Naučme se ocenit péči a budovat podporující prostředí. Co dalšího bychom přáli všem rodičům a dětem?

Já bych ráda popřála všem mámám, tátům, jejich dětem – synům, dcerám a nebinárním – aby vždycky našli podporu, kterou potřebují k tomu, aby dokázali být svobodní a tvořiví v rodičovském vztahu. Věřím, že aby děti byly šťastné, potřebujeme, aby rodiče byli šťastní. Aby dokázali mluvit o tom, co potřebují, co cítí. Pak teprve tohle dokážou umožnit svým dětem. Také bych chtěla, aby se osvobodili od toho, co říkal Sigmund Freud, totiž že nejdůležitější je ze všeho je maminka, která má až do tří let věku zajistit, aby dítě bylo naprosto spokojené. Maminka není dokonalý automat, maminka je taky jenom člověk. Dokáže se dítěti věnovat právě ve chvíli, kdy se cítí sama spokojená a přijatá v tom, jaká je.

Všem bych přála, aby se spolu dokázali bavit. Aby zvládli navazovat komunikaci ohledně problémů, které je trápí. Dětem hodně přeji právě bezpečnou komunikaci, nejen s rodiči, ale i se školou, a pocit lásky a bezpečí, což je to klíčové, co v rodině potřebujeme. Myslím, že naše mladá generace už je jiná než my, což pozoruji s velkou radostí. Mladí lidé potřebují pochopení.

Celým primárním rodinám bych přála, aby její členové vyrůstali v podporujícím prostředí. Nejen sociálně a materiálně, ale abychom se všichni méně soudili a uvědomili si, že opravdu nechodíme v botách toho druhého. Co vyhovuje mně, nemusí vyhovovat nikomu jinému. Je to tvoje volba, tvůj život – pro tenhle princip mít pochopení. A abychom všichni (teď mluvím hlavně o rodičích, protože od nich to pak snad pochytí i děti) pěstovali neustálou sebereflexi a práci na sobě. Trvalo mi to pár let, ale teď už bych o sobě řekla, že jsem dobrá máma. Je to proto, že umím uznat chybu, i před dětmi, které jsou malé. Nebojím se, že tak ztratím autoritu. Jsem ochotná na sobě pracovat: číst knihy, vzdělávat se, chodit na terapii, mluvit o tom, co od dětí potřebuju. Říct, že jsem něco podělala – promiň, můžeme to udělat líp? Vykašleme se na metu ideálního člověka, matky, rodiče. Zajímejme se o ostatní a svoje potřeby. Zlepšujme se, ne v žehlení a uklízení, ale ve vzájemných vztazích.