Nemluví pořádně česky, nechápou pohádky. Jak vypadá výuka ve škole, kde každé druhé dítě nepochází z Česka
Zhruba 7,5 procenta. Tolik má průměrná česká základní škola dětí s odlišným mateřským jazykem nebo cizím státním občanstvím. V Praze je to kolem 17 procent, ale existují školy, které mají malých cizinců a cizinec mezi svým žactvem mnohem víc, třeba i polovinu. Jak se s narůstajícími počty cizinců vyrovnává vedení škol a vyučující?
„V naší škole máme děti z 27 zemí světa. Samozřejmě nejvíc jich je z Ruska a Ukrajiny, ale i ze zbytku bývalého Sovětského svazu, z Rumunska, Číny, Íránu, Vietnamu, Albánie, Makedonie, Brazílie…“ vyjmenovává zástupkyně ředitele Fakultní základní školy Mezi Školami v Praze – Nových Butovicích Marta Šefčíková. Z osmi stovek místních žáků má odlišný mateřský jazyk zhruba polovina.
V některých třídách je to ale víc, vysvětluje zástupkyně, zatímco listuje písemkami svých třeťáků, které učí češtinu: „Máme 26 dětí, z toho 15 cizinců. A k tomu děti s dysfázií a různými podpůrnými opatřeními – a to je jen jedna z našich tříd. Některé děti zvládají češtinu a obecně výuku lépe, jiné hůř. Platí to o cizincích i rodilých Češích.“ Škola poctivě využívá veškeré podpůrné programy, na které dosáhne. Tlumočení a mediaci od neziskovek, státem placené extra hodiny češtiny, menší třídní kolektivy, asistenty a asistentky pedagoga ve většině tříd.
Základní škola mezi paneláky butovického sídliště má v okolí pověst školy, kde se s cizinci kvalitně pracuje. Nejen, že je tu přijmou, naučí česky a začlení do kolektivu, ale s citem a respektem se tu řeší třeba i otázky kultury nebo válečných konfliktů ve světě. I proto se pak stává mezi cizojazyčnými komunitami v okolí velmi oblíbenou – a tím zase narůstají počty dětí bez znalosti češtiny. Je to trochu začarovaný kruh a vedení školy se musí hodně snažit, aby neodradili české rodiče z okolí. Hodně pomáhá i to, že zdejší vyučující jsou „srdcaři“, kteří svoji práci mají opravdu rádi a dětem odevzdávají maximum. Škola zároveň hledá způsoby, jak může každé dítě v něčem vyniknout, a nabízí robotiku, mimoškolní aktivity i doučování k přijímačkám.
Problém je ale mimo jiné i nedostatek vyučujících. „Když dám inzerát a učitel nebo učitelka si vybírají mezi námi a venkovskou školou, kde bude jeden cizinec na třídu, já nemůžu nabídnout nic navíc. Kdybych oproti té vesnické škole mohla přidat tři tisíce, věřím, že bych měla lepší vyjednávací pozici,“ doufá zástupkyně. O tom, jak se učí na škole, kde vám polovina žáků během výuky pořádně nerozumí, se víc dočtete na webu Heroine.cz.
