Chtěla bych umět žít bez pocitu, že si lásku musím neustále něčím zasloužit, říká Michaela Kramárová
Jaká rada její babičky jí v životě dobře neposloužila? Kde bere odvahu ozvat se i v těch nejzranitelnějších momentech a proč opravdová síla spočívá v pevných vztazích s dalšími ženami? Šéfredaktorka Heroine Michaela Kramárová prozrazuje, proč tolik obdivuje odvahu Gisèle Pelicot nebo Jany Fabiánové a z čeho nejvíc čerpá sílu. Jako členka poroty ocenění Moje Heroine popisuje, že audit domácnosti může být tím prvním krokem ke společenským změnám.
Hledáme ženy, které mění svět kolem sebe k lepšímu. Ženy oceněné titulem Moje Heroine 2026 představíme v říjnovém čísle časopisu Heroine a slavnostně je vyhlásíme 9. listopadu v Kunsthalle Praha, kam srdečně zveme i vás. Už pošesté jsme sbírali čtenářské nominace a letos o nich poprvé rozhodovala porota. Hrdinky vybírala část redakce a také ženy, kterých si v Heroine velmi vážíme: Lilia Khousnoutdinova, Lenka Simerská, Irena Hůlová, Olga Třísková a za redakci Michaela Kramárová a Ilona Kleníková. Nyní se v dotazníku Heroine představuje šéfredaktorka Heroine Michaela Kramárová.
Která žena vám v posledních letech změnila pohled na svět?
Určitě a jednoznačně Gisèle Pelicot svou odvahou. Prohlášením, že hanba musí změnit stranu. Když se teď objevila kauza hromadného znásilnění na Cornellově univerzitě, uvědomila jsem si, že příklad Gisèle mohl dodat odvahu i dalším obětem a jsem jí za to vděčná. O těchhle zločinech musíme mluvit nahlas.
Slavnostní předání cen Moje Heroine 2026
Komorní večer věnovaný předávání cen Moje Heroine 2026. Oslavíme a oceníme letošní laureátky – ženy, které dělají naši společnost lepším místem.
Večerem provedou moderátoři Ilona Kleníková a Filip Titlbach a o dávku humoru i nadhledu se postará stand-up komička Tady Tali.
Čeká vás inspirativní setkání plné silných příběhů, sdílení a ocenění každodenní odvahy. Ocenit. Podpořit. Inspirovat se.
🗓 9. 11. 2026 od 18:00, Kunsthalle Praha
Přála bych si, aby se muži – dnešní kluci, můj syn – pokud se někdy dostanou do podobné situace, dokázali jasně vymezit. Chtěla bych, aby pro ně bylo samozřejmostí nedopustit násilí, bezpráví a krutost. Aby si nedokazovali vlastní hodnotu (nebo „maskulinitu“?) tím, že se přidají k agresorům nebo budou jejich činy třeba jen přehlížet.
Které tři ženy sledujete, protože vás motivují?
Nechci jmenovat ženy ze sociálních sítí ani celebrity. O jejich životech nic nevím. Chci ale zmínit mnoho svých kamarádek a žen, které znám osobně. Čím jsem starší, tím víc dokážu ocenit, co pro sebe můžeme udělat – a děláme! Poradit, pochovat, ocenit, nebo se jen zasmát a uvolnit… Počítá se všechno, nakonec naše blízké vztahy jsou to nejpodstatnější, co máme, a vůbec nejde jen o ty partnerské.
S čím ženy v současném světě nejvíc bojují?
S nastavením patriarchální společnosti, která situaci téměř ve všem usnadňuje mužům a komplikuje ženám. Stav medicíny, možnost rozhodovat o svém vlastním těle, osobní finance, rozdíly v odměňování, druhá směna, péče o děti i péče o rodiče… a pokračujte a doplňujte cokoli vás napadne.
Co vnímáte jako největší těžkost pro ženy v České republice?
U nás pořád bojujeme se zažitou představou, že vaří máma, uklízí máma, na třídní schůzky chodí máma a ta stejná máma taky chodí do práce. Je to jako v tom vtipu – kam by to dotáhla, kdyby taky měla manželku? Ale věřím, že přibývá párů, kde to už pochopili a žijí jinak. Audit domácnosti je většinou to, čím začínají.
Ve kterém tématu se Česká republika posunula a kde jsme zůstali stát nebo se dokonce vracíme o pár kroků zpět?
