„Když něco hodně používáme, ještě to neznamená, že jsme na tom závislí,“ říká expert na digitálních technologie
Profesor David Šmahel z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) na Masarykově univerzitě v Brně se věnuje výzkumu dopadů digitálních technologií a internetu na děti a mládež skoro dvacet let. Jeho tým stojí za největšími studiemi na toto téma v rámci Evropské unie. „Mobily nejsou dobré ani špatné, jsou to prostě nástroje. Stejně jako používáme každý den nůž u oběda, může i tento nástroj působit negativně, třeba se můžeme říznout. A podobné je to s mobilem,“ říká Šmahel.
Kolik hodin denně tráví podle vašich výzkumů starší děti a dospívající na mobilu?
Ve výzkumu, kde jsme používali objektivní data z mobilů, jsme došli k tomu, že v průměru přes čtyři hodiny. Z toho zhruba 74 minut jsou na sociálních sítích, 20 minut na komunikátorech a chatech, asi hodinu tráví zábavou. Nejčastěji pak na YouTube, průměrně 41 minut denně, nebo hraním her na mobilu. Po YouTube nejvíc používají Instagram, TikTok, z komunikátorů Messenger a WhatsApp. O něco déle jsou na mobilu dívky než chlapci, tráví na něm přes čtyři a půl hodiny denně. Chlapci pod čtyři hodiny.
Je to hodně, nebo málo?
Nijak bych to nehodnotil. Část času na YouTube třeba znamená, že se nedívají jen na videa, ale poslouchají hudbu nebo mají puštěný podcast na pozadí jiné činnosti. Nebo mají mobil položený na stole a píšou si se spolužáky v chatech. V tomto výzkumu se zaznamenává veškerý čas, kdy byla rozsvícená obrazovka s danou aplikací. Nejsme ale už schopni určit, jestli respondent používal mobil aktivně, nebo pasivně, a co konkrétně v danou chvíli dělal.
Jak vlastně takový výzkum používání mobilního telefonu vypadá?
Jde o dlouhodobé výzkumy internetu a digitálních technologií a jejich vlivu na člověka, společnost a adolescenty. V posledních letech pracujeme na velmi robustním a v rámci Česka unikátní výzkumu. Používáme kauzální designy, což jsou metodologie, které lidově řečeno zjistí, jestli byla první slepice, nebo vejce. Tedy jestli používání technologie člověku něco způsobí, nebo naopak zda vlastnosti člověka určují to, jak používá technologie.
Co se mimo jiné v rozhovoru dál dočtete?
- jak působí mobily a počítače na duševní zdraví chlapců a dívek?
- proč David Šmahel varuje před nadužíváním pojmu závislos
- co říkají data o zákazu mobilů ve školách
Jak si to mám konkrétně představit?
Máme několik týmů, které používají různé metody. Respondenti vyplňují longitudinální dotazník, což znamená, že se ptáme stejných lidí opakovaně, třeba s půlroční mezerou, na tytéž věci, což umožňuje sledovat trendy, případně rozlišit příčinu a následek. Používáme také experimenty, například eye tracking, což je technologie, která sleduje, kam se člověk na obrazovce dívá. V dalším typu výzkumu mají respondenti v mobilu instalovanou aplikaci, která jednak sleduje, co na něm dělají, a jednak posílá během dne několik krátkých dotazníků, což umožňuje průběžně sledovat vliv technologií na spánek nebo náladu.
