Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Swap or die! Konzum je out, výměnný obchod je zpět

Irena Hejdová | 31. 3. 2021 | 4 komentáře | Udržitelnost | 1 955

Zdroj: Shutterstock

Vrátíme se ještě někdy do obchodů, nebo budeme už jen swapovat? Oblečení, marmelády, knihy, rostliny, služby – to všechno se dá vyměnit i online. Proč je výměnný obchod považován za obchod budoucnosti?

Cirkulární ekonomika je jedním z v současnosti se nejvíc rozvíjejících ekonomických odvětví. Svět je zavalen věcmi, obchody jsou zavalené oblečením a přebytky končí ve spalovnách. Tváří v tvář tomu, co víme o dnešním světě, je logické, že řada z nás přemýšlí o tom, jak mu ulehčit. Jak svým nezodpovědným chováním nepřidávat polínko do ohně, který ten svět jednou celý schramstne.

Momentálně zavřené obchody mi nevadí. V posledních letech jsem do nich skoro nechodila. Nejen z nedostatku času s malými dětmi. Oblečení dnes převážně nakupuji na internetu. A když se podívám na to, co nosím nejvíc, tak třetinu kousků tvoří úlovky ze swapů – výměnných bazarů. Jejich množství v mém šatníku roste, stejně jako množství vyswapovaných předmětů ve zbytku domácnosti.

Nová Heroine s přílohou o udržitelném oblékání

Foto: Heroine

Zajímá vás zodpovědná spotřeba? V dubnovém čísle Heroine vychází příloha Sustainable o pomalé módě, materiálech budoucnosti a udržitelném způsobu života. Recyklace, upcyklování, ale i módní značky, které na udržitelnost vsadily. Nová Heroine už je na stáncích.

Nejvíc jsem nakupovala oblečení, když jsem před lety pracovala na plný úvazek v redakci časopisu. Ta mne vyplivla po osmi hodinách pracovního procesu přímo na ulici Na příkopech, kde jsem si celodenní vyčerpání kompenzovala procházkou po nejbližších obchodech módních řetězců. Skoro nikdy jsem neodcházela s prázdnou. Nakupování pro mne bylo terapií, která mi pomáhala zvládat pracovní nasazení, stres, vyčerpání nebo jen momentální smutek. Co na tom, že většinu kousků jsem si vzala jen párkrát na sebe a pak se dál válely v zadní části skříně? Svůj účel splnily okamžikem nákupu.

Jejich nový život přišel ve chvíli, kdy jsem založila tradici „shopping party“. O tomto specifickém druhu večírků jsem se dočetla v časopise a začala jsem je pořádat před více než dvaceti lety. Několikrát za rok se sejdeme s kamarádkami, případně i s kamarádkami kamarádek, každá přinese přebytky šatstva, obuvi, kabelek a doplňků a pak si všechny ty kousky povyměňujeme a rozebereme si, co se komu líbí. Pijeme u toho víno, jíme domácí dobroty a překřikujeme se, kdo co chce víc a komu to nejvíc sluší. Je to skvělý večírek, který se ovšem už více než rok nekonal. 

Stejně jako se nekonají veřejné výměnné bazary, které se v posledních letech začaly pořádat. Popularitu si získaly nejen komunitní či sousedské, ale i profesionálně zorganizované akce.

Swap odklání odpad z odpadních toků, pomáhá lidem získávat věci ekologicky a prodlužovat životní cyklus výrobků.

Lucie Poubová s Kristýnou Holubovou založily facebookovou skupinu Swap Prague před čtyřmi lety jako online platformu pro fyzické swapy, s nimiž začaly o rok dříve v rámci konference Bezobalu o Zero waste. „Chtěly jsme, aby swapeři měli možnost měnit kdykoliv a kdekoliv,“ shrnuje Poubová. Spolu s Holubovou dnes lektorují i zakládání swapů mimo Prahu, pomohly mimo jiné dnes již zajetým swapům v Plzni, Bratislavě a Žilině. S neziskovkou Swap Prague se věnují změně spotřebních návyků a swap považují jen za jeden z nástrojů, které používají. Podle nich by swap v dnešní době měl být běžnou součástí udržitelnějšího přístupu k životu. Swap nejen odklání odpad z odpadních toků, ale pomáhá lidem ekologicky získávat věci a prodlužovat životní cyklus výrobků. 

Jde to i online

A jako mnoho dalších věcí, které se nemůžou konat offline se i swapování rychle přesunulo do online prostředí. Nejde už přitom dávno jen o oblečení. Přes facebookovou skupinu Swap Prague se dnes zbavuju přebytků z domácnosti všeho druhu. A také zde další věci získávám, protože některým příležitostem nelze odolat. Swap Prague je momentálně asi největší českou swapovací platformou v Česku, stránka založená v roce 2017 má momentálně přes 25 tisíc členů. A každý den se to domluví stovky výměn. 

