S rozpadajícím se patriarchátem muži jako by nevěděli, co se sebou. Svou specificky mužskou identitu si řada mužů uvědomí, až když se stanou otci. A ještě bolestněji na ně poznání dopadne, když se rozvedou a začnou tahanice o děti. Jsou muži skutečně v krizi? A kudy z ní vede cesta ven? Přinášíme vám ukázku z nového čísla Heroine, které dává prostor mužům a tématům, která je v současnosti pálí.
I v Česku se v posledních letech rozvířila debata o potížích vyvolaných rozpadem tradičních mužských společenských rolí. To, co na stránkách časopisů vypadá jako soubor individuálních pocitů a traumat, má ale řadu praktických a zatím málo diskutovaných strukturálních příčin. Dokud je nebudeme brát v potaz, spousta mužů se do debat o mužské identitě nedokáže vůbec zapojit.
Před dvěma lety jsem na webu Heroine publikoval články o tom, jak dnes muži čelí nerealistickým nárokům na svá těla a fyzický vzhled nebo jak v nich toxické seznamovací strategie vyvolávají nenávist k ženám. Četla je spousta lidí a reakce mi chodí dodnes, ale takřka žádné z nich nepsal muž. A pokud už náhodou přišla nějaká zpráva od muže mimo okruh mladé městské střední třídy, většinou neobsahovala souhlas ani nadávky, ale spíš nepochopení a údiv – o čem to sakra mluvím?
V podmínkách tradičního patriarchátu mužské postavení a role nikdo nezpochybňoval, takže je také nebylo potřeba řešit.
Odnesl jsem si z toho dvojí ponaučení. V první řadě jaksi nejde přeskočit desítky let debat, které se na toto téma v USA a dalších západních zemích vedou, a z ničeho nic otevřít diskusi o dosud nepříliš viditelném tématu již v její velmi pokročilé fázi. Ještě důležitější je ale poznání, že lze jen těžko řešit symptomy a dopady jistého problému, dokud není popsán problém samotný – v tomto případě výrazné změny mužské společenské role, se kterými se sami muži jen těžko srovnávají a často je nejen v Česku ještě nedokážou správným způsobem uchopit.
Zatímco u žen vedl feminismus a boj za rovnoprávnost již před dlouhou dobou k debatám o změně jejich společenské role, u mužů tento proces nastal později a v mnohém až jako reakce na ženskou emancipaci. V podmínkách tradičního patriarchátu mužské postavení a role nikdo nezpochybňoval, takže je také nebylo potřeba řešit. A když už se ve společnosti začaly dít výrazné změny, mnoho mužů si jich ke své škodě všimlo až docela pozdě. Situace v Česku má navíc historická specifika – socialistický režim si alespoň formálně zakládal na rovnoprávnosti žen, usiloval o jejich zapojení do práce a podobně, takže genderové role v omezené míře reformoval dříve než na Západě, jenže také společnost odstínil od tamní sexuální revoluce v šedesátých letech a mnohé normy a názory zde pak po revoluci působily a působí jako záhadný cizí import s chybějícím kontextem.
Co je to vlastně mužnost? Čeho se dnes muži obávají a co je trápí? Protože rovnost a genderová spravedlnost se netýkají jen žen, dostala v novém čísle časopisu Heroine prostor „mužská témata“. A s nimi se na obálce objevil také muž – aktivista a umělec Lukáš Houdek.
Takzvané mužské hnutí či hnutí za mužské osvobození se v USA začalo vytvářet v 70. letech coby odpověď na feministické iniciativy a ve svých počátečních fázích bylo kupodivu pozitivně a feministicky laděné. Jeho stoupenci kritizovali patriarchát, který ve svém důsledku poškozuje a omezuje i muže, a snažili se najít novou a lepší definici moderního mužství. Velmi záhy se v něm však vynořily i reakční antifeministické proudy, které si jako ústřední bod své agendy vzaly takzvaná mužská práva, vztahující se především k rozvodovým a opatrovnickým sporům.
Typickým příkladem tohoto posunu je osud aktivisty Warrena Farrella, označovaného za jednoho z otců hnutí za mužská práva. V 70. letech začínal jako feminista podporující ženskou emancipaci a osvobození mužů od patriarchálních norem, ale na začátku 90. let změnil názory a ve svých knihách začal muže popisovat jako utlačované a nahraditelné jedince, které ovládají ženy držící skutečnou společenskou moc. K tomuto obratu ho dovedl především vlastní rozvodový spor, a právě mezi rozvedenými otci začaly tyto teorie o údajných křivdách velmi rezonovat.