Festival Jeden svět představuje Cesty svobody. Letošní ročník už nemůže být aktuálnější

Festival
Jeden svět
Mediální partnerství
Pozvánka
Redakce Heroine
| 22. 3. 2022 | 1 707
Festival Jeden svět představuje Cesty svobody. Letošní ročník už nemůže být aktuálnější
Film režisérky Yael Bartana Za dvě dvanáct. Co kdyby světu vládly ženy? Foto: Jeden svět

Cesty svobody – to je podtitul letošního ročníku festivalu Jeden svět. Organizátoři tím chtěli obrátit pozornost na místa, kde se dějí věci, které otřásají světem lidských práv a připomenout, jak je svoboda a demokracie křehká. Netušili, že několik dní před odhalením celého programu budou zcela pohlceni Putinovou agresí na Ukrajině.

„Snaha prosazovat lidská práva a pomáhat tam, kde je to třeba, všemi možnými (i nemožnými) prostředky, je vždy náročná a nepřináší výsledky přes noc. Právě naopak. Zatímco před dvaceti lety se situace jevila tak, že roztříštěný svět sice pomalu, ale přesto jistě kráčí blíž k jednomu, lepšímu světu, dnešek má k optimistickým vyhlídkám daleko. Přesto napříč programem letošního festivalu najdete příběhy lidí, kteří za svobodu a demokracii neúnavně bojují a dokazují, že aktivní odpor vůči bezpráví má smysl a nikdy nezmizí, ať se děje cokoliv,“ popisuje téma festivalu ředitel Ondřej Kamenický.

Festival letos nabídne 80 dokumentů a 6 snímků ve virtuální realitě. Chybět nebudou ani mezinárodně oceňované snímky, uvedené na prestižních zahraničních festivalech. Festival ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu podpoří i filmaře a filmařky na Ukrajině speciálně přidanými projekcemi. Dvacátý čtvrtý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhne ve 25 městech po celém Česku od 21. března do 3. dubna. V Praze se mohou diváci a divačky těšit na festival od 23. do 31. března.


Jeden svět

"Děti mlhy." Mladá hmongská dívka se ve filmu debutující vietnamské filmařky odmítá podvolit tradičnímu unášení nevěst, které místní dívky připravuje o možnost rozhodovat o svém životě. Foto: Jeden svět


Svobodou si nemůžeme být jisti

Festival zahájí polský film režiséra Kacpera Lisowského Soudci pod tlakem, který skrze upřímné a odvážné výpovědi protagonistů a protagonistek představuje současný stav polského soudnictví. Snímek zachycuje, jak rychle mohou být cesty svobody nezávislého soudnictví ovlivněny vládní stranou a čemu čelí ti, kdo se proti tomu ohrazují. Snímek, který zachycuje strmý pád nezávislého soudnictví v zemi, která je naším sousedem a členem Evropské unie, je důkazem toho, že svobodou si nemůžeme být nikdy jistí.

Vysoce aktuální dokument uvede na zahájení festivalu v Pražské křižovatce delegace složená nejen z tvůrců, ale především z těch, kdo ve filmu nátlakům čelí. Jedním z nich je i soudce Igor Tuleya. Na debatu s tvůrci a protagonisty se diváci a divačky mohou těšit i na zahajovací projekci pro veřejnost v kině Lucerna anebo v rámci Mluvícího kina.

Téma letošního festivalu Jeden světCesty svobody“ reflektuje i hlavní tematická kategorie s týmž názvem. Snímky reflektují důležité společenské otřesy, k nimž dochází v zemích s nedemokratickými režimy, a nechávají promlouvat lidi, kteří jsou nuceni se s nimi vyrovnávat. Kromě ročníkové kategorie Cesty svobody festival obsáhne i každoroční tři soutěžní sekce (Mezinárodní soutěž, Máte právo vědět a Česká soutěž) a dalších 6 tematických kategorií.

Heroine doporučuje

Zatracená práce 

Zatracená práce
Jeden svět

Film skrze příběh zakladatelky TV Dožď  Natalie Sindějevové mapuje turbulentní vývoj této stanice a odkrývá, co obnáší poskytování nezávislého zpravodajství v Putinově Rusku. 

