Moje dítě šikanovalo spolužačku. Rodiče dětských agresorů prožívají šok a stud

„Když si mě pozvali do školy kvůli tomu, že moje dcera šikanuje spolužačku, byla jsem si jistá, že jde o omyl,“ říká Lucie, která je matkou dvanáctileté Anežky a chce z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě. „Moje bezproblémová Anežka, která se vždycky dobře učila, ráda kreslí a má výborný vztah k malým dětem, by přece nikdy nikomu neublížila! A už vůbec ne vědomě!“

Jenže od třídní učitelky a školního psychologa se Lucie dozvěděla, že Anežka si vyhlédla ve třídě spolužačku, která byla trochu pomalejší a méně pohotová. Nejprve ji začala vyčleňovat z kolektivu. „Společně s dalšími kamarádkami ji pomlouvaly a naváděly ostatní, aby se s ní nebavily. Pak to přerostlo v nadávky a vulgarismy, které na její adresu psala Anežka i v třídní skupině na WhatsAppu. Kdybych ty zprávy neviděla na vlastní oči, nikdy bych tomu nevěřila,“ dodává Lucie s tím, že se šikana provalila díky jiné spolužačce, která ukázala problematickou konverzaci svým rodičům, a ti potom upozornili školu.

Šikana je závažné téma a její oběti jsou tématem spousty článků, rozhovorů i podcastů. Jen málokdo si ale uvědomuje, že na druhé straně stojí původci šikany, se kterými je také potřeba pracovat. Že agresoři mají své rodiny, pro něž je odhalení šikany, kterou iniciuje jejich dítě, obrovským šokem a zklamáním. Že se potýkají s pocity viny, zahanbení, ale i strachu, jestli se jejich potomek vůbec ještě bude moci vrátit do třídního kolektivu a jak v něm bude fungovat.