Chtěli z ní udělat Amy Winehouse z Východu. Jana Kirschner jí v Londýně snědla snídani a šla vlastní cestou

Velikonoce v Londýně jsou pro Janu Kirschner především časem klidu a barvení vajíček. Na tradiční slovenskou „šibačku“, při které koledníci ženy polévají vodou a vyšlehávají je pomlázkami bez ohledu na jejich souhlas, nemá dobré vzpomínky a už ji odmítá podstupovat. 

„Celé dětství jsem trpěla, protože o Velikonocích jsme jezdili k babičce, takže jsem se většinou ráno kolem sedmé schovala někam do skříně a čekala, až někdo přijde a něco na mě vylije, pak mě vyšlehá pomlázkou, nastříká na mě levnou voňavku a já to nějak do jedenácti přetrpím. Na vesnicích je to někdy fakt husté. Vidíte, jak holky létají do potoka. Koledníci často přijdou v katastrofálním stavu, slivovice se tam pije od rána,“ vzpomíná zpěvačka na tradiční Velikonoce na Slovensku v podcastu Hlas Heroine. Nechce, aby její dvě dcery něco podobného zažívaly. 

A osobní hranice si hlídá nejen v téhle oblasti. Z popové princezny se stala nezávislou umělkyní, což v hudebním průmyslu, kde zpěvačky byly často až na posledním místě, nebylo lehké. 

Dnes je Jana v životní fázi, kdy už dokáže rozpoznat, kým je a kým naopak nikdy nebude. V podcastu Hlas Heroine vzpomínala, jak ji obrovský úspěch v československém popu vystřelil směrem k mezinárodní slávě do Londýna, kde se měla podle plánů vydavatelství stát „východoevropskou Norah Jones“ nebo druhou Amy Winehouse. S tou se v Londýně dokonce jednou potkala. 

Na setkání s novináři v sídle vydavatelství Universal, ji usadili do místnosti, kde bylo připraveno množství jídla, „Byla tam káva, všechno fantastické. Samozřejmě jsem si tam nějaký croissant dala. A pak za mnou přišli s omluvou, že ‚sorry, this room is for Amy, you are next door.‘ Když jsem vycházela, viděla jsem, jak přichází Amy s doprovodem a pochopila jsem, že jsem jí právě snědla croissant,“ směje se Jana Kirschner.

Její cesta k nezávislosti vedla skrze „pánský klub“ hudebního průmyslu, kde byly interpretky často vnímány jen jako snadno manipulovatelný produkt. Kirschner popisuje prostředí, ve kterém se o zpěvačkách mluvilo neuctivě a kde jejich slovo nemělo váhu. Z nevýhodného kontraktu se jí podařilo vyvázat až před pár lety. „Byla to legendární československá smlouva, kterou jsem jako osmnáctiletá podepsala na třicet let,“ vzpomíná. A dnes všem mladým zpěvačkám radí, aby měly na své straně dobrého právníka nebo právničku. 

Přestože se časy mění, na systémové nerovnosti naráží dodnes. „Byly situace, kdy jsem zjistila, že můj mužský kolega dostane o polovinu větší honorář než já. A stále se to děje,“ říká otevřeně v podcastu Hlas Heroine. Když se o tom dozví, dokáže s pomocí svého managementu domluvit férovější odměnu, ale jako zpěvačka musí častěji než její mužští kolegové nebo kapely svou cenu obhajovat. 

Navzdory těmto bariérám Jana Kirschner neztrácí víru ve smysl své práce. Koncertuje v Česku i na Slovensku a těší se na vydání své nové desky. Právě v dnešní době, kdy je kultura pod velkým tlakem, vidí v umění dobrou cestu k propojování společnosti. Klíčové je podle ní „zůstat spolu“.

O tom, v čem je ve své hudbě odvážnější, proč se jí nejlépe píší písničky brzy ráno a proč své dcery nepouští na Instagram, mluví zpěvačka otevřeně v novém díle podcastu Hlas Heroine. 

Poslechněte si část rozhovoru na YouTube, Spotify a dalších platformách. Plnou verzi najdete na Heroine.cz v sekci Podcast nebo na Forendors.

Co také v podcastu zaznělo:

• Setkání s Amy: Jak se stalo, že Jana snědla snídani Amy Winehouse.
• Právní klec: Jak se ruší kontrakt, který vás sváže na tři dekády.
• Tlak na vzhled: O pocitu „tovaru“ před řediteli světových vydavatelství.
• Mateřství na pódiu: O laktaci během koncertů a realitě turné s kojencem.
• Offline revoluce: Proč její dcery nemají smartphony.