„Mé dvě děti se dostaly na víceletá gymnázia v Praze." Matka radí, jak zvládnout peklo jménem přijímačky

Na víceletá gymnázia nehlásí své děti jen lidé, kteří jsou o jejich přínosu přesvědčení, ale také ti, jejichž děti navštěvují školy pouze s prvním stupněm. Ti po páté třídě stejně musejí „někam“ přejít – a to je i situace redaktorky Lucie Kocurové. „Byla bych raději, kdyby víceletá gymnázia vůbec neexistovala a místo nich měly děti k dispozici dobře vedené a kvalitně vybavené druhé stupně základních škol, kde by každý absolvoval nezbytné minimum s možností rozvíjet své zájmy a talenty formou volitelných předmětů a seminářů,“ píše ve svém textu na webu Heroine.cz a dodává, že takových škol bohužel mnoho není.

Co může udělat každý rodič a může začít už mnohem dřív než v 5. třídě je podporovat dítě ve čtení. „Viděli jste někdy testová zadání Cermatu? V češtině jde o několikastránkový sešit plný písmenek, v matematice zase o zadání formulovaná tak, že je potřeba je přečíst i několikrát. Děti, které jsou zvyklé učíst velkou porci textu, mají nepopiratelnou výhodu,“ tvrdí Kocurová. Stejně dobrou službu dětem podle ní uděláte, když jim budete podsouvat různá sudoku, logické hry a podobně, aby si zvykly přemýšlet a chvíli vytrvat u hledání řešení.

Ani vytrvalost ani čtenářská gramotnost ale nestačí. Holým faktem je, že v Praze a okolí se bez cílené a důkladné přípravy na testy nechytáte. Tady se mohou rodiče rozhodnout: buď připraví dítě sami, nebo zvolí placené doučování, což byl i případ dětí Lucie Kocurové: „Podobně jako v případě lyžování nebo plavání jsme se rozhodli svěřit přípravu odborníkům. Ne proto, že bychom nevěděli, co s penězi, ale známe svoje meze a chceme si zachovat dobrý vztah s dětmi.“ I placené doučování ale může vypadat různě. V tomto případě děti začínaly zhruba v polovině listopadu v páté třídě, kurz byl ale poměrně intenzivní. „Průměrně dvě soboty v měsíci děti trávily dopoledne na kurzu, kde psaly testy a následně je rozebíraly. Během týdne potom ve skupinkách absolvovali doučování matematiky a češtiny,“ popisuje Kocurová.

Podstatnou částí úspěchu je také promyšlená volba škol pro podání přihlášek. Na veřejné školy ve velkých městech bývá obrovský nával. Pokud vám to není proti mysli a máte tu možnost, doporučuje Kocurová poohlédnout se po školách církevních nebo soukromých, kde je pravděpodobnost přijetí o dost vyšší. Jak si školu vybrat? Jak a proč si nastavit důstojný plán B pro případ, že přijímačky přece jen nevyjdou? A jak se z toho celého nezbláznit? Dočtete se na webu Heroine.cz.