Za celý rok 2020 proběhlo ve facebookové skupině podle jejích zakladatelek 21 tisíc výměn. „Převedeno na hmotnost jsme tak odklonili z odpadních toků jen ve skupině kolem 16 800 kg věcí,“ upřesňuje Lucie Poubová.

Swapuje se čile i ve zbytku virtuálního světa. Jsem i ve facebookové swapovací skupině na výměnu pokojových rostlin. Swapuju oblečení po dětech, své vlastní oblečení, přebytky z domácnosti, nevhodné dárky... Lze swapovat i knihy. Když nemám za vytouženou věc co swapnout, požaduji i nabízím věci, které se v domácnosti rychle spotřebují – olivový olej, tablety do myčky, čistící prostředky. Předmětem výměnného obchodu mohou být také služby – upečení chleba či dortu, ušití či vyspravení oblečení, opravy elektroniky a počítačů. Kdo by vytahoval peněženku, když to není potřeba?

Vyswapovat se dá prakticky cokoliv – od přebytků ze skříně až po nevhodné dárky, jako je třeba nový vibrátor.

Existuje i mnoho lokálních swapovacích skupin, díky kterým přirozeně vznikají další komunity swaperů, nové vazby i přátelství. Na lokální úrovni se ostatně swapovalo odedávna, na venkově je mezi sousedy běžná výměna vajíček, masa či zeleniny, stejně jako služeb. Podle Poubové je ostatně právě tento aspekt swapu – vytváření komunit – jeho další přidanou hodnotou.

„Vyswapovat se dá prakticky cokoliv, náš kamarád si třeba krásně psanými nabídkami ve Swap Prague vyswapoval zařízení svého karavanu. Rozmanitost věcí nás nepřestává překvapovat – od přebytků ze skříně až po nevhodné dárky typu nový vibrátor,“ říká Poubová.

Paralelní ekonomika

I kdybychom zbytek životů strávili zavření ve svých domovech a obchody se definitivně přesunuly pouze do online prostoru, bude tahle paralelní ekonomika dál nabírat na síle. Na internet se už přesunuly nákupy všeho, co potřebujeme k životu. Zjistili jsme, že se obejdeme bez kamenných obchodů. Teď možná přichází další fáze – potřebujeme vůbec obchody a nakupování? Potřebujeme planetu zaplavovat dalšími novými výrobky, které pak v těch obchodech leží a čekají na zákazníky? Přesuneme se zpátky k tomu, že budeme jen směňovat mezi sebou? 

Zakladatelky Swap Prague si všímají rostoucího trendu. Počet členů jejich facebookové skupiny za rok narostl o 100 procent. Zajímavý byl vývoj úplně na začátku první vlny pandemie: „Aktivita se ve skupině téměř zastavila a členové zde především sdíleli podporu, pomoc a pozitivní články. Postupem času opět začali swapovat, a to ve větší síle než kdy dřív. Teď při třetí vlně jsou členové mnohem aktivnější a počet denních výměn narostl o 50%,“ shrnuje Poubová. 

Na jednu stranu je swapování ve světě zavaleném věcmi paradoxní – proč získávat zadarmo či výměnou něco, co není dokonalé a co si lze jako úplně nové koupit? Swapeři ale uvažují přesně opačně – proč si kupovat něco, co už existuje a někdo se toho tak jako tak chce zbavit? Proč za nové tričko místo tří stovek nezaplatit lahví vína nebo vlastnoručně vyrobenou marmeládou? Výsledkem bude radost a dobrý pocit nejen z nového trička, ale i z ekologického způsobu jeho získání. Je to cool, je to ekologické i ekonomické, v duchu trendů minimalismu, udržitelnosti a zero waste. Proč to ještě nedělají všichni?

Podle Institutu cirkulární ekonomiky jen Evropa vyprodukuje 2,5 miliardy tun odpadu ročně, z toho zhruba půlka skončí na skládkách nebo ve spalovnách. Ještě víc šokující je fakt, že 95 procent produktů končí v koši po pouhých šesti měsících od zakoupení. 

Statistiky ukazují, že trh s oblečením z druhé ruky roste jednadvacetkrát rychleji než trh s oblečením novým.

