K přijímačkám máme dvě zprávy: dobrou a špatnou. Nejdřív ta dobrá: přijímačky mohou být lepší, férovější, přinášet méně stresu a méně smutných lidských příběhů. Dokonce by ani nebylo třeba úplně zavrhnout současný systém - stačilo by ho vylepšit. Ta špatná zpráva je, že to nebude hned a že se do toho nikomu nechce natolik, aby ty drobné změny provedl.
Velký stres zažívají právě teď deváťáci a deváťačky, kteří podávají přihlášky na střední školy. V současném systému jednotných přijímacích zkoušek totiž v podstatě nemají možnost podat přihlášku „správně“, jak vysvětluje analytik PAQ Research Benjamin Šimsa: „Za prvé nevím, jak se mi podaří napsat ostré přijímačkové testy, protože se nevyspím, budu ve stresu, a v tu chvíli je mi k ničemu, že jsem zkušební testy psal skvěle."
A pokračuje: „Nemůžu ani přesně vědět, jaké nároky na přijetí budou na jednotlivých školách. Víme, že zájem o jednotlivé školy může fluktuovat. Ze školy s průměrným zájmem se tak najednou může stát ta nejžádanější škola s vysokým percentilem nutným pro přijetí. A třetí věc je tedy pochopení algoritmu a efektivní rozmístění škol na priority. Takže míra nejistoty je vysoká a spoustu informací žáci mohou jenom tipovat.“
PAQ Research a další odborníci navrhují několik opatření, která by mohla pomoci k lepším a férovějším přijímačkám. Prvním z nich je zvýšení počtu přihlášek ze tří na pět – nebo klidně i víc. Proč už se tak nestalo? „Častým argumentem jsou školní části přijímaček, které by byly velmi náročné jak pro uchazeče, tak pro školy. Nejsem si ale jistý, na kolik je toto skutečně reálná bariéra, protože podle našich výzkumů jsou školní kola zejména na velmi žádaných školách typu gymnázií spíš výjimečná,“ popisuje Benjamin Šimsa.
Dalším opatřením, které by mohlo pomoci, je i předsunutí testů před podávání přihlášek. To je náročnější úprava, která by si mimo jiné vyžádala i změnu zákona. Testy by se nejspíš psaly na základních školách a procházely by jimi všechny děti. „Nyní jich zhruba čtvrtina žádné testy nepíše a míří rovnou na učiliště. My neříkáme, že má jít každý na gymnázium nebo na lyceum. Některým žákům, kteří ani nepřemýšlejí o maturitním studiu, by to ale mohlo umožnit získat maturitu a s ní širší životní možnosti,“ dodává Šimsa. V rozhovoru na webu Heroine.cz se mimo jiné dozvíte, jaké další nezamýšlené důsledky by změny mohly mít, a co bude potřeba zajistit, aby k jakýmkoliv změnám vůbec mohlo dojít.
