Ne každý může mít za partnera manažera. Platy na školách nedávají smysl, říká geofyzik, který se rozhodl učit
Chybějí už dnes, a chybět dál budou. Učitelů fyziky, matematiky, informatiky nebo chemie je chronický nedostatek, který se neustále zhoršuje, a změna není na obzoru. Dokazuje to mimo jiné i šetření ministerstva školství, které proběhlo letos na jaře. Proč je učitelů exaktních oborů tak málo, když si mohou mezi nabídkami práce vybírat?
Více než pět set matikářů a fyzikářů bude do pěti let chybět českým školám. Už v letošním školním roce to přitom podle šetření ministerstva školství, do kterého se zapojily téměř všechny české školy od základních po vyšší odborné, bylo víc než 150. Každý, kdo je ochotný jít učit některou z přírodních věd, matematiku nebo informatiku, si může mezi nabídkami zaměstnání vybírat. Jenže i když se školy mohou přetrhnout, aby vyučující nalákaly, není jich prostě dost.
Jednou z výjimek se před 15 lety stal Karel Řezba, který na pražském „matfyzu“ vystudoval geofyziku. Namísto zkoumání zemětřesení a sesuvů půdy nyní vysvětluje dětem ze Základní školy náměstí Curieových základní fyzikální jevy a navíc vede hodiny matematiky pro mimořádně nadané žactvo. Podle něj se jen málokdy u jednoho člověka setká vášeň pro exaktní vědy a vášeň pro pedagogiku, která je z podstaty zaměřená humanitně. „To se prostě tluče. Ten, kdo je hodně dobrý na matematiku nebo přírodní vědy, často nemá moc vztah k dětem, a kdo má děti rád, zase málokdy chce trávit pět let studiem třeba matfyzu,“ míní.
On sám se k učení dostal víceméně náhodou, i když už na střední a vysoké škole nějaké akce pro děti pořádal – například vedl družinu skautů. Hodně mu pomohlo, že ho učitelskými začátky provázeli kolegové a kolegyně, kteří s ním nezištně sdíleli svoje tipy a triky pro přípravu hodin a zvládání tříd plných teenagerů. „Vlastně nechápu, proč některé jiné školy takto nastavené nejsou. Vyučující tam nespolupracují, ani si navzájem nedávají zpětnou vazbu. Potom musí být ale těžké zvládnout první měsíce a roky v profesi, a ještě se dál zlepšovat,“ vrtí hlavou.
Hlavní problém ale podle Karla Řezby tkví v systému odměňování vyučujících, který do škol nedokáže přitáhnout mladé lidi. Platí je totiž podle let strávených ve školství. „Školství nemůže stát na nadšencích a srdcařích jako pořádání skautských táborů, ani na tom, že si každý vyučující najde k sobě partnera s manažerským platem,“ je přesvědčený Řezba. Na webu Heroine.cz se dočtete, jaký systém by považoval za spravedlivější.