I konzumerismus paradoxně napomáhá rozvoji cirkulární ekonomiky a výměnnému obchodu mezi lidmi. Platí tu přímá úměra: Čím nezodpovědněji se větší část společnosti chová, tím zodpovědnější je ta menší. A její podíl roste. „Existují statistiky, které ukazují na to, že evropský (nebo spíše britský) trh s oblečením z druhé ruky roste jednadvacetkrát rychleji než trh s oblečením novým,“ říká Stepan Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky. Podle něj nicméně zatím neexistují čísla o celkovém růstu cirkulární ekonomiky. „Obecně lze říci, že současný svět je pouze na 8,6 % cirkulární, dle posledního Circularity Gap Reportu,“ říká s tím, že data k cirkularitě za Česko vůbec nejsou k dispozici, Institut se je teprve chystá zpracovat. „Můžeme zatím mluvit pouze o odhadech a domněnkách, ale v Česku absolutně chybí výzkum materiálových toků textilu, který by právě tyto mezery ve znalostech naplnil.“

Zodpovědně a levněji

Covid cirkulární ekonomice a swapovacím platformám do rozvoje trochu hodil vidle, swapovat je přece jen náročnější než zaplatit kartou na internetu a pak si počkat pár dní na balíček. Zároveň tu ale přichází ke slovu ekonomická stránka věci. V dnešní době, kdy řada rodin nemá peněz nazbyt, je swap jednou z alternativ šetrnějších i k rodinnému rozpočtu. „Swap je sice časově náročnější, ale rozhodně pocit, který se dostaví, když takhle získáte nějakou věc, je velmi příjemný, s nákupem se to nedá srovnat,“ připomíná Lucie Poubová další stránku věci.

I při výměnném obchodu se občas stane, že nějaký vyswapovaný předmět neodpovídá tomu, co jste čekali. Pak se lze domluvit s druhou stranou na vrácení, podobně, jako když zboží reklamujete v klasickém obchodě. V tomto případě to ale není upraveno žádným právním nárokem, krom nároku morálního. Možná i tento segment trhu bude muset jednou získat právní rámec. A s tím dojde i k jeho začlenění do běžné ekonomiky.

Trochu se při swapování vracíme na úplný začátek. Do doby, kdy se ještě neplatilo penězi, ale právě směnou věcí, přebytků či výrobků. Tehdy to byla nutnost, dnes je to trend. A navíc dostupný pro všechny, kdo mají přístup na internet a vůli se domluvit na konkrétním swapu. Limitováni jste jen vzdáleností od své protistrany. Už jsem ale swapovala i poštou či přes zásilkovnu, a to dokonce rostliny. Swap tak nemusí být omezen na vinohradské a letenské cool domácnosti, může probíhat napříč republikou. Je to cool, je to zábavné, a navíc to pomůže planetě. Každá věc, která neskončí v popelnici a na skládce, ale v rukou nových majitelů, se počítá.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • FILOZOFKA ANNA HOGENOVÁ Hluboký rozhovor o signálech, které nechceme slyšet. O tom, že nejdůležitější životní momenty přicházejí nenápadně a potichu. O smrti nejbližších, ale i o kolektivní katastrofě, kterou teď jako lidstvo možná prožíváme. Kam nás mohou mezní situace zavést a co si díky nim můžeme uvědomit?
  • KULT MLÁDÍ KONEČNĚ STÁRNE Protože stárne i česká populace. Přesto stále není zvykem mít na obálce lifestylového časopisu ženu ve zralém věku nebo mluvit o problémech starších generací, o jejich životech, přáních nebo potřebách. Co seniorům opravdu chybí? A jak se jich dotýká současná pandemie? Reportáž Jany Patočkové doprovázejí výmluvné fotografie Jany Plavec.
  • POJĎME MLUVIT O KLITORISU O anatomii orgánu, který není žádným malým knoflíčkem nad poševním vchodem, ale ptákem rozpínajícím svá křídla po stranách vulvy. Lucie Jarkovská vysvětluje, na co všechno má vliv (znovu)objevení klitorisu a jak je důležité uvědomit si, že lidské tělo neznamená mužské tělo.
  • SUSTAINABLE MÓDNÍ PŘÍLOHA Jak vypadají textilní materiály budoucnosti? Technologie inspirované přírodou jsou na vzestupu. Představujeme módní značky, které chtějí to nejlepší pro své zákazníky i pro planetu. Udržitelnost je pro ně klíčová. A stejně tak je pro ně důležité, aby to na ně někdo neušil.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 4 komentáře

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Janek | 1. 4. 2021 5:14

Vy, co jste napsala článek jste komunismus nezažila, že? Raději nacpané regály v obchodech zbožím, než regály prázdné, raději nacpanou ledničku jídlem, než prázdnou, i kdybych měl půlku jídla vyhodit, že se zkazilo, pisatelko pálí vás dobré bydlo a cítím z vášeho článku extrémní, levicový pach, zamomněla jste napsat, že nikdo nic k životu nepotřebuje vlastnit, všechno budeme sdílet a všechnou bude všech, to už zde bylo a nedopadlo a vlastně se můžeme vrátit zpět na stromy.

+1
Reagovat
Naše tipy