Nataša protančí každou party, vozí se v růžovém Porsche a má bláznivý nápad – založit v Rusku svou vlastní televizní stanici pojmenovanou TV Dožď (Déšť). V roce 2008 začíná od nuly, hlavního investora získává díky pohádkové svatbě s bohatým bankéřem. „Déšť je pro mě dobrodružství!“ volá, zatímco tančí bosa v dešti na střeše budovy své stanice, šťastná, že se její sen plní. Jako generální ředitelka dává dohromady dobře fungující tým a přes veškeré počáteční zádrhele vybuduje během několika let z původně oddechového kanálu zásadního hráče v nezávislé žurnalistice. Kvůli reportážím, v nichž dává prostor protivládním hlasům, však stanice čím dál víc naráží na odpor režimu. Kam až se nátlak vystupňuje? 

Naše volba, náš hlas

Mezinárodní soutěž představí to nejlepší z aktuální světové dokumentární produkce, která v sobě snoubí tematickou důležitost a výjimečné formální zpracování. O cenu za nejlepší film a režii bude letos usilovat deset filmů. Mezi nimi je například i podmanivě natočený snímek Za zvířata o snaze Saily, Krista a Mai, kteří chtějí zlepšit podmínky na zvířecích farmách ve Finsku. Dalším fascinujícím příběhem, sledujícím emancipaci a boj vietnamské dívky, jsou Děti mlhy. Mladá hmongská dívka se ve filmu vietnamské filmařky Hà Lệ Diễm odmítá podvolit tradičnímu unášení nevěst, které místní dívky připravuje o možnost rozhodovat o svém životě. 

Dokument Hanny Polak Andělé ze Sindžáru, který vznikl v koprodukci s Českou televizí, zase zachycuje příběh jezídské ženy, která se snaží vysvobodit svých pět sester ze zajetí tzv. Islámským státem. Námět jako z dobrodružného románu je však bohužel realitou. Trochu stranou od reality žili domorodí obyvatelé Uru-eu-wau-wau v Brazílii, dokud jim v 80. letech 20. století poprvé na území nevstoupil někdo zvenčí. Režisér Alex Pritz v dokumentu Teritorium pozoruje, jak těžba, zemědělství, prezident Jair Bolsonaro a nakonec i covid-19 ovlivňují a ohrožují život jedněch z posledních původních obyvatel v Brazílii.

Soutěžní sekce Máte právo vědět tradičně rozkrývá případy porušování lidských práv, o nichž se většinou v médiích nepíše. Jedním z nich je snímek Nahid Persson o íránské aktivistce Masíh Alínežád Buď můj hlas, který překvapí bezprostředností a neochvějným bojem protagonistky za zrušení povinnosti nošení hidžábu pro íránské ženy. Podobně překvapivá mohou být zákoutí německého práva, kterými vás provedou ženy ve filmu režisérek Sary Dutch a Melanie Lyn Naše volba, náš hlas, které chtějí v Německu podstoupit potrat. Ten je totiž u našich sousedů nelegální a ženy musejí bojovat s mnoha ponižujícími předpisy. Neohrožené ženy najdeme také ve filmu La a Ňo Ňo režisérky Snow Hnin Ei Hlaing. Obě žijí uprostřed vyhroceného etnického konfliktu v západním Myanmaru. Pracují jako porodní asistentky ve venkovském zdravotnickém centru. Jedna je ovšem buddhistka a druhá muslimka. Film Krymský poklad režisérky Oeke Hoogendijk propojuje politický konflikt a muzejní exponáty. Kam má muzeum umění v Amsterodamu po skončení exhibice poslat archeologické vykopávky z Krymu? Na Krym okupovaný Ruskem, nebo do Kyjeva?


