Vysoké školy jsou v Česku zdarma. Studium na nich je ale pro čím dál víc mladých finančně nedostupné

„Naše nejstarší dcera i při studiu na univerzitě stále zůstává doma, protože my nemáme na to, abychom jí platili bydlení a jídlo. Chce se věnovat právě studiu, a ne se sedřít už na vysoké někde na baru. Studenti paradoxně musí pracovat, aby mohli studovat, protože ty náklady jsou brutální, ale pak zase nemají čas na studium,“ uvádí paní Johana z Brna.

S tím souhlasí i Marcela, která má aktuálně doma hned dva vysokoškolské studenty: „Syn studuje práva a mladší dcera psychologii. Oba podávali přihlášky pouze na vysoké školy v Praze a zůstali bydlet doma, protože studium v jiném městě bychom nezaplatili. A i přesto si musí přivydělávat. Syn pracuje na půl úvazku v advokátní kanceláři, takže alespoň získává praxi. Ale dcera může pracovat ve svém oboru teprve poté, co dostuduje, takže si zatím přivydělává v kavárně.“

V trochu jiné situaci je paní Martina z královéhradeckého kraje (ani jedna z uvedených žen nesouhlasila s uvedením celého jména, ale jejich totožnost redakce zná). Její finanční zajištění je nadstandardní, nicméně i ona považuje náklady na studium dcery za značné a uvědomuje si, že zdaleka ne každá rodina si je může dovolit: „Dcera studuje třetím rokem veterinární lékařství v Brně. Protože má z domova dojezdovou vzdálenost ,jen´ tři hodiny, nedostala kolej. Každý měsíc jí posíláme třináct tisíc. Z toho pět tisíc utratí za podnájem bytu na Cejlu, tedy jedné z nejhorších brněnských čtvrtí. V tom bytě jich bydlí šest. Zbytek peněz má na jízdné, jídlo a drogerii. Veškeré mimořádné výdaje, jako jsou třeba léky, oblečení, školní pomůcky nebo nové boty jí platíme zvlášť, protože na to by jí peníze nestačily. Vzhledem k tomu, jak je studium na veterině obtížné a časově náročné, žádná brigáda ani pro ni, ani pro většinu jejích spolužáků nepřipadá v úvahu. Někteří zvládnou pracovat v létě, ale často se také celé prázdniny učí na zkoušky v září.“

Volba mezi ideální a dostupnou školou

V Česku se vysokoškolské vzdělání stále označuje jako bezplatné. Školné se sice neplatí, jenže samotná existence školného není tím, co o skutečné dostupnosti vzdělání rozhoduje. Jedním z klíčových faktorů jsou náklady na vysokoškolský život. A ty v posledních letech výrazně rostou.

„Je patrné, že finanční situace rodiny do značné míry ovlivňuje výběr vysoké školy. Pokud lidé nemají dostatečnou podporu nebo zázemí, nemohou si dovolit studium ve velkém městě a nemohou si ani zvolit univerzitu, která je vzdálená jejich bydlišti. Takže si často nevyberou školu, která by pro ně byla ideální, ale tu, na kterou zvládnou dojíždět,“ říká Šimon Stiburek, spoluzakladatel Institutu pro rozvoj vysokého školství.