Děti by chtěly být víc venku, ale nemají tam kamarády, říká oceněný učitel. Zavřeli jsme je do škol a pokojíčků

Montessori školy jsou známé tím, že svým studujícím a žactvu poskytují velkou volnost v tom, co, kdy a jak se budou učit, a navíc umožňují i hodně praktické výuky. V Polné na Vysočině se středoškoláci a středoškolačky učí často venku, například formou různých exkurzí. Navíc mají i vlastní kus lesa, o který se starají. „Děti, které k nám bereme, musejí mít blízko k přírodě, jinak to nejde, trávíme hodně času venku,“ vysvětluje Martin Kříž. „A naším cílem je, aby byli dobře připravení do života, takže usilujeme i o rozvoj ctností. Chceme, aby z nich mohli být i učitelé, psychologové; aby mohli jít studovat třeba humanitní environmentalistiku.“

Je celkem běžné, že se během studia vydávají žáci na jednodenní i několikadenní pobyty v přírodě. Někdy jdou s batohem i dvacet kilometrů, a v tu chvíli se ukazuje, kdo je a kdo není zvyklý na zátěž a výkon. Škola se ale zároveň snaží studující nepřetěžovat. „Určitě tam je jeden nebo dva, kteří venku moc rádi nejsou, ale protože jsou jinak velmi šikovní, tak je nechci lámat a nechci jim to učení venku úplně zprotivit,“ usmívá se Marin Kříž. „Nicméně z průzkumů vyplývá, že většina českých dětí by se ráda učila venku, ale místo toho jsou zavřeny vevnitř. Vykořenili jsme je tím, že jsme je zavřeli do budov – do škol, do pokojíčků. Mnohé děti by i ven šly, ale nakonec nejdou, protože tam nemají kamarády.“

Součástí výuky ekologie a péče o životní prostředí mohou být i nečekané, a pro studující přitom obohacující zkušenosti. „Dva a půl měsíce jsme se věnovali jen vodě, a z ekologie tam byla například problematika znečištění vod, vody v krajině, sucha a povodní – v té době zrovna přišly povodně na Jesenicko a Krnovsko, takže jsme na tři dny jeli pomáhat a pro studenty to byl silný zážitek,“ popisuje Martin Kříž, který svoje svěřence podporuje i v tom, aby se vzdělávali také mimo školu a ostatním přinášeli poznatky, které tak získají. „Každý studující čte o stejném tématu, ale v jiné knize, další poslouchají podcasty, a pak poznatky sdílíme a hodnotíme společně.“

Ve volných chvílích učitel Kříž sepisuje učebnici ekologie a environmentalistiky pro střední školy. Věnuje se v ní i tématu environmentálního žalu: „Jako autoři máme v týmu i psycholožku, hned první kapitola je určená učitelům a pojednává o tom, jak ošetřovat emoce ve třídě. Jako ve všem i tady se nám nůžky hodně rozevírají. Část dětí tím žalem opravdu hodně trpí, ale další jsou úplní cynici, kterým rodiče doma řekli, že klimatická změna neexistuje, že si to vymyslely zlé vlády, aby mohly lidi ovládat.“

Jak v hodinách zachází s některými předsudky a dezinformacemi? A proč si nemyslí, že bychom Gen Z měli vyčítat, že žije obklopená dostatkem a přitom trpí depresemi? Přečtěte si celý rozhovor na webu Heroine.cz.