Jeden svět

"Naše volba, náš hlas." Jedním z měřítek vyspělosti státu může být jeho přístup k právům žen. Proto možná překvapí, že v Německu je umělé přerušení těhotenství nelegální. Foto: Jeden svět


O nejlepší dokument v České soutěži bude bojovat celkem deset filmů. Film Prvovoliči 2021 se soustředí na nejmladší české voliče. Režisérka Markéta Ekrt Válková se několik měsíců před volbami vydala natáčet mezi studenty z různých škol i sociálních vrstev. Koho volí a podle čeho si kandidáty vybírají? Český dokumentarista Martin Trabalík a bolivijská režisérka Geraldine Zambrana Velez natočili film Incendios o boji s požáry v Bolívii, který svádějí dobrovolní hasiči a stávají se tak naléhavými mluvčími globální krize. O boji, ale o tom se zbraněmi, vypráví film Tomáše Polenského Vysloužilci. Čeští váleční veteráni se po návratu z misí v Afghánistánu a opuštění armády potýkají se ztrátou smyslu života, odcizení od rodiny i společnosti a musejí řešit každodenní existenční potíže. Život v civilu pro mnohé vojáky představuje větší výzvu než samotná válka. Snímek René – Vězeň svobody navazuje na časosběrný dokument režisérky Heleny Třeštíkové o bývalém recidivistovi a mapuje dalších třináct let Reného života po propuštění na svobodu.

EAST DOC PLATFORM

Institut dokumentárního filmu tradičně pořádá ve spolupráci s festivalem Jeden svět největší industry akci pro dokumentaristy a dokumentaristky ze střední a východní Evropy – East Doc Platform (EDP). Od 26. 3. do 1. 4. nabídne 11. ročník EDP ve Francouzském institutu v Praze filmovým profesionálům i široké veřejnosti pestrý program v angličtině zdarma. V reakci na současnou situaci na Ukrajině jsou přichystány tři projekce ukrajinských film v Kině 35. Výtěžek ze vstupného bude věnován na podporu Ukrajiny. 

Duševní zdraví a budoucnost

Jedna z nových kategorií pro letošní rok nese název Pečovat a chránit. Představí filmy z oblasti duševního zdraví a institucionální péče. Dokument Nový život režisérky Aude Pépin zachycuje poslední dny sedmdesátileté Chantal Birman v roli asistentky, která pomáhá ženám čerstvě po porodu. Unikátní observační dokument ukazuje výsek z velmi křehkého období v životě ženy, jež je na filmovém plátně k vidění jen zřídka. V evropské premiéře se bude na festivalu promítat film Jason – čerstvě dospělý muž, ještě donedávna dívka jménem Latoya, se zotavuje z hlubokých traumat a sexuálního násilí z dětství. Ve výjimečně osobním dokumentu Maasjy Ooms se pokouší o jejich překonání a zahojení své duše. A v exkluzivní světové premiéře se představí dokument Hélène Magny Nevyřčené slzy. Protagonistka Garine, rodilá Arménka, jako dítě přežila občanskou válku v Libanonu. Svůj dospělý život věnuje snaze pomoci dětem z krizových oblastí, aby se vypořádaly se svými traumaty a dokázaly se začlenit do kanadské společnosti.

Další kategorií je Budoucnost volá a zaměřuje se na to, jak mohou naše životy vypadat v blízké budoucnosti. Dokument kanadské režisérky Shannon Walsh Máte zakázku řeší zakázkovou ekonomiku dnešní doby. Řidička Uberu v USA, doručovatel jídla na kole v Číně či britský hodinový manžel – přes všechny rozdíly mají jedno společné. Jejich pracovní život řídí aplikace v mobilním telefonu. A zatímco platformy jako Uber, Amazon či Deliveroo bohatnou, jejich pracovníci mnohdy živoří. A jak by to vypadalo, kdyby světu vládly ženy? Řešily by se konflikty snadněji? Převládal by mír namísto válek? Dokázaly by se vypořádat s nebezpečím jaderné války lépe než muži? Na tyto otázky se snaží odpovědět Yael Bartana v dokumentu Za dvě dvanáct. Naopak dokument Vyhledávač lásky od Pacha Veleze je odlehčeným vyprávěním o leckdy marné snaze najít si spřízněnou duši na online seznamkách.

