k čemu uživatelé budou produkt firmy nejvíc používat.

Návrh uživatelského rozhraní tak říká, jak by mohl a měl produkt vypadat (barvy a tvar tlačítek, druhy textu a podobně), a to pro všechny možné normální i chybové stavy produktu.

Návrh způsobu používání pak říká, jaké ovládací prvky, na jaké obrazovce a za jakých okolností má produkt mít.

Obojí velice rozhoduje o úspěchu či neúspěchu produktu u zákazníků, protože uživatelské rozhraní je první, co uvidí, a způsob používání jim musí být přirozený a pohodlný. Není nic horšího než mít dobrý produkt, který ale nejde rozumně používat.

Podle mě je to dobrá startovní pozice v IT hlavně pro technicky zdatné grafiky, kteří se pak díky spolupráci s vývojáři mohou i posunout na programátory nebo jiné pozice.


Část 2: Slovníček

Orientační slovníček slov z názvů pozic. Jako Češce a začátečnici se mi tyto výrazy a slovní spojení zdály zavádějící a připadá mi, že se na tom za ta léta nic moc nezměnilo.

Jak si vybudovat portfolio a ukázat, co už v IT umíte

 

Foto: Shutterstock

Když si začínáte hledat svoji první práci v IT, většinou nemáte příliš možností, jak ukázat a prokázat své schopnosti. Absolvování kurzů a certifikace neříkají, jak se oboru věnujete mimo kurzy, jak dobře chápete nabyté znalosti. A reálná práce je i o soft-skills, o referencích, které před první prací není jak získat. Jak si pomoci sám? Vybudujte si portfolio.

Manažer

Zní to honosně, ale u takhle nazvaných pozic nejde leckdy o vedení lidí, jak by se mohlo zdát, takže je v inzerátech nepřeskakujte a přečtěte si jejich popis. A proč se tak vůbec jmenují?

  • Ve velkých firmách to může souviset se mzdovým ohodnocením ‒ sice nepovedete lidi, ale IT obor má běžně mzdy o třídu vyšší než zbytek firmy, takže manažer v tomto případě znamená ve skutečnosti jen „zkušený člověk“, lidi vede teprve „senior manager“. Spíš tedy jde o položku v mzdových tabulkách než skutečnou náplň práce.
  • Jindy budete opravdu někoho řídit ‒ ale jiné lidi než svoje podřízené. Můžete mít třeba na starost moderování komunikace mezi týmy lidí z různých oddělení, zadávat úkoly, které vymyslel někdo jiný, a hlídat, že se opravdu naplní.
  • A v neposlední řadě na takové pozici můžete řídit neživé věci. Třeba dostanete na starost službu, kterou firma prodává, a musíte sledovat, jak ji mají zákazníci rádi, jestli plní to, co od ní požadují, a vymýšlíte, kam ji posunout. Nebo kdy ji včas zrušit.

Junior/Senior

Z mojí zkušenosti nemá moc cenu se tímhle dělením řídit, protože všechny ty vtipy o juniorních pozicích požadujících doktorát a pět let praxe v něčem, co existuje teprve dva roky, jsou pravdivé. Každá firma tohle dělení vnímá jinak a rozdělila bych způsob jeho čtení opět na několik verzí.

  • junior a senior podle délky praxe v oboru a na konkrétní pozici (např. dva roky je junior, víc je senior)
  • junior a senior podle jakýchkoli předchozích zkušeností, ne nutně v daném oboru
  • junior a senior podle platového zařazení (podobně jako u manažera výše)
  • a pokud už to dělení používám já: senior je pro mě člověk, který třeba nemusí to, co je na pozici potřeba, ovládat bravurně ‒ ale dokáže pracovat samostatně, nepotřebuje vysvětlovat zadání a sám je doplňuje a ví, kdy se má ozvat nebo na co, případně koho se zeptat.

U juniora vím, že s ním budu trávit hodně času i nad drobnostmi, seniorovi jen vysvětlím zadání a občas se pobavíme, jak mu to jde a co pro sebe můžeme ze svých pozic udělat.

Level 1/2/3 (L1/L2/L3)

Na úrovně 1‒3 se dělí většinou pozice ve směnném provozu, kde se jedná se o dohled nad něčím. Třeba nad mobilní sítí, nad alarmy bezpečnostních zranitelností nebo na zákaznické infolince. Ať už jde o cokoli, styl práce je vždy podobný. A v zásadě je to i trochu jiná forma dělení na juniory a seniory.

Level 1 kontroluje alarmy nebo nabírá hovory a zprávy od lidí, zkrátka úkoly. Pak postupuje podle návodů na danou situaci. Co není pokryté návodem, jde na Level 2.

Level 2 už má složitější návody, lepší znalosti a širší kompetence, takže většinu věcí z první linie dořeší. A když ne, pošle to na Level 3.

Level 3 už jsou (většinou) opravdu specialisté s vysokými kompetencemi. Ale! Někdy to mohou být i lidé z L2 a to dělení L2/L3 může být čistě jen administrativní hranice, kdy dlouhodobé problémy k řešení jdou na L3, aby měly L1 a L2 co nejprázdnější fronty úkolů.

Teamleader

Na rozdíl od manažera teamleader opravdu vede tým lidí. Většinou se teamleader říká nejnižší úrovni vedení, takže podřízeným teamleadera už není žádný další teamleader nebo manažer, vedoucí.

Analytik, Architekt, Specialista, Developer

U těchto pozic je dobré si přečíst popis dané pozice, protože se pod nimi skrývá obrovské spektrum možností a z mojí zkušenosti se tyhle názvy pozic používají víceméně náhodně.

DevOps a Fullstack

Tahle dvě slova mají vlastní definice, ale v inzerátech až překvapivě často znamenají jen to, že se od vás čeká práce úplně na všem. Pokud jde třeba o web, čeká se od vás, že ho budete programovat, ladit problémy, nasazovat do testovacího prostředí, na produkci a ještě to budete umět automatizovat do cloudu.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 2 komentáře

Vstoupit do diskuze

Partneři projektu

Randstad
Asseco Solutions
Unicorn
Datamole
Czechitas
Jobs
Martinus.cz
Green Fox
ČMAPM
Red Hat
Mews
Ataccama
Avast
Asseco Solutions
Anect