V posteli možná nejste tak dobří, jak si myslíte. Učte se naslouchat

20 044 | Thea Kučerová | 15. 4. 2020 | 1 komentář | Moderní sexualita

„Sex se učíme z porna, ne z reakcí druhého. Překypujeme množstvím představ o tom, co dělá protějšku dobře, aniž bychom si ověřovali, jestli ty představy ladí s reálnou touhou,“ říká koučka Simona Dosedělová, která se věnuje tématům spokojených a naplněných vztahů. Místo studování návodů nás nabádá k vzájemnému naslouchání a sžití se s vlastním tělem.

Zdroj: Shutterstock.com

Snadno přístupné porno, tajnůstkářství mezi přáteli, mizerná kvalita sexuálního vzdělávání, často i neúcta k druhému pohlaví. To jsou jen některé důvody, proč mnoho odborníků upozorňuje na zkreslené představy mužů a žen o tom, co je v sexu dobré pro ně samotné i pro druhého.

„Učíme se, že dobře dělá „pojď čubičko, vezmu si tě, ukaž mi ji“ a čubička poslušně roztáhne. Učíme se, že čím víc, tím víc. Čím rychleji, tvrději, tím silnější orgasmus. Měřítkem pro to, jestli jsme dobří, ale často i pro to, jestli jsme spokojení, se stal výkon,” popisuje problém Simona Dosedělová. „Učíme se, že vášnivý, výbušný a tedy skvělý sex je impulzivní, neboli sex hned. Ve výtahu, na stole, pod stolem, kdekoliv, hlavně hned. Přitom vzrušení je záležitost bobtnající. Učíme se návody, ne naslouchání, a takové návody potom ne každému fungují. Je potřeba učit se vnímat jinakost a být ji otevřený, nereagovat stereotypně a nacházet nové přístupy.”

Neochota naslouchat

Asi každý z nás byl někdy v situaci člověka, kdo se snažil něco vyprávět partnerovi s hlavou skloněnou nad displejem telefonu, i tím, kdo se množstvím informací nechal i ve společnosti druhého polapit. Aktivně naslouchat, vnímat plnou pozorností a ještě se doptávat na doplňující otázky je čím dál těžší. Ale možná právě proto je na čase začít se k těmto dovednostem vracet. „Neumíme naslouchat a nejsme ochotni naslouchat. Slyšíme jen sami sebe a svoje řvoucí potřeby. Jsme unavení a neochotní investovat energii. Čekáme, že energie bude investována do nás,” říká Dosedělová.

Zpočátku si možná párkrát přišlápnete špičku, ale po pár kolech kolem sálu už začínáte být docela dobře sladění.

„Pro ty, co mají naslouchající přístup a umí si vzájemně splňovat své představy k oboustranné spokojenosti, potom fungují jakékoliv hry a intenzita, protože jsou na obou stranách vítány a pro oba stejně srozumitelné. Je to ladění, tanec bez jasných pravidel, kdo, kdy a kam udělá další krok. Snažíte se sladit, vnímáte pohyby druhého, přibližujete se, oddalujete, vedete a následujete. Zpočátku si možná párkrát přišlápnete špičku, ale po pár kolech kolem sálu už začínáte být docela dobře sladění. Váš protějšek udělá krok stranou, zpomalí nebo se otočí jinam, než chcete, a tím zase vás vyzývá k akci a vás tahle hra najednou začíná bavit.”

Odosobnění od těla

Při terapeutických sezeních často zaznívá argument, že sex je přeci něco naprosto přirozeného, co tělo dobře umí samo od sebe. Dosedělová upozorňuje, že sex sice umíme skvěle jako pudovou záležitost vedenou rozmnožovacím instinktem, ale problém nastává v situaci, kdy si chceme v sexu umět vzájemně udělat dobře. A to nejen dovedením k orgasmu, ale také naladěním se na potřeby toho druhého.

„Už jen to, že o těle mluvíme ve třetí osobě, že používáme kategorie „to“, „ono“, jako by to bylo něco, co nejsme my, ale něco, co nám patří a co nám má sloužit – tím odosobňujeme své tělo sami od sebe,” upozorňuje Dosedělová. „Naše tělo jsme přece my sami. Má to být „to naše tělo“, které nějak automaticky rozpozná, co se má dít? To skoro zní, jako by se to mělo všechno odehrát nějak naprogramovaně, bez našeho vědomí. Nebo jsme to my, s naším plným vědomím a citlivostí, vnímavostí k okolnímu světu, kdo rozhoduje o tom, jak se v danou chvíli zachová? A tady jsme zpátky u potřeby učit se umění citlivosti a vnímavosti,” dodává.

Stud nám brání v rozletu

Stud neboli hanba je denní chléb sexuologů a párových i individuálních terapeutů. Je to pocit, který výrazně ovlivňuje, jakým způsobem se projevujeme, žijeme i rozhodujeme. Profesorka Brené Brown mu dokonce věnovala celou knihu nazvanou Síla zranitelnosti. V sexualitě má stud naprosto zásadní roli a projevuje se třeba i tak, že lidé neumí nazývat své intimní partie. Nejen muži, ale dokonce ani ženy často netuší, jaký je rozdíl mezi vagínou a vulvou, a pokud ano, nepřijdou jim tyto názvy příliš sexy.

„Ve vztahu k vlastnímu tělu, zvlášť k intimní zóně, nám chybí přirozenost, slušnost, laskavost a úcta. To se podepisuje na tom, jak o sexu a intimní oblasti mluvíme a jak se chováme. Zesměšňujeme, jsme vulgární nebo „o tom“ raději nemluvíme - a tohle pak vnášíme do našich intimních vztahů. Sex nebo jeho odepření jsme schopni použít jako výhrůžku i manipulaci,” vysvětluje Dosedělová.

