I deset dětí v jednom bytě. Obce se snaží bojovat se spádovou turistikou, chtějí kontrolovat, kde žáci opravdu bydlí

Příběhů „spádových turistů” je mnoho, ale všechny si jsou podobné. Rodiče z velkých měst nebo jejich okolí chtějí dát dítě na jinou školu, než je jejich spádová. Například pokud bydlí v Praze a nelíbí se jim škola, na kterou by dítě mělo nastoupit, mohou ho zkusit zapsat na školu, která se jim líbí víc. Na té ale pravděpodobně nebude místo. Rodiče z vesnic za Prahou, kteří pracují v centru, zase často nechtějí mít dítě na škole, odkud by jezdili třeba i hodinu do kanceláře.

Přepis tam a zase zpátky

Jediná možnost, kterou mají, je proto změnit dítěti trvalé bydliště a tím pádem i spádovou oblast. Přehlásí ho třeba ke známým nebo příbuzným, ačkoliv ve skutečnosti dítě bydlí jinde. Pak se ale může stát, že se na školu nedostane dítě, které ji má doslova přes ulici, a jeho rodiče následně musejí se svým prvňákem či prvňačkou složitě cestovat. „Problém se spádovou turistikou je nejviditelnější v Praze, kde kapacity škol zdaleka nestačí. Zatímco zbytek republiky bude v následujících letech demograficky klesat, počet lidí v Praze bude díky urbanizaci a migraci pořád narůstat. Kapacity v Praze jsou dlouhodobě podceněné a budou i do budoucna,” říká programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký. V metropoli může do roku 2050 přibýt až 300 tisíc nových obyvatel, jak ukázala loňská studie Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Spádovou turistiku u některých škol řeší ale třeba i v Hradci Králové, Českých Budějovicích nebo v Liberci.

Svoji zkušenost se spádovou turistikou má i Lucie Kocurová, redaktorka Heroine. „Bydleli jsme v širším centru a pět minut pěšky od domu jsme měli žádanou základní školu s kvalitní výukou angličtiny. Starší dcera byla v roce 2017 spádová a na školu nastoupila. Mladší dcera šla k zápisu o tři roky později, kdy se sídliště mezitím rozrostlo o další etapu,” popisuje Kocurová. Městská část kvůli nové výstavbě změnila spádové oblasti a mladší dcera už náležela do školy se špatnou pověstí, která byla mnohem dál a navíc se do ní chodilo přes velmi rušnou silnici. Nepomohlo ani, že na preferovanou školu chodila starší dcera, sourozenci nebyli bráni v potaz a mezi spádovými dětmi se losovalo. „Mladší dceři jsem proto přepsala trvalé bydliště ke kamarádům a po zápisu ji zase přepsala zpět,” vysvětluje Kocurová, jak situaci vyřešila. Od té doby se mimochodem spádová oblast opět změnila a Luciino bydliště je nyní znovu ve spádové oblasti školy.

Zápis do školy může skončit i u soudu

Jenže obcím či městským částem, které školy zřizují, se takové přehlašování nelíbí a některé proto zpřísňují podmínky pro přijetí nebo nastavují jiná opatření ve snaze spádové turistice zamezit. Volí k tomu různé cesty.