Plasty, klima a to nejlepší ze světových festivalů

I letos festival nabídne průřez mnoha tématy, které se vztahují k ekologii, přírodě a udržitelnému životu v kategorii Zemětaje. V dokumentu Severní proud se režisér Steffen Krones rozhodne sledovat trasu plastového odpadu z kontinentální Evropy až k útesům norského souostroví Lofoty. Film Liang Zhaa Co jsme to udělali zase představuje scénické obrazy z japonské Fukušimy nebo ze zakázané zóny v Černobylu. Skládá poetickou mozaiku odvrácené strany jaderné energie a ukazuje tenkou hranici mezi pokrokem a sebezničením, na níž lidstvo balancuje. Proti sebezničení bojují mladí studenti v dánském filmu režisérky Phie Ambo 70/30. V roce 2019 dokázali studentští aktivisté v Dánsku udělat z klimatické změny téma parlamentních voleb. Země pak představila jeden z nejambicióznějších klimatických plánů na světě: zákon, který má do roku 2030 zajistit snížení emisí o 70 procent.


Jeden svět

"Incendios." Ničivé požáry sužují Bolívii a skupina dobrovolných hasičů dělá, co může, aby oheň udržela na uzdě. Nestojí však pouze proti přírodnímu živlu, ale především proti bezohlednému odlesňování. Foto: Jeden svět


Oblíbená kategorie Panorama, složená z největších hitů uplynulé sezony, nabízí i letos pestrý mix témat. Dokument Daniela Sagera Zákulisí novinařiny sleduje německé investigativní novináře ze Süddeutsche Zeitung. Ti patří mezi světovou špičku. Jak vznikají jejich texty, které nedají mocným spát? Na to budou odpovídat sami protagonisté v diskuzích po filmu a v debatě v rámci Mluvícího kina. Film Antihrdina režiséra Michała Kaweckého sleduje život jedné z nejslibnějších hvězd mezi alpskými lyžaři s postižením v Polsku, ale také zloděje skútrů s problematickými rodinnými vztahy – to všechno je Michał, neobyčejný hrdina ryzího příběhu o nelehkosti života a překonávání překážek. Překonávat překážky musejí také žáci katolické školy v irském Belfastu. V tom jim ve filmu režisérů Neasy Ní Chianáin a Declana McGratha Platón z Belfastu pomáhá ředitel. Sází na progresivní přístup k výuce a skrze filozofii učí studenty, jak se vyrovnat s komplikovanou minulostí země i s vlastním dospíváním.

Cenami ověnčené filmy

Mnoho filmů promítaných na letošním ročníku se pyšní řadou evropských i mezinárodních filmových cen. Film plný emocí režiséra Jonase P. Rasmussena s názvem Utéct získal hned tři nominace na Oscara. Neobvyklý animovaný dokument vypráví o strastiplné cestě afghánského gaye do Evropy. Intimní vhled do osudů jedné rodiny je zároveň tak trochu univerzálním příběhem všech uprchlíků. Jako další je například i podmanivě natočený snímek Dům z třísek. Válka na východě Ukrajiny rozdělila rodiny. Děti, o které se vlastní rodiče v této situaci nedokážou či nechtějí postarat, teď v ústavu nedaleko bojové linie čekají na rozhodnutí o svém dalším osudu. Režisér Simon L. Wilmont za něj získal cenu za nejlepší režii dokumentu na letošním ročníku festivalu Sundance.

Film Bratrství režiséra Francesca Montagnera vyhrál cenu Golden Leopard na mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Snímek vypráví o třech bratrech, jejichž otec, muslimský kazatel, je odsouzen na dva roky do vězení. Jeho tři synové tak mají poprvé v životě možnost žít podle vlastních představ. Ve filmu Čtyři cesty režisér Louis Hothothot vypráví příběh vlastní rodiny. Byl totiž nelegální dítě: druhý potomek narozený v době, kdy ještě Čína přísně vymáhala politiku jednoho dítěte. Debutový snímek čínského režiséra zahajoval festival dokumentárních filmů v Amsterodamu IDFA. Na tomto prestižním festivalu získal pět nominací včetně nominace na cenu za nejlepší nizozemský film, nejlepší režii a na cenu za mimořádný umělecký přínos.

