Česko má historicky prvního dětského ombudsmana. Martin Beneš do funkce přichází z pozice opatrovnického soudce s jasnou vizí: přestat vnímat děti jako bytosti v „čekárně na dospělost“. V podcastu Hlas Heroine mluví o absurditách v systému, jako je zákaz odchodu na toaletu při přijímacích zkouškách, o nezbytnosti ukončení tělesných trestů i o tom, proč je citlivost mladé generace jejich největší předností. Jak chce změnit přístup státu k těm nejzranitelnějším a proč mu při práci asistuje pes Bowie?

Dítě sedí u nejdůležitější zkoušky svého dosavadního života, u přijímaček na střední školu. Najednou potřebuje na toaletu. Jenže podle pokynů organizace Cermat nesmí místnost opustit, respektive se do ní už nesmí vrátit. Pro Martina Beneše, historicky prvního dětského ombudsmana v Česku, to byla první výrazná kauza po nástupu do funkce. „Je tam skutečně riziko, že by to mohlo mít nepříjemné dopady vyloučení od přijímacího řízení,“ popisuje v podcastu Hlas Heroine.
Zatímco u maturit zákon pamatuje na žáky se speciálními zdravotními potřebami, u přijímacího řízení pravidla Cermatu zohledňují jen žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. „Takže Cermat je v přijímacím řízení přísnější než zákonná úprava, která se týká maturit,“ upozorňuje Martin Beneš. Když na to nový ombudsman upozornil, dočkal se překvapivé reakce z ministerstva školství, o které mluví v podcastu Hlas Heroine.
Případ o „zákazu čůrání“ představuje jen jednu z mnoha nespravedlností v přístupu k dětem. Martin Beneš, který do funkce přišel z pozice opatrovnického soudce na mosteckém soudu, vnímá dětská práva v širším kontextu – od ústavní výchovy až po duševní zdraví nebo dostupné bydlení.
V rozhovoru se dotýkáme i tématu tělesných trestů a nové legislativy, která je označuje za nepřípustné. Podle Beneše nejsou nutné sankce, ale změna společenského nastavení. Kritizuje také stereotypy o „sněhových vločkách“ a zdůrazňuje, že citlivost dnešní mladé generace je jejich největší silou, nikoliv handicapem.
Do úřadu v Brně si s sebou vzal i psa Bowieho, který slouží jako neformální maskot, který mu pomáhá najít cestu k dětem. „Ten pes je prostě icebreaker. Dětský ombudsman je ochránce práv dětí a pes je také ochránce, tak to jde hezky dohromady,“ vysvětluje Beneš.
„Vnímám jako velmi důležité, aby se společnost posunula v mezigeneračním dialogu, abychom si zvykli naslouchat dětem,“ říká ombudsman. Konkrétním jednotlivým dětem. Jeho cílem je vytvořit dětský poradní tým, kde budou mít hlas i ti nejzranitelnější – děti z ústavů nebo s handicapy. Chce tak v praxi ukázat, že práva dětí nejsou jen pojmem na papíře, ale každodenní realitou, kterou musíme jako dospělí respektovat.
Jak chce Martin Beneš změnit systém sociálně-právní ochrany dětí a proč se po šesti letech plánuje vrátit zpět k soudcovskému řemeslu? Poslechněte si celou epizodu podcastu Hlas Heroine.
Celou epizodu si můžete poslechnout na Heroine.cz v sekci Podcast nebo na Forendors.cz/heroine.