Bez uzenin, pokrmů „z prášku“, kořenících směsí a sladkého pití, zato s čerstvou zeleninou a ovocem, kvalitním masem a luštěninami nebo mléčnými výrobky. Tak mohly už rok vypadat školní jídelny. Teď to ale vypadá, že vláda s reformou školního stravování bere zpátečku. Co tedy budou jíst naše děti? O tom píše v komentáři pro Heroine.cz Simona Horská.

Hovězí vývar z kostí se může táhnout mnoho hodin, nebo může být hotový za chvilku, pokud do vařící vody nasypete práškový bujón a důkladně zamícháte. Zřejmě každý tuší, která z těchto dvou variant je (nejen) pro děti ze zdravotního hlediska přínosnější. Jenže do budoucna se může stát, že pokud se školní jídelna vašeho dítěte rozhodne, že zvolí „ekonomičtější“ variantu, nebude jí nic stát v cestě. Ani dopad na zdraví dětí.
Vláda se totiž, alespoň podle článku Hospodářských novin, rozhodla definitivně potopit reformu školního stravování. A nejen, že neponechá ani současné, mírnější normy. Je možné, že prostě jakékoliv normy úplně zruší a bude se pohybovat pouze v rovině doporučení ministerstva zdravotnictví, která ovšem nebudou závazná a jejich nedodržování se nebude sankcionovat.
Nová vyhláška o školním stravování vznikala pět let a procházela mnoha konzultacemi s odbornictvem i pracovnictvem školních jídelen, aby bylo do budoucna jasné, že umělá dochucovadla, uzeniny nebo přesolené a přeslazené výrobky dětem na talíř nepatří.
Když ministerstvo školství společně se Státním zdravotním ústavem znění nové vyhlášky před rokem vydalo, strhl se poprask, a to zejména ze strany potravinářských firem. „Vlastně se nedivím. I kdyby jídelna měsíčně za slazené nápoje utratila tisíc korun, je to za deset měsíců provozu deset tisíc korun. Jídelen je v Česku necelých devět tisíc, a i kdyby slazené nápoje takto využívala jen třetina z nich, jsme na zhruba třiceti milionech korun za jeden školní rok. I poloviční částka by byla suma, o kterou se už vyplatí zabojovat,“ vypočítává jedna z autorek reformy Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu v textu na webu Heroine.cz.
Už zhruba před dvěma lety, když se ještě bojovalo o finální podobu nových spotřebních košů, se ve veřejném prostoru objevovaly různé dezinterpretace a dezinformace – například o tom, že vyhláška dělá z dětí vegetariány nebo dokonce vegany. Kuchařky ze školních jídelen si údajně osobně stěžovaly premiérovi Andreji Babišovi (ANO), že nová jídla jsou složitá na přípravu a dětem nebudou chutnat.
Nové číslo Heroine je o ženách, které nečekají na svolení. Na titulní straně je Chili Ta, milovnice jídla a tvůrkyně obsahu, která mluví o vzteku jako zdroji síly, americkém fotbale a o tom, jak odpustila přísným rodičům. Představujeme laureátky ocenění Moje Heroine 2026, ptáme se, proč lékaři přehlížejí lipedém, a přinášíme ukázku z nové knihy Niny Špitálníkové o mateřské lásce, která nepřichází automaticky. Mluvíme s režisérkou Pepou Lubojacki o lidech na ulici a zkoumáme, jak daleko došel vývoj sexuálních robotů.
Čtěte v novém čísle Heroine.
Mnohé jídelny přitom už na vaření podle původně chystaných nových pravidel bez problémů najely, další možná uvítaly roční odklad, ale postupně se směřovalo k tomu, že se jídelny postupně promění. Nyní se ale možná vrací situace, kdy se kečup počítá jako zelenina a marmeláda jako ovoce.
