Jak si vybudovat portfolio a ukázat, co už v IT umíte

IT Heroine
Portfolio
Zuzana Pechová
| 10. 1. 2022 | 1 komentář | 343
Jak si vybudovat portfolio a ukázat, co už v IT umíte
Zdroj: Shutterstock

Když si začínáte hledat svoji první práci v IT, většinou nemáte příliš možností, jak ukázat a prokázat své schopnosti. Absolvování kurzů a certifikace neříkají, jak se oboru věnujete mimo kurzy, jak dobře chápete nabyté znalosti. A reálná práce je i o soft-skills o referencích, které před první prací není jak získat. Jak si pomoci sám? Vybudujte si portfolio.

Kdysi jsem byla v podobné pozici a vyzkoušela jsem si mnoho cest, kudy jít. Chci vám dát pár osobních tipů na věci, které bych dělala dnes, abych si vybudovala portfolio pro první práci v IT. Tipy, které mě v začátcích buď nenapadly – nebo dokonce ani neexistovaly.

IT není jen programování, je to spousta dalších pozic a jejich variací. Můžete třeba testovat software. To samo o sobě se dělí na hodně podoborů, od uživatelského procházení aplikací a hlášení chyb, až po programování automatických testů. Nebo se chystáte do kybernetické bezpečnosti, do které vede mnoho cest a dělí se na nesčetně podoblastí – od „papírové“ bezpečnosti, kdy řešíte hlavně pravidla a procesy, přes bezpečnost kódu, který třeba váš zaměstnavatel programuje, až po nastavování počítačových systémů firmy, aby byly bezpečné. A to všechno je jen špička ledovce.

Přesto mám pár tipů, které se dají použít na jakoukoliv pozici v IT. Prvním tipem jsou konzultace. Najděte si někoho zkušenějšího, kdo už v oboru dělá, a projděte s ním typickou náplň práce juniorního člověka v oboru, kam míříte. Pokud už máte za sebou nějaká jiná zaměstnání, možná takhle najdete silné stránky, které vás nenapadly – a hlavně identifikujete ty slabší, na které se můžete připravit. Takový člověk může být i někdo z kurzů, kam chodíte – a mohl by na vás dát i referenci do začátku. Nebojte se zeptat.

Veřejně dostupná aktivita

Dalším tipem je být vidět. Nemyslím tím vyladěný Instagram s osobními fotkami, ale být dohledatelný na sítích, které se zabývají IT. Nemusí to nutně být nějaký váš osobní vymazlený projekt, ale třeba jste narazili na zajímavý open source projekt, používáte ho a chcete, aby fungoval lépe. V tu chvíli je spousta možností, jak k němu přispět. Sepsat požadavek na novou funkcionalitu. Nebo nahlásit a podrobně popsat chybu, na kterou jste přišli. Případně se přidat už k nějaké probíhající aktivitě na projektu – překládání do jiných jazyků, grafika, cokoli. Taková aktivita je pak vidět veřejně, a když do CV přihodíte svoje uživatelské jméno na gitlabu, githubu, stack overflow nebo jiném webu, kde žije největší množství vašich příspěvků, je to velké plus.

Projektů a zajímavých webů jsou nicméně stovky a je dobré probrat s někým zkušenějším, co má cenu, a co nemá. A poslední dobou se objevují i různé pomocné aktivity, jako je třeba označení “good first issue” na githubu – takhle se označují aktivity na projektech, které jsou brané jako vhodné pro začátečníky a často na ně dostanete i kvalitní zpětnou vazbu.

Ukažte šířku svých schopností

Pokud se na to cítíte, můžete si udělat i vlastní veřejný projekt, který pak můžete přihodit do životopisu. Ale tahle cesta je bez zkušeností hodně těžká a ambiciózní – a opět, dává smysl konzultovat to s někým a především si říct, k čemu ten projekt bude a jaká bude jeho pracnost. Je fajn si říct, že si udělám vlastní blog, který si naprogramuji třeba v python-flask, ale budu na něj mít opravdu čas? Co tím chci dokázat? Je to jenom do portfolia, chci se něco naučit, nebo to opravdu budu příští roky piplat a udržovat?

Efektivnější je podívat se po různých aktivitách s úkoly. Prakticky pro každý obor v IT nějaké existují. Pro kybernetickou bezpečnost jsou to třeba CtF (capture the flag) aktivity, které slouží k procvičování schopností hledat jehlu v kupce sena. Což znamená třeba rozebírání záznamů síťové komunikace a hledání zajímavých artefaktů, které postupně vedou k cíli dané CtF aktivity. Jeden z takových webů se zábavnými aktivitami je třeba Try Hack Me.

Pro programátory je oblíbený „Advent of Code”, zábavné programátorské puzzly s vánoční tematikou. České Czechitas mají i obdobu jménem Codemas. A najít se dají další a další – Project Euler, Code Wars nebo třeba Scala Exercises. Ze všech těchto aktivit a soutěží se dá udělat hezký zářez do portfolia, protože když si vytvoříte veřejně dostupný repozitář nebo i jen obyčejný blog a budete tam ukazovat, popisovat a vysvětlovat svá řešení programátorských a jiných problémů, získáte hned několik témat k pohovoru. A hlavně bude vidět, jak myslíte, jak dokumentujete a jak dobře ovládáte řemeslo, ve kterém teprve začínáte.

Při budování portfolia je nakonec podle mě skutečně nejdůležitější najít si někoho, třeba i celou skupinu seniornějších lidí na probírání a vysvětlování možností profesního rozvoje. I proto nedoporučuji stavět si portfolio na nějakém vlastním projektu – místo toho se přidejte k nějaké stávající aktivitě. Stojí to méně úsilí a vlastně to může i vypadat mnohem lépe, protože prokážete mnohem větší šířku schopností a zkušeností, než na jednom one (wo)man projektu. Na samostatném projektu neukážete schopnost spolupráce a dalších věcí, naopak při řešení už existujících a běžících programátorských a jiných aktivit se dostanete k problémům a řešením, které by sebelépe zvolený osobní projekt nemusely potkat.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Partneři projektu

Randstad
Asseco Solutions
Unicorn
Datamole
Czechitas
Jobs
Martinus.cz
Green Fox
ČMAPM
Red Hat
Mews
Ataccama