Pamatuju se, že když Heroine v roce 2019 začínala, nikdo neznal termíny jako sexualizované násilí nebo tělesná autonomie. V tom jsme se posunuli velmi daleko. Měla jsem velký pocit zadostiučinění, když byl odsouzen sexuolog Jan Cimický. Dlouho to totiž vypadalo, že prominent bývalého režimu ujde trestu. Vím, že je to dnes starý pán, ale přesto cítím, že jeho odsouzení nastavuje vzor pro další případy, které určitě přijdou. Jsem vděčná Janě Fabiánové, která statečně promluvila jako první, ale i všem ostatním ženám, které vytrvaly navzdory tomu, že musely znovu a znovu čelit odsouzení od většiny společnosti.
Domnívala jsem se také, že v ČR konečně víme, jak je třeba přistupovat k obětem znásilnění. Bohužel ale ženy nadále popisují nedostatek pochopení ze strany policie a dalších institucí. Byla bych ráda, kdyby měla naše kritika systémových nedostatků skutečný dopad na realitu.
Co by podle vás mělo každé dítě slyšet o vztahu žen a mužů?
Copak slyšet, ale hlavně vidět. Přála bych si, aby děti viděly vzor pro vlastní život vztahy, ve kterých si jsou rodiče rovni a chovají se k sobě s láskou a respektem.
V čem se vaše generace liší od generace vaší matky nebo babičky? Které jejich rady už neplatí?
Liší se velmi. Moje babička mi radila, abych se naučila používat ženské zbraně. Nikdy jsem úplně nepochopila, co tím myslí. Moje máma zas lásku ukazuje přes jídlo a vaření. Já bych chtěla lásku ukazovat jen jako lásku. Chtěla bych umět žít bez pocitu, že si lásku musím zasloužit… Ať už vařením, posluhováním anebo jen „správným chováním“.
24 dní korejské krásy v adventním kalendáři od Notina
Co kdyby letošní odpočítávání do Vánoc patřilo jen vám? Adventní kalendář Notino Korean Beauty Gems ukrývá 24 překvapení ze světa K-beauty. Těšte se na skin-care i make-up od značek Beauty of Joseon, Anua, SKIN1004 a mnoha dalších. Dopřejte si prosinec plný krásy.
Vychovávali vás jako „hodnou holku“?
Určitě jsem hodná. Takže jo. Dodnes se stydím. Ale nevím, jestli je to důsledek výchovy, nebo prostě mojí povahou.
Jakou zkušenost jste udělala, ale byla byste radši, kdybyste ji udělat nemusela?
Zažila jsem momenty, kdy jsem byla s malým synem v nemocnici a zdravotnice chtěla provést zákrok, který v tu chvíli nebyl nutný. Jen by jí usnadnil práci a ušetřil čas. Vzedmula se ve mně tehdy taková odvaha a síla, s jakou jsem to odmítla, že se tomu dodnes až divím.
Kdy jste se stala feministkou?
Vlastně až v redakci Heroine, kde mě moje kolegyně a kolegové každodenně vzdělávají, informují a obohacují. Dřív jsem si nerovností ve společnosti tolik nevšímala. Myslela jsem si, že mnohé z nich lze řešit individuálním úsilím, většími ambicemi nebo pílí. Díky Heroine vím, že je potřeba systémová změna. Bez svých kolegyň a kolegů bych ani nevěděla, co to je intersekcionální feminismus.
Jakou událost ve svém životě považujete za klíčovou pro to, jakou ženou dnes jste?
Určitě práci v Heroine. I když je to někdy šíleně náročné, protože je nás v redakci málo a média to v posledních letech mají velmi těžké. A pak potkám někoho, kdo nám děkuje za naše texty, kdo nás nadšeně zdraví na našich akcích, kdo napíše e-mail, ve kterém vylíčí, jak konkrétně jsme mu pomohli. A to jsou momenty, ze kterých čerpám sílu a jsem pyšná na to, že Heroine existuje. A taky na lidi, kteří nás s takovou otevřeností čtou.
Za zapůjčení oblečení děkujeme značce Medicine, za umožnění fotografování děkujeme OC Arkády Pankrác. Děkujeme také partnerům projektu Moje Heroine – Nadačnímu fondu Propolis 33 Lilie Khousnoutdinové a společnosti Notino.
Seznamte se i s dalšími členkami poroty Moje Heroine:
