Zadek a prsa jsou bez kérek hezčí, říká Ivana Beláková. Tetovala i Ritu Oru nebo Chrise Browna

S tetováním začala Ivana Beláková před více než 20 lety. Vyvinula si vlastní styl, který ji proslavil a přivádí k ní i prominentní klientelu. Přitom ani v případě hvězd showbyznysu si nepřipravuje návrhy předem: „Klient mi poví, co chce, já se zamyslím, jak bych to vytvořila, a zbytek nechávám na termín tetování. U někoho si řeknu, že může mít extravagantnější tetování, u někoho naopak ne. Přirovnala bych to k šití obleku na míru. Někdy chtějí lidé tetování, které se k nim vůbec nehodí, tak nápad prodiskutujeme a já si ve finále vytvořím, co chci.“

Lidé k ní většinou přicházejí v návaznosti na nějakou událost, která má pro ně velký emocionální význam. Málokdy jde jen o momentální rozmar, vysvětluje Ivana Belková v rozhovoru Ley Uherkové: „Tetování se stává buď oslavou života, nebo je spojené se smutnou událostí, tragédií. Na jedné straně si lidé nechají vytetovat něco, co souvisí s narozením dítěte či domácím mazlíčkem, na straně druhé si někdo nechá vytetovat jméno či portrét, který jim připomíná někoho zesnulého.“

Ačkoliv se Beláková živí tím, že lidem mění a zkrášluje tělo, ona sama dává – asi poměrně překvapivě – přednost tělům potetovaným buď velmi střídmě, nebo ideálně vůbec. „Jednoduše se mi líbí ženské tělo s čistou kůží. Prsa a zadek považuji za nejkrásnější části těla. Tetování na těchto místech mi kazí estetický dojem a nelíbí se mi,“ přiznává tatérka, která se netají svou lesbickou orientací. Už mnoho let žije v páru s partnerkou Veronicou Belákovou.

Společně hodně cestují a všímají si i toho, jak odlišně různé kultury vnímají stejnopohlavní páry. Na Slovensku se podle ní situace v minulosti změnila k lepšímu, ale ještě je mnoho prostoru pro změnu a zlepšení. „Nová generace je určitě více otevřená. Je obrovský rozdíl, když dorazím na Slovensko teď, v porovnáním s tím, když jsem tam v osmnácti žila. Pamatuji si, jak jsem šla do baru s kamarádkou a jeden kluk mi bezdůvodně vylil víno do tváře. Pokřikovali po mě na ulici,“ vzpomíná umělkyně.

Kde čerpá inspiraci pro svou práci? Jak o ní přemýšlí a jak se její styl během let vyvíjel? Jak usiluje o zlepšení podmínek pro LGBTQ+ komunitu? Přečtěte si rozhovor na Heroine.cz a prohlédněte si některé práce Ivany Belákové v galerii.