Užijte si léto naplno, hurá prázdniny. Hesla, která se na nás valí z reklam a sociálních sítí, se lidem snaží navodit pocit, že červenec a srpen jsou ty dva měsíce v roce, na které se mají těšit. Doba, kdy si můžou všichni přispat, trávit čas na zahradě nebo na chatě, mít kvalitní čas s rodinou. Představa je to krásná, ale pro většinu rodin naprosto nereálná, píše v komentáři pro Heroine.cz Lucie Kocurová.

Především pro rodiče dětí ve věku prvního stupně základní školy jsou prázdniny každý rok logistická výzva. Pokud v rodině pracují oba rodiče a mají oba plný úvazek, mají podle zákona dohromady k dispozici zhruba 40 dnů volna. Něco použijí na Vánoce, něco na podzimní, velikonoční a jarní prázdniny. Na léto tedy zbydou každému z rodičů přibližně tři týdny placené dovolené. I kdyby se rozhodli, že nestráví ani jeden týden společně jako rodina, stejně to nevychází – prázdniny trvají totiž týdnů devět.
V případě, že je jeden z rodiny živnostník, mají sice větší flexibilutu, přicházejí ale na druhou stranu o příjmy. Volno pro podnikatele znamená po tu dobu nulový výdělek, náklady typu sociálního a zdravotního pojištění však platí dál. Pomoc od prarodičů je navíc dnes méně častá, i protože mnozí z nich stále taky pracují.
„Dnešní senioři často pracují ještě v sedmdesáti. Navíc jejich současní partneři nemusejí být našimi biologickými rodiči a tím se celý koncept prázdnin u babičky ještě víc komplikuje. Kdo se bude dobrovolně několik týdnů starat o děti, které vidí párkrát do roka a které mu nejistě říkají strejdo nebo teto,“ píše v komentáři pro Heroine.cz Lucie Kocurová.
Řešením jsou tedy příměstské nebo pobytové letní tábory. A tady přichází velká finanční zátěž. „Pod tři tisíce za týden u příměstských a šest tisíc u pobytových táborů se člověk ve větším městě dostane jen zřídka, a to snad pouze u skautů a domů dětí a mládeže, kterým tímto tleskám a děkuji za jejich rozumné ceny. Nicméně – komerční skejtový příměstský tábor vyjde na pět až šest tisíc, florbalový na tři tisíce, plavecký na čtyři, lezení stejně. Tam, kde se navíc počítá s nějakým materiálem, třeba na výtvarných/keramických táborech, stoupají (alespoň v Praze) ceny i nad šest tisíc za týden. Svačiny si děti nosí vlastní a počítá se i s tím, že každý má denně v kapse aspoň padesát korun třeba na nanuka. Za dvě prvostupňové děti, dva až tři příměšťáky, jedno soustředění a jeden pobytový tábor pro každého tak snadno utratíte i třicet tisíc korun, a to jste ještě nevyjeli na dovolenou,“ popisuje autorka textu.
Co se s tím dá dělat? Dávalo by smysl prázdniny rozložit jinak? Po jakém řešení volají například matky v Itálii? Více na webu Heroine.cz.