Seriál Dělníci chtíče. Co s sebou přinesla česká sexuologická revoluce

Dokument
Redakce Heroine
| 29. 4. 2021 | 1 komentář | 8 291
Seriál Dělníci chtíče. Co s sebou přinesla česká sexuologická revoluce
Slavoj Brichcín, emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice. Foto: Mall.tv

Zatímco dějiny sexu jsou staré jako lidstvo samo, obor, který se jím zabývá, byl roky opomíjen. K jeho rozvoji přispěla i Česká republika: Pražský sexuologický ústav se stal v roce 1921 vůbec prvním univerzitním pracovištěm na světě zabývajícím se sexuologií. A mezinárodnímu uznání se těšili také čeští lékaři zabývající se jednotlivými aspekty pohlavního života.

„V ambulantní sexuologické péči jsme byli v předstihu před ostatními evropskými zeměmi, protože byla organizovaná a měli jsme k dispozici léky,“ říká jedna z legend oboru, kterou je šestaosmdesátiletý Slavoj Brichcín, emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice. Právě on stál spolu s kolegou Petrem Weissem v roce 1986 u zrodu zdejšího sexuologického oddělení. Jeho vzniku předcházela dvojnásobná vražda, kterou během víkendové propustky spáchal pacient ochranné léčby. Tragická událost tehdy donutila pražský magistrát vyslyšet volání odborníků a zřídit specializované pracoviště.

Do té doby se lidem, kterým soud nařídil ústavní léčbu, žádná péče neposkytovala. Standardně byli zařazeni na psychiatrická oddělení, kde dostávali jednou za 10 až 14 dní tlumivé hormonální injekce, nebo psychofarmaka. Léčba ženskými hormony, kterými se potlačovala mužská sexuální agresivita, s sebou ale nesla řadu nepříjemných vedlejších účinků. Výjimečnými nebyly ani kastrace, které platily za nejlepší řešení, protože recidivita u pacientů byla naprosto minimální.

Jak se během víc než půlstoletí trvající praxe Slavoje Brichcína proměnila česká sexuologie, co si myslí o kastracích a co všechno se podle něj ještě musí změnit, aby se současná 20% recidivita pacientů ještě snížila, prozrazuje další díl dokumentární série Dělníci chtíče.

Dokumentární série Dělníci chtíče zachycuje pachatele těch nejvíce odsouzeníhodných činů – sexuálního zneužití dítěte. Jak probíhá jejich léčba? A dají se vůbec úspěšně vyléčit? Cítí vinu? A proč jsou tresty za zneužívání těch nejzranitelnějších tak nízké? Tvůrce pořadu Jakub Klingohr mluví jak se samotnými pachateli, kteří právě procházejí léčbou, tak s lékaři, policisty, právníky, ale i oběťmi. Cílem dokumentu je zvýšit povědomí o problému sexuálního zneužívání dětí, který není tak ojedinělý, jak se zdá, poukázat na délku soudních procesů a nízké tresty, jež pachatelům hrozí, nebo upozornit na neexistující prevenci i chybějící diferencovaná oddělení.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Anton | 29. 4. 2021 18:58

Naše sexuologie?
Která má přístup k transsexuálům takový, že dokud neprokážou, že mají úplně zdevastovaný život, tak nic nebude? Která je nutí kvůli kolonce v dokladech likvidovat fungující vztahy a kastrovat se?
Jestli jsme byli revoluční někdy v první polovině 20. stol., tak to ještě neznamená, že jsme i dnes. Naopak zaostáváme za civilizovaným světem.

-2
Reagovat