UHO z prášku i slazené nápoje. Firmy přijdou o miliony a chtějí nás zpochybnit, říká autorka změn ve školních jídelnách
Vypadá to jako dobrá zpráva: děti budou jíst zdravěji. Nebudou dostávat bramborovou kaši a vývar z prášku a nebudou si kazit zuby ucucáváním slazených šťáv a čajů z granulátu. Producenti vysoce průmyslově zpracovaných potravin ale z nové vyhlášky o školním stravování pochopitelně nadšení nejsou. Přijdou kvůli ní o část příjmů, a změnám se proto brání. Tým Státního zdravotního ústavu, který má reformu školního stravování na starosti, tak čelí obřímu tlaku. Pro Heroine.cz ho popisuje spoluautorka vyhlášky Eliška Selinger.
Některé školní jídelny podle nové vyhlášky dobrovolně vaří už nyní, pro ostatní to bude povinné od září 2026. „Vyhláška klade důraz na to, aby obědy byly připraveny z kvalitních surovin, včetně adekvátního množství ovoce a zeleniny, a složením tak lépe odpovídaly nárokům dětského organismu. Již by se nemělo stávat, že dítě dostane oběd bez zdroje bílkoviny,“ popisuje záměr jedna z autorstva projektu, lékařka Eliška Selinger. „O konkrétních změnách si může každý udělat obrázek z metodického materiálu Jak se připravit na nový spotřební koš. V tuto chvíli již probíhají krajská školení pro personál a první jídelny přechází na nová pravidla. A dle prvotních ohlasů, které kolegové na semináře mají, se zdá, že přechod nebude pro jídelny zásadním problémem.“
Ačkoliv odborná veřejnost včetně české pobočky WHO změny podporuje, neustávají ani snahy z různých stran celý projekt zdržet a postupně možná i zrušit. „Vlastně se nedivím. I kdyby jídelna měsíčně za slazené nápoje utratila 1000 Kč, je to za deset měsíců provozu 10 000 Kč. Jídelen je v Česku necelých 9000, i kdyby slazené nápoje takto využívala jen třetina z nich, jsme na zhruba 30 000 000 Kč za jeden školní rok. I poloviční částka by byla suma, o kterou se už vyplatí zabojovat,“ vypočítává Eliška Selinger.
Více či méně maskované snahy výrobců o potopení reformy nejsou podle Elišky Selinger ničím novým. Setkávají se s nimi odborníci a odbornice po celém světě ve chvíli, kdy stojí v cestě výrobcům zdraví škodlivých komodit, mezi něž patří i vysoce průmyslově zpracované potraviny. Jejich praktiky popisují zahraniční vědecké články: „Paleta zkušeností je široká, od veřejné diskreditace, stížností na vedení, útoků na sociálních sítích i reálných útoků, zasílání velkého počtu žádostí o poskytnutí informací s cílem zavalit pracovnictvo úkony a práci zdržet, přes sledování, hrozby žalobou až po žaloby reálné,“ cituje Eliška Selinger.
S jakými problémy se při zavádění reformy setkávají pracovníci a pracovnice Státního zdravotního úřadu a jaké strategie volí, aby se s nimi vypořádali? Dočtete se v komentáři na webu Heroine.cz.
