Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat, Tik Tok. Určitě jste už alespoň o některých z nich slyšeli. Sociální sítě nastoupily na internetové výsluní zhruba kolem roku 2010 a pěkně s našimi životy zamávaly. K lepšímu, nebo k horšímu? To záleží na tom, jak si je připustíme k tělu a jak s nimi umíme zacházet. Platí to pro děti, ale i pro dospělé.
Sociální sítě vytvořily zcela novou etiku a pravidla sociálního soužití. Společnost i zákony se s tím musejí vyrovnávat. Teprve postupně zjišťujeme, co je a není vhodné na sítě umisťovat. Stanovujeme věkové hranice, od kdy je možné se na ně registrovat. Hlídáme chování firem, které obchodují s našimi soukromými daty, která na sociální sítě ochotně dáváme.
Sociální sítě bez přehánění ovlivňují naše chování a myšlení. Ale jen málokdo je dokáže udržet na uzdě.
Jde to těžko dospělým, není divu, že ještě méně dětem. Česká legislativa sice počítá s tím, že by si profil na sociálních sítích měli zakládat až lidé starší 15 let, je ale realitou, že se na nich běžně pohybují i prvostupňoví školáci.
Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější?
Některá rizika sociálních sítí jsou obecně známá: sdílíme na nich osobní informace a data, která mohou být snadno zneužita. Cokoliv, co vložíme na síť, nám v ten moment přestává patřit a nemáme nad tím žádnou kontrolu. Na sociálních sítích se děje kyberšikana i sexuální obtěžování, protože děti, ale i dospělí na nich ztrácejí ostražitost a prozradí na sebe věci, které by běžně cizím lidem neřekli.
Na sociálních sítích si snadno pořídíme závislost na reakcích okolí, na ocenění, komentářích a „lajcích“. Když odezva okolí nesplní očekávání, těžko je pak na duši.
Vědci už také vážně hovoří o jevu zvaném FOMO – z anglického Fear of Missing Out (strach ze zmeškání). Jde o to, že uživatelé sociálních sítí mají tendenci svůj život přibarvovat a zdůrazňovat jeho kladné stránky. Ostatní pak snadno propadnou pocitu, že jejich život není dostatečně zajímavý, že za nic nestojí, a že ten opravdový život se odehrává někde jinde a vypadá jinak než ten jejich.
Praktická doporučení pro rodiče:
Více na této kartě, klikněte na ni:
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.