Ve vztahu třetího stupně oba znají a jsou schopni projevovat své mužské i ženské stránky.

„Nemáme osvojená pěkná pojmenování, která by vyjadřovala kladný, laskavý vztah k našim intimním oblastem. Zato máme spoustu vulgarismů. Pojmenování vulva, vagína, penis, ač správná, v sobě nesou kus oficiality, odstupu. A zdrobnělá pojmenování, která si neseme z dětství, nám mohou evokovat dětské stydlivé pocity,” říká koučka. Sama navrhuje najít pro sebe taková pojmenování, která se nebudeme zdráhat říkat přirozeně, laskavě, nahlas a právě bez studu. I to totiž může být prvním krokem k hlubší intimitě.

Inspirovat se můžete třeba v tradiční indické filosofii. Tantrický přístup učí používat označení lingam a jóni, což může být cesta, jak se se svou intimní oblastí spřátelit, pokud na vás nepůsobí příliš exoticky a cize. Sanskrtský pojem „jóni” označuje zevní i vnitřní ženské pohlavní orgány, v širším smyslu pak především spirituální tajemství související se sexuální energií ženy. Jóni je přijímající silou, obětavostí, potěšením, rozkoší a láskou. Lingam je v Indii zobrazován v různých formách falického symbolu. Představuje sílu boha Šivy a jeho sexuální, ohnivé a kreativní podstaty. Lingam rozehřívá, posiluje, propojuje, ochraňuje i spaluje, proto tato energie vždy potřebuje spočinout v lůně svého protikladu – v jóni.

Vyzrálé vztahy bez destrukce a ulpívání

Nová doba vyžaduje nové vztahové nastavení. Na změnu upozorňuje třeba lektor systemických konstelací Jan Bílý, který nabádá k tomu, abychom si neidealizovali dřívější podobu vztahů. Jako společnost i jako jednotlivci jsme se podle něj posunuli mnohem dál. Vztahy, které muži a ženy navazovali v minulosti, byly vztahy prvního stupně, typické tím, že je každý pevně ve své roli, muž mužem a žena ženou. „Silná polarita pak zajišťuje silnou vzájemnou přitažlivost, ale chybí jim přesah a pochopení. Ve vztazích druhého stupně se k sobě naopak muž a žena přibližují, přejímají znaky jeden druhého, stírají se rozdíly, jsou přátelé. Dokáží spolupracovat, ale postrádají jiskru, protože zmizela polarita,” vysvětluje Bílého terminologii Dosedělová.

„Bílý popisuje vztahy třetího stupně, tedy vztahy bez destrukce a ulpívání, vztahy hluboké a charakteristické svou vyzrálostí, pochopením pro odlišnosti muže a ženy a přijetím nezávislosti ve smyslu „uvědomuji si, že tě nevlastním.“ Ve vztahu třetího stupně oba znají a jsou schopni projevovat své mužské i ženské stránky. Tato znalost jim umožňuje vědomě zacházet s přitažlivostí, navázat vztah a užívat si jiskření, když se postaví do polarity. Když je to ale potřeba, jsou schopni i přesahu. Žena zná a je schopna projevovat své mužské vlastnosti, aniž by ztratila něco ze své ženskosti, a naopak,” dodává Dosedělová.

(Foto: Shutterstock)

Karanténa nám sex bere i dává, babyboom ale nejspíš nezpůsobí

Zdroj: Shutterstock.com

V dobách před koronavirem u nás pracovala z domova jen asi 4 % lidí. Nyní tato čísla rapidně vzrostla a na home office pracuje nejen velká část kancelářských zaměstnanců. Zatímco se instagramové feedy plní fotkami ušitých roušek a upečených bábovek nebo výkřiky o tom, že ze soužití čtyřčlenné rodiny v malém bytě už lidem hrabe, o jejich sexuálním životě se moc nedozvíme.

Přečtěte si, co s naším sexuálním životem dělá pobyt v nucené karanténě.

Thea Kučerová

Je redaktorkou magazínu Hospodářských novin PročNe a na volné noze se věnuje copywritingu a brandingu pro malé značky. Dříve vedla kreativní tým v českém módním... Další články.

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Michal | 16. 4. 2020 | 06:06

Do pelecha chodím chrnět a ne na čas přezouvat pneumatiky,jako mechanici u Ferrari !!!

-2
Reagovat

Naše další projekty

Peníze

Krize rodí příležitosti. Startupy očima expertů

Jak se daří startupům v době koronavirové? Chopí se dravé firmy příležitosti? Na co se mají připravit ty, které chtějí uspět?

Peníze

Zvýšení důchodů 2021. Spočítejte si, kolik dostanete

Průměrná starobní penze poprvé překoná 15 tisíc. A poprvé poroste o speciální důchodcovskou inflaci.

Finmag

Někdy musí politici dělat rozhodnutí, která nelze opřít o veřejné mínění

Pokud lidé vnímají odborný konsenzus, mění i své chování, říká v rozhovoru pro Finmag sociolog Matouš Pilnáček, který zkoumal proměny důvěry...

Finmag

Matematik ke covidu: Dejte data, nebo volejte věštce

„Jako matematickým modelářům nám zbývají jen oči pro pláč, nemáme data,“ říká matematik Tomáš Fürst. „Fascinovaně přitom hledím na jiné...