Zmíněný článek Hospodářských novin cituje i ministra prevence a sportu Borise Šťastného (Motoristé): „Školní vyhláška byla nesmyslné progresivistické zlo, které diktovalo lidem, kteří umí skvěle vařit, jak mají vařit a z čeho mají vařit. Stát má regulovat jen ty nejnutnější věci. V případě školního stravování budou úplně stačit jednoduchá doporučení zdravého rozumu určující limity soli a cukru. Ale i to pokládám za nadstandard, protože každý svéprávný kuchař přece umí uvařit a chce uvařit jídlo, které je pro děti vhodné a chutné.“
Tyto věty mají nádech černého humoru, když padnou jen pár týdnů po rozsáhlé a závažné nákaze salmonelózou, která se rozšířila v Újezdě nad Lesy poté, co školní jídelna dětem předložila špagety carbonara z prošlých a nedostatečně zpracovaných vajec. Ale nemusíme jít až do takového extrému. Stačí si jen připomenout, že kuchařky (je možné a vhodné používat ženský rod, protože na muže ve školní jídelně narazíte leda v pozici vedoucího) jsou pracující maximálně s výučním listem, které za minimální mzdu odvádějí tvrdou a nevděčnou práci.
Ano, pravděpodobně dokáží uvařit pět set porcí gulášové polévky a rozlítaných ptáčků, ale nevěřím, že mají čas sledovat a řešit skutečně zdravé stravování. Navíc když jim šéf řekne, že odteď se boloňská omáčka bude dělat z párků a ne z masa, protože je to levnější a rychlejší. Co s tím ony nadělají? Budou bojovat za „progresivistické zlo“ například v podobě červené čočky?
Směr, kterým se české školní stravování možná právě teď vydává, je navíc v příkrém protikladu proti cestě, po které se ubírají evropské (a dokonce i americké!) školní jídelny. V mnoha zemích musejí školní jídelny dokonce povinně nakupovat alespoň část surovin od místních zemědělců, ideálně v bio kvalitě.
Zajímavý příběh uvádí na svých webových stránkách projekt Ministr zdraví: „Ve Velké Británii se důsledky podobného rozvolnění pravidel projevily už během pouhých dvou let. V roce 2010 britská vláda vyňala část škol v Anglii z povinnosti dodržovat výživové standardy. Šetření z roku 2012 ukázalo, že téměř devět z deseti hodnocených škol nabízelo dětem alespoň jednu kategorii potravin či nápojů, které byly v ostatních školách zakázané – například slazené nápoje, chipsy, čokoládu nebo sladkosti. Snaha snižovat náklady, zajistit ziskovost a nabízet dětem atraktivní výrobky může vést k upřednostňování levnějších, nutričně méně vhodných potravin. Britská vláda proto v roce 2015 zavedla nové výživové standardy a obnovila povinnost jejich dodržování.“
Mimochodem i v Česku hrozí, že opět přibyde nerovností mezi školami. Například radní pro školství Prahy 6 Mariana Čapková už na svém facebookovém profilu uvedla, že tamní školy se rozhodně budou držet zdravého stravování a moderních výživových norem. Tam, kde ale zřizovatel není tak osvícený, se může stát, že děti budou k pití dostávat granulovaný ovocný čaj a k jídlu například uzeniny, pizzu nebo hranolky.
Česká republika patří dlouhodobě mezi nejobéznější a nejvíc nemocné národy Evropy. Diabetes, nemoci oběhové soustavy a nádory zejména v oblasti trávicí soustavy kosí ve zvýšené míře méně vzdělané a majetné občanstvo. Školní stravování představuje obrovskou příležitost, kdy v tuto chvíli zhruba 1,7 milionu dětí má šanci ochutnat třeba bulgur nebo celozrnné těstoviny a naučit se pít čistou vodu.
Bude velmi smutným odkazem premiéra Babiše, který tak rád mluví o fyzickém i psychickém zdraví budoucích generací, pokud si tuto možnost ovlivnit stravovací návyky dětí necháme protéct mezi prsty.
Nutriční terapeutka Hedvika Jakešová na svém webu zformulovala dopis, který je možné zkopírovat a rozeslat ministrům této vlády. Pokud by se vám do toho chtělo, odkaz najdete zde.