Vstupte do filmu díky virtuální realitě

Pro ty nejodvážnější, kteří by rádi okusili nové virtuální krajiny, Jeden svět připravil přehlídku interaktivních virtuálních projektů, které návštěvníky a návštěvnice doslova vtáhnou do filmu. Diváci mohou zažít ponor do člověka samotného v 3D průletu zákoutími lidské mysli nebo interaktivní perlu plnou devadesátkových her a hlasu Tildy Swinton. O ozdravném nebo ničivém účinku virtuálního života a her na Goliathovo duševní zdraví se přesvědčte na vlastní kůži ve filmu Goliath: Hra s realitou. Do hlubin lidského těla, které je spojeno s přírodou pevnými nitkami, se zase vydejte v závratné jízdě dechberoucí počítačové animace v projektu Břehy mysli. Virtuální realitu letos diváci a divačky najdou v Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze, a to každý den od 24. do 31. března.

Praktické informace

festival Jeden svět 2022Jeden svět
  • Jednotná cena vstupenek je 130 Kč.  
  • Vstupenky na festival je možné kupovat v předprodeji na portále GoOut, kde návštěvníci a návštěvnice najdou i zvýhodněné balíčky, díky kterým ušetří až 300 korun. V nabídce jsou dva tipy balíčků. Jeden obsahuje 5 vstupenek a stojí 500,- a druhý 10 za 1000,-. Jednotlivé lístky za plnou cenu stojí 130,-. 
  • Držitelé průkazů ZTP, ZTP/P a diváci nad 65 let mají zlevněné vstupné na veškeré projekce o 50 %. U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma.  
  • Letos festival nabízí přímý prodej vstupenek na infostánku v pasáži Lucerna. Divák si zde může koupit vstupenky do jakéhokoli kina na jakékoli představení. Následně vstupenky dostane vytištěné. 
  • Během celého festivalu budou otevřeny dva infostánky – jeden v pasáži Lucerna a druhý ve foyer Městské knihovny v Praze. Zde získáte veškeré potřebné informace o festivalu. A můžete zde koupit festivalový merch. Ten bude dostupný i v e-shopu Jednoho světa.  

Heroine je mediálním partnerem festivalu Jeden svět. 

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • KLÁRA SVOBODOVÁ ALIAS PANÍ SPOCKOVÁ
    Předčasný porod, císařský řez, smrt dítěte, život s postižením. To všechno prožila Klára Svobodová – naše coverstar. Na svém blogu Spocklidem popisuje svůj život bez pozlátka. A tak jsme ji pro Heroine nafotili celou ve zlatě, zářící a svítící jako skutečnou hvězdu. Přesně tou totiž Klára podle nás je. Matka bojovnice, která se nevzdává. Z minusů dělá plusy a z hendikepů superschopnosti. Odkrývá tabu a ukazuje odvrácenou stranu mateřství. Inspiruje a dodává sílu. Mění svět kolem sebe. Je to Moje Heroine. Nahlédněte do jejího vesmíru.
  • CHTĚJÍ VIDĚT HVĚZDY A CÍTIT VÍTR
    Pít vodu ze studánky a bydlet ekologicky. Být svobodní. Naše příloha Sustainable tentokrát popisuje alternativní možnosti bydlení. Jaké to je žít v jurtě, domku na kolečkách anebo ve „slamáku“? Příběhy lidí, kteří se rozhodli žít jinak, blíž přírodě i sami sobě.
  • HLAS HEROINE
    Proč po nás gynekologové chtějí poplatky za registraci, i když je to nezákonné, a hlavně proč se je bojíme odmítnout? Proč by o ženském těle měli rozhodovat politici, když v případě mužských těl nikdo podobné nápady nemá? V naší názorové rubrice se dočtete i o tom, jak vychovávat děti v souladu s feministickými ideály a jak ochránit jejich (i naše) duševní zdraví v době, kdy covid vystřídala válka na Ukrajině. Ale nebojte, přinášíme i pozitivní zprávy!
  • VÁLEČNÁ REPORTÉRKA PETRA PROCHÁZKOVÁ
    Petra Procházková momentálně reportuje z války na Ukrajině. Mluvili jsme s ní ještě před odjezdem o tom, co zažívají ženy ve válkách, jaká je etika válečného zpravodajství i jak ve vyhrocených situacích zvládá své emoce. Dostalo se ale i na dilemata, která s sebou nese její vlastní mateřství. A jak se vlastně stalo, že psala diplomku o Čtyřlístku? Petra Procházková je Moje Heroine.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze