Zvládají ženy multitasking lépe než muži? Ne, jen mají víc práce

10 342 | Leah Ruppanerová | 26. 8. 2019 | Rovnoprávnost

Neřeš, nepřepínej. Ne že by ženy byly v přepínání z činnosti na činnost výrazně lepší. Jen prostě přepínají víc, protože řeší víc úkolů.

Multitasking, to, že člověk dokáže slušně dělat víc věcí najednou, je tradičně vnímán jako doména žen. Ženy, zejména matky s dětmi, obvykle zvládnou pracovat i vést domácnost, tedy v podstatě zběsilý mix dětských krabiček na obědy, domácích prací a organizace schůzek a sociálních vztahů. 

V žurnálu PLOS One ovšem nedávno vyšla studie, která ukazuje, že ženy nejsou v multitaskingu o nic lepší než muži. Její autoři ověřovali, jestli ženy zvládají líp přeskakovat z jednoho úkolu ke druhému a věnovat se víc věcem najednou. Výsledky ukázaly, že mozek žen není ani v jednom případě výkonnější než mužský.

Vyvracet a zpochybňovat za využití poctivých dat mýty tohoto typu je důležitá věc, když si uvědomíme, že ženy pořád zůstávají pod palbou úkolů spojených s prací, rodinou i domácností.

Nikdo není dobrý 

Multitasking znamená, že provádíme v krátkém čase několik na sobě nezávislých úloh. Multitasking vyžaduje rychlé a časté přepínání pozornosti z jednoho úkolu na druhý, což má v porovnání s prováděním úkolů popořadě vyšší kognitivní nároky.

Důvod, proč muži méně uklízejí, tak může spočívat ve faktu, že ženy jsou vedeny k vyšším nárokům na čistotu, nikoli v mužské „slepotě ke špíně“.

Studie staví na už existujících výzkumech, které ukazují, že lidský mozek neumí zvládat několik aktivit najednou. Úkoly spolu navzájem soupeří o stejnou část mozku zvlášť, když jsou si podobné – to dělá z multitaskingu obtížnou věc. Lidský mozek ovšem dobře zvládá mezi aktivitami rychle přepínat, a právě to v lidech vyvolává pocit, že „multitaskují“. Mozek přitom v dané chvíli ve skutečnosti pracuje pouze na jednom projektu.

V rámci nové studie porovnávali němečtí vědci schopnosti 48 mužů a 48 žen identifikovat písmena a čísla. Některé experimenty po účastnících vyžadovaly, aby se věnovali dvěma úlohám najednou (takzvanému souběžnému multitaskingu), v dalších zas měli měnit pozornost z jednoho úkolu na druhý (takzvaný sekvenční multitasking).

Výzkumníci měřili čas reakcí a přesnost ve vztahu ke kontrolním podmínkám (kdy účastník prováděl pouze jeden úkon). Zjistili, že multitasking výrazně ovlivňuje rychlost a přesnost zpracování úloh jak u mužů, tak u žen. Mezi oběma skupinami nebyl žádný rozdíl.

Důsledky mýtu

Spolu s kolegy jsme se nedávno pokusili zbořit další z mýtů – ten, podle něhož si ženy oproti mužům spíš všimnou nepořádku. Zjistili jsme, že obě pohlaví hodnotila nepořádek v místnosti stejně. Důvod, proč muži méně uklízejí, tak může spočívat ve faktu, že ženy jsou vedeny k vyšším nárokům na čistotu, nikoli v mužské „slepotě ke špíně“.

Nedávná data ukazují, že australští muži tráví víc času domácími pracemi než dřív. Ženy přesto nadále dělají jejich valnou většinu. Pracující Australanky věnují v úhrnu práci a rodině víc a víc času, přičemž živitelky tráví těmito činnostmi o čtyři hodiny týdně více než živitelé muži. To znamená, že pracující matky balancují mezi plánováním narozeninových oslav, vyzvedáváním dětí ze školy a lekcemi baletu – a to vše chno nad rámec běžného zaměstnání, dojíždění a kariéry.

Mýtus o multitaskingu ve skutečnosti znamená „ženy, dělejte všechno“. Závazek plynoucí z takového očekávání přitom ovlivňuje jak duševní zdraví, tak možnosti vyniknout v zaměstnání.

Je-li ženský mozek při multitaskingu ve stejném vypětí jako mužský, proč po ženách stále chceme, aby ho zvládaly? A co je důležitější, s jakými následky? Naše nedávná studie ukazuje, že matky zažívají větší nedostatek času a udávají horší duševní pohodu než muži. Podle našich zjištění zvyšuje narození dítěte počet případů, kdy se rodiče cítí uspěchaně nebo v časové tísni. Tento dopad je však u matek dvakrát takový, co u otců. Druhé dítě potom zdvojnásobuje matčino časové vypětí a v důsledku zhoršuje její duševní zdraví.

Ženy jsou také náchylnější k tomu opustit placenou práci, když se narodí dítě nebo když rodina vyžaduje víc pozornosti. Nesou na bedrech výraznější mentální zátěž spojenou s organizací rodinných potřeb – kdo má čisté ponožky, kdo potřebuje vyzvednout ze školy, jestli nedošel chleba na zítřejší svačinu. Všechna tato práce se děje na úkor plánování úkolů na další pracovní den, další povýšení atakdále.

O ženách, které zvládají multitasking s brilancí akrobata – ale často na úkor psychického a fyzického zdraví , si přečtěte v článku Sendvičová generace. Mezi péčí a povinností.

Pay gap neexistuje? Pár zajímavých dat najdete v textu Fantastický pay gap a kde ho najít. Mýty o platové nerovnosti.

Ženy musí řešit potřeby rodin i v noci. Děti totiž mnohem spíš přeruší spánek matky než otce. Přestože genderové role se proměnily a muži se podílejí na domácích pracích a péči o děti víc než dříve, rozdíly v mnoha podstatných oblastech práce a rodiny přetrvávají. Těmi jsou například možnosti hlídání dětí, rozdělení domácích prací, platové rozdíly a počty žen ve vedoucích pozicích.

Mýtus o multitaskingu ve skutečnosti znamená „ženy, dělejte všechno“. Závazek plynoucí z takového očekávání přitom ovlivňuje jak duševní zdraví, tak možnosti vyniknout v zaměstnání.

Zpochybněme mylnou představu

Přetrvávající veřejné mínění tvrdí, že ženy mají jakousi biologickou výhodu – jsou supervýkonné multitaskerky. Jak ukazuje naše studie, tento mýtus se nezakládá na žádných důkazech. Rodinná práce navíc, kterou ženy vykonávají, je tak zkrátka jenom prace navíc. A jako takovou ji musíme vnímat. Rodina si takovou práci proto musí utřídit, prodiskutovat a rovnocenně rozdělit. Ostatně čím dál víc mužů dnes vkládá energii do prosazování genderové rovnosti a spravedlivého sdílení péče.

Podobně jako doma musíme mýty bourat i v zaměstnání. Předpoklad, že ženy zvládají víc činností najednou lépe než muži, ovlivňuje přidělování administrativních úkolů. Pořizování zápisů nebo organizace porad by neměly být přidělovány na základě genderu.

A konečně, o bourání mýtů se musí přičinit i vlády. Děti nám přidělávají práci, kterou není lehké slaďovat. Ženy proto potřebují dostupnou, kvalitní a co nejširší síť zařízení pro péči o děti. Muži zas potřebují možnost flexibilních pracovních úvazků, rodičovské dovolené a zajištění lepší náhradní péče, aby se na této práci mohli podílet. Zejména ale ochranu, která zajistí, že nebudou za svůj podíl na ní nijak penalizováni.

Vyvrácení mýtů, které ženu staví do role superhrdinky, je dobrý začátek. Musíme ale jít o krok dál: vytvářet politický prostor, který bude příznivý prosazování genderové rovnosti.

 

Článek byl publikován na webu The Conversation. Z angličtiny přeložila Gaby Khazalová. 

Leah Ruppanner

Leah Ruppanerová

Leah Ruppanerová je docentka sociologie a spolu-editorka časopisu The Policy Lab na univerzitě v Melbourne. Další články.

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze

Nakoukněte do časopisu Heroine

Naše další projekty

Peníze

Bankomat slaví narozeniny. První v Česku nevěděl, kolik máte

Až kolem některého půjdete, můžete mu popřát. První bankomat v Česku začal fungovat právě před třiceti lety.

Peníze

Výpovědní doba nemusí být vždycky dva měsíce. Kdy je kratší nebo delší?

Na jiné výpovědní době se musíte dohodnout. Jsou ovšem výjimky, kdy je kratší nebo delší přímo ze zákona.

Finmag

Listopad 89 na vlastní čočku

Pokud jste před třiceti lety nebyli na Národní třídě osobně, zásah proti demonstrantům jste pravděpodobně viděli očima dokumentaristů Vlastimila...

Finmag

Překvapivé stavby Adama Gebriana: Mánes, radikální a krásný

Mimořádná formou – a kdysi I obsahem, říká Adam Gebrian o budově Spolku výtarných umělců Mánes.