Středočeský kraj a zejména prstenec obcí kolem Prahy zažívají už zhruba dvacet let populační boom. Dětí tu přibývá nejvíc v republice, ale občanská vybavenost pokulhává. Stavba základní školy představuje investici v řádu stovek milionů, což je velké sousto i pro středně velká města, natož malé obce. Proto vznikají svazky obcí a s nimi nové školy; jen letos v září otevřely dvě. Jednu z nich, ZŠ Pod Beckovem, jako ředitelka vede Petra Mazancová.
Co to vlastně znamená, že jste svazková škola?
Svazková škola znamená, že ji zřizuje dobrovolný svazek obcí, které se dohodly, že pro jednoho zřizovatele jsou stavba a provoz školy příliš nákladné, ale pro šest obcí – jako v našem případě – je to mnohem dostupnější. Tyto obce si tak zajistí místa ve škole pro svoje děti, což byl roky v regionu obrovský problém, protože kromě Líbeznic tady žádná z obcí na sever od Prahy plně organizovanou školu neměla. Dlouho se situace řešila tak, že všichni raději připlatili Líbeznicím, aby svou školu rozšířili, takže z celkem běžné školy o cca 650 žácích se během let stal kolos s 1.700 žáky. Zhruba tři roky zpátky bylo v Líbeznicích devět prvních tříd a v každé 33 dětí. Neustále se přistavovalo, ale kapacita se obratem vyčerpala. Takže se tedy šest obcí rozhodlo, že si zřídí vlastní školu, a každá z těch obcí na ni dá poměrnou část financí podle toho, kolik dětí plánuje umístit.
Někde jsem četla, že v obcích ve vašem okolí žije asi 15 tisíc obyvatel, ale škola tu žádná nebyla… Kam chodily všechny ty děti doteď?
Ono totiž provozovat školu, o stavbě ani nemluvě, je hrozně drahé, to teď vidím na vlastní oči. I z toho pohledu velmi podporuju úmysl, aby se malé školy pod 180 žáků administrativně slučovaly do vyšších celků, protože se tím ušetří. No a kam ty děti chodily doteď? Některé do Líbeznic, mnoho jich rodiče vozili do Prahy, když se jim podařilo najít místo, a další se učily v provizorních třídách zřízených v obecních budovách. Byly žáky líbeznické školy, ale jejich paní učitelka za nimi dojížděla třeba sem do Bašti do komunitního centra, kde obec z tělocvičny vytvořila dvě třídy. Některým dětem Středočeský kraj musel hledat místo, a přicházelo se s úplně bizarními variantami, jako je třeba základní škola 70 km daleko, hodina a půl cesty ze severu Prahy na jih, takže rodiče zvažovali domácí vzdělávání - i když toto není rodina z naší svazkové obce, ale jen pro ilustraci, jak divoké to v okolí bylo.
Co se v textu dál dozvíte?
- zda může škola přispět ke vzniku komunity v obci, kam se z Prahy jezdí spát
- jak vybalancovat vstřícnost k rodičům a vlastní hranice a autoritu
- jak shánět vyučující v regionu, kde jich je nedostatek
Přidejte se k Heroine za 149 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.
