Ostatní trénovaly, já běhala kolečka okolo tělocvičny. Příběhy dívek, které šikanovali a zneužívali trenéři

Někteří trenéři a trenérky se domnívají, že s dětmi a mladými lidmi se musí zacházet přísně, aby je přivedli k lepším výkonům. Jenže ne každý dobře snáší ponížení před vrstevníky, zvlášť pokud se tak děje z příčiny, která nesouvisí s výkonem. Poznámky na váhu, vzhled nebo naznačování, že někdo ze své podstaty není dost dobrý, jsou spíš než motivující kruté a zraňující.

Ještě horší jsou lechtivé narážky, nebo dokonce snahy navázat intimní poměr. V textu Marie Kolajové na webu Heroine.cz se dočtete také o případech, které ukazují na jednoznačné zneužití autority, které se negativně promítlo do dospělého života někdejších svěřenkyň. 

Příkladem je jedna z respondentek, které se trenér často dotýkal a tlačil na to, aby spolu měli poměr: „Na respektu, obdivu a určité idealizaci stojí značné množství příběhů, které mi během posledního týdne přistály v soukromých zprávách,“ popisuje Kolajová. Dnes dvaadvacetiletá studentka veteriny Anna navštěvovala taneční kroužek mezi třináctým a patnáctým rokem. Trenéra obdivovala, proto mu dovolila překračovat jednu hranici za druhou. „Věkový rozdíl dvanácti let nijak nepociťovala. Ke všem se choval kamarádsky, tréninky byly příjemné, těšila se na ně. Měl rád fyzický dotek a občas Annu kontaktoval i mimo tělocvičnu, přes sociální sítě,“ popisuje autorka začátek vztahu, který zcela změnil Anny přístup ke sportu. 

Jak se snažit podobným situacím zamezovat? Proč je překračování hranic u trenérů a trenérek tak časté? A jak se ozvat, pokud se týká někoho vedle nás? Celý text si můžete přečíst na webu Heroine.cz.