Lidé, kteří se rozčilovali nad trendem plus-size modelek, si mohou oddychnout. Módní průmysl se bohužel vrací k dlouhodobému standardu velmi štíhlých těl a ztotožňování minimální váhy s krásou a zdravím. Proč na přehlídkových molech znovu vidíme méně křivek a plných tvarů? Tomu se v textu pro Heroine.cz věnuje Marie Kolajová.

Zdálo se, že inkluzivní móda je nový trend, který v módním průmyslu zakotví. Nyní ale vidíme, že se jednalo o dočasnou módu. Na řadě prestižních mol – například v Miláně – se podle textu Marie Kolajové na webu Heroine.cz opět prochází velmi hubené ženy a muži a referenční velikostí pro vznikající kolekce je velikost „extra small“.
Kolajová tvrdí, že módní průmysl je k tomuto posunu do jisté míry veden také strukturálními podmínkami: „Jedním z klíčových zjištění je, že navzdory veřejné debatě o diverzitě zůstávají strukturální bariéry téměř beze změny. Návrháři a značky narážejí na kombinaci praktických i systémových překážek. Krátké časové rámce přípravy kolekcí, nedostatek vzdělání v oblasti konstrukce oděvů pro širší spektrum těl, vyšší výrobní náklady i slabá podpora ze strany obchodníků. Inkluze tak není pouze otázkou vůle, ale i infrastruktury, která v současném módním systému jednoduše není dostatečně rozvinutá.“
Svou roli hrají také online média: „V prostředí algoritmů, které odměňují viditelnost a extrém, se z trendů jako SkinnyTok stává kolektivní projekt, v němž se štíhlost nejen reprezentuje, ale aktivně produkuje. Tlak na tělo se tak nešíří lineárně shora dolů, ale cirkuluje mezi módním průmyslem, digitálními platformami a samotnými uživateli,“ píše Marie Kolajová.
Opravdu se vrací trend velmi štíhlých těl jako vzorů pro mladé lidi? Jakou roli ve vzniku současné situace hraje lék Ozempic? Čtěte článek Maria Kolajové na webu Heroine.cz.