Kdo dnes ještě chce být ženou? O škatulkách, kterých se pořád nechceme vzdát
Nálepkování sebe a druhých nám pomáhá zorientovat se ve světě a uvědomit si vlastní identitu. Ať už skrze udržování společenských norem, nebo jejich vědomým podrýváním. Platí to i pro gender a jeho vyjadřování navenek. Kdy nálepky páchají víc škody než užitku? A co by se stalo, kdyby se z ženství doopravdy stala volná disciplína?
Největší české nakladatelství Albatros před pár týdny oznámilo, že navzdory původnímu plánu nakonec nevydá knihu s názvem Nevratné poškození americké novinářky Abigail Shrier. Autorka ve svém pojednání o „trans mánii“ příhodně pomíjí fakta, která se jí nehodí, případně je rovnou dezinterpretuje. Například údaje o tom, že v Nizozemsku po blokaci puberty nepokračuje v hormonální léčbě jen 1,9 procenta teenagerů, mají podle Shrier dokládat definitivní působení blokátorů coby prvního stupně tranzice. Ve skutečnosti má ale Holandsko velmi přísná kritéria pro to, komu a za jakých okolností lze pubertu blokovat, takže úzkým hrdlem projde jen minimální množství „nejistých“.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
