Maminky pečují, tatínkové bádají. Nemůžeme plýtvat potenciálem půlky populace, připomíná socioložka

„Všichni rodiče, kteří mají děti ve vzdělávací soustavě, potvrdí, že stereotypy v učebnicích stále existují,“ říká Marcela Linková, socioložka, která se zaměřuje na nerovnosti ve vědě a v akademickém prostředí. Právě stereotypní zobrazování mužů a žen v učebnicích angličtiny ji před lety přivedlo k feminismu. „Velice často nevidíme muže v pozici primárního pečovatele. Jsou tam i stereotypy toho, jak by se správný muž a správná žena měli chovat,“ popisuje.

„Děti se nerodí do světa s vrozenou představou o tom, na co mají buňky nebo co mají dělat. Výzkumy ukazují, že ve věku pěti šesti let se dráhy a přemýšlení o světě, ale hlavně o sobě začínají u kluků a holek dramaticky odlišovat. V předškolním věku nemají tolik limitů ohledně toho, čím by mohli být. Kosmonautkou? Jasně! A potom vidíme, že se představa o tom, co by dítě mohlo dělat, začíná zužovat. Když se bavíme o stereotypech a o tom, jak podpořit například dívky, aby šly na techniku, tak řešit to na úrovni vysokoškolského studia už je prostě pozdě. Ty holky o tom přestanou přemýšlet mnohem dřív,“ upozorňuje Marcela Linková v podcastu Hlas Heroine na hlubší kořeny nerovného zastoupení žen ve vědě, zejména pak ve STEM oborech.

V podcastu mluví i o tom, že akademické prostředí celkově působí jako prostředí mužské. Roli hrají i očekávání, co budou muži a ženy s vysokoškolským titulem v životě dělat. „Když jsem byla ve třeťáku, dělal se výzkum, kde se ptali na preference ohledně budoucích partnerů a partnerek. U vysokoškoláků mužů vycházelo, že by chtěli vysokoškolsky vzdělanou ženu, dobře vypadající, mluvící cizími jazyky, která je v jejich profesní roli bude podporovat a dobře reprezentovat. A my jsme si s holkami ve škole říkaly: Good luck!“ směje se Marcela.

Když pak začala vést nově založené Národní kontaktní centrum – gender a věda, narazila v první řadě na to, že chyběla data. „My jsme neměli, jak ten problém popsat. A to je základní věc – když nemáte čísla, nemáte problém,“ vysvětluje socioložka. Získat data o zastoupení žen v profesorském sboru nebylo před dvěma desítkami let vůbec jednoduché. Alespoň v tomto ohledu došlo k výraznému posunu, data Českého statistického úřadu jsou kvalitní, ale bohužel stále ukazují, že žen je ve vědě a zejména v přírodovědných oborech málo.

• Proč chtěla irská poradkyně ministra zavést kvóty na maximální počet doktorandek?
• Měli by muži mluvit na své auto vyšším hlasem?
• Proč je důležité vědět, jak se potí kosmonautky?
• Šéf má být průbojný, žena má být milá
• Jak zviditelnit „neviditelné“ ženy disentu

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Hlas Heroine, který najdete na Spotify a dalších podcastových platformách.

Ve druhé části podcastu představujeme se šéfredaktorkou Michaelou Kramárovou knihu Manuál pro moderní mámy: Jak vychovat dcery, které změní svět. Chystáme se totiž nastartovat společenskou změnu v péči děti a s pomocí komunity Heroine vydat knihu německé autorky Susanne Mierau. Ještě zhruba měsíc poběží sbírka, ve které najdete parádní hrdinské odměny. Buďte součástí změny, kterou chcete ve světě vidět, a pomozte nám vydat knihu, která odpovídá na otázku, jak vychovat dcery, které budou žít spokojeně a svobodně. A v podcastu si poslechněte, proč se kniha obrací právě k matkám, a nikoliv ke všem rodičům.

Partnerem podcastu Moje Heroine je Nadační fond Propolis.