Jak bydlíme v Praze a proč v ní stále zůstáváme. Prohlédněte si byty v centru i rodinné domy na kraji města
V nájmu, nebo ve vlastním. Ve starém činžáku v centru města, nebo v novostavbě na periferii. Na stovkách metrů čtverečních, nebo v malém bytě. Způsobů, jak se bydlí v Praze, je mnoho. V posledních letech se ale české hlavní město vyznačuje především strmě rostoucími cenami, které řadu lidí nutí k odchodu za jeho hranice. Kurátor Centra architektury a městského plánování Eugen Liška a fotograf Vojtěch Veškrna se v knize nakladatelství IPR Praha podívali na to, jak Pražané a Pražanky doopravdy žijí. Podívejte se do jejich domovů.
Příběhy reálných Pražanů a Pražanek jsou poutavé, jedinečné a dohromady skládají pestrou mozaiku města. Od domů přes byty po stany, od centra přes sídliště po satelity, od bydlení vlastnického přes nájemní po sdílené. Čtenářstvo navštíví tři desítky domácností i několik institucí, které v jistých chvílích lidského života mohou domácnosti nahradit. Nahlédne tak do dětského domova i domova seniorů, do ubytovny, kláštera nebo hospicu, na internát i největší pražský hřbitov.
Vedle autentických životních příběhů sleduje kniha s názvem Domy, byty, lidi také několik obecných témat – od typu bydlení (vlastnické převažuje) přes typologii zástavby (nejvíc je bytů starších víc jak padesát let) po jednotlivé lokality (vypravěčstvo se na jedné vysněné pražské čtvrti neshodne a v zásadě je rádo tam, kde bydlí). V jednotlivých kapitolách opakovaně rezonují motivy shánění bytu za socialismu, privatizace obecního bytového fondu, sociální síť a její limity, spokojenost se životem v Praze, důsledky drahého bydlení, zkušenost se životem v jiných městech.
Jak vypadají pražské byty, činžáky, rodinné domy nebo chaty? Fotografie z knihy si můžete prohlédnout v naší galerii.
