Šok: ženy se nezajímají jen o péči o pleť, ale také o zpravodajství

Komentář
Irena Buršová
| 20. 4. 2021 | 64 komentářů | 10 220
Šok: ženy se nezajímají jen o péči o pleť, ale také o zpravodajství
Zdroj: Shutterstock

Některé kauzy českého mediálního prostoru vyvanou den dva poté, co rozbouří diskusní vody. Zřejmě je to i případ výroku šéfredaktora webu Českého rozhlasu Radka Kedroně, který se dá parafrázovat slovy: Udělali jsme si zpravodajský web, ale chodily nám tam ženy. Přesto je dobré zamyslet se nad tím, jak je možné, že takováto slova slyšíme od vysoko postaveného zaměstnance veřejnoprávního média.

Ženy nechtějí trávit čas jen mezi kuchyní, dětským pokojíčkem a koupelnou, kde pečují o svou pleť a kriticky si prohlíží křivky svého těla, ale zajímají se také o veřejné dění, politiku a zpravodajství. Myslíte si, že je to samozřejmost? Ale kdeže. Zdá se, že pro některé je tato myšlenka překvapivá až šokující i v roce 2021. Alespoň tak vyznívá komentář šéfredaktora oblíbeného zpravodajského webu iRozhlas.cz. Radek Kedroň komentuje v nejnovějším čísle Mediažurnálu mimo jiné návštěvnost webu, který vede, a vyjadřuje překvapení nad tím, že server iRozhlas.cz kupodivu navštěvuje také mnoho žen, i když tam není pro ně speciální rubrika věnovaná třeba péči o pleť.


Screenshot inkriminované části rozhovoru. Zdroj: Twitter, @TerezaaKucerova


Jedno slovo (kupodivu) a dvě fráze (speciální rubrika pro ženy, péče o pleť) se mohou zdát jako drobnosti, pro které děláme z komára velblouda a přecitlivěle hledáme problémy, kde nejsou. Ve skutečnosti jsou to ale jedny z tisíců projevů společenského smýšlení, kterými jsme neustále denně ostřelování a ovlivňováni a stojí za to jim věnovat pozornost.

Osobní útok či lynč konkrétního člověka není na místě. Radek Kedroň určitě nesmýšlí o ženách ve zlém, koneckonců v jiných částech rozhovoru vyzdvihuje práci několika svých kolegyň. Za jeho vyjádřením určitě není zlý úmysl. Nenamlouvejme si ale, že se jedná o vytržení z kontextu či nadsázku. Autor výroků je jednoduše překvapen, že zpravodajství zajímá i ženy. Dokonce pak ne úplně srozumitelně zaměňuje příčinu s následkem, když zvažuje, že by vysoký počet návštěvnic webu podpořilo založení rubriky specificky pro ně. Jako by snad ty současné čtenářky chodily na zpravodajský web v naději, že mezi texty o politice, ekonomice a jednání mezinárodních organizací najdou tipy, jak zhubnout a které oční stíny letos nejlíp půjdou k respirátoru.

Bezpečnost a geopolitika? I tam ženy jsou!

Zkuste se podívat na své sociální sítě a všimněte si, kolik sledujete političek, novinářek, komentátorek, ekonomek či vědkyní – ve srovnání s jejich mužskými kolegy. Není špatné zamyslet se nad podobou vašeho mediálního konzumenství a třeba i jen sledováním podpořit např. méně známé reportérky a redaktorky. Aktuální kauzy - třeba v souvislosti s Ruskem, bezpečnostními službami, dostavbou jaderné elekrárny Dukovany - sledují například tyto novinářky. 

Zdislava Pokorná (Deník N)
Tereza Šídlová (Seznam Zprávy)
Markéta Dobiášová (Seznam Zprávy)
Kristina Ciroková (Seznam Zprávy)
Mariana Novotná (Česká televize)
Aneta Zachová (Euractiv.cz)
Jana Magdoňová (Český rozhlas)
Zdeňka Trachtová (Český rozhlas)
Eva Šelepová (Český rozhlas)
Ivana Milenkovičová (Český rozhlas)

Čemu věnovat pozornost?   

    1. Překvapení nad tím, že ženy zajímá veřejné dění.

Představa, že ženy zajímají i jiné věci než péče o děti, manžela a vzhled, je pro mnoho lidí pořád úplně cizí. Politika, byznys, technické obory a obecně rozhodování jsou přece mužské domény a ženy, které do nich začínají více vstupovat, jsou pořád něco divného a nezvyklého. Také z takového smýšlení a očekávání pak plyne menší zastoupení žen ve veřejném prostoru a s vlivem na společenské dění, i když ženy tvoří polovinu populace.

  1. Vydělování žen jako specifické skupiny, která potřebuje vlastní rubriku.

Když člověk delší dobu sleduje český (ale i světový) diskurz a vyjádření tohoto typu, nabyde silného dojmu, že existují dvě skupiny: lidé a ženy. Jako univerzální jednotka lidstva je vnímán muž. Ženy jsou pak druhé či odvozené pohlaví, se kterým se nepočítá jako s univerzálním člověkem, ale jako se zvláštní entitou, která má specifické charakteristiky, musí naplňovat konkrétní role a čekáme od ní něco jiného než od mužů. V našem případě nezájem o zpravodajství a politiku. Pak není divu, že v ní o ženy moc nestojíme a že jim při vstupu do veřejného prostoru brání mnoho hůře viditelných překážek.

  1. Čím by se "speciální rubrika" měla zabývat

Když zvláštní rubrika pro ženy, tak samozřejmě nic seriózního, jako jsou aktuální zprávy z domácí scény i ze světa, ale péče o pleť! A všichni tušíme, co všechno dalšího se tím má na mysli – péče o děti, o domácnost, vaření, úklid, rady, jak na vztahy (s muži), a rady, jak pečovat o vzhled (hlavně zhubnout a zpevnit po porodu, jinak si muž najde jinou). To nekonečné zplošťování a stereotypizace žen, že jen tohle je to, čím se chtějí zabývat (a čím by se zabývat měly), už je úmorné. Pozor, nic proti tipům na sebepéči, zdraví, cvičení, do kuchyně či jak na mezilidské vztahy! Důležité ale je, že tyto oblasti nejsou to jediné, co ženy zajímá, a že tyhle tipy by měly být úplně stejně mířené na muže, protože ti se také mohou starat o děti, uvařit, uklidit a zajímat se, jak pomoci blízkým při nahromaděném stresu.

A co s tím dál?

Dalším krokem po kritice takových komentářů nemá být pocit ublíženosti či vynucená omluva. Je to ale dobrý moment ke kritické reflexi a poučení. S odstupem a v klidu se zamyslet, něco si k tématu přečíst či poslechnout a začít víc vnímat, jaké nerovnosti a omezující stereotypy se ve společnosti drží a jak je postupně narovnávat a měnit, aby se nahlíželo na lidi stejně, bez ohledu na pohlaví. Problém naší společnosti není vládnoucí skupina mužů, kteří otevřeně nenávidí ženy a škodí jim, kde mohou, ale tisíce let udržované myšlení a návyky, které se nyní ukazují jako zastaralé a omezující. Protože je máme hluboko v sobě a jsou samozřejmou součástí naší dennodenní zkušenosti, ne pro každého je snadné ihned je prohlédnout a být schopen je opustit.

Český rozhlas obecně a jeho zpravodajský web iRozhlas.cz zvlášť má mnoho lidí v oblibě a za jeden z hlavních zdrojů ověřených informací a kvalitních textů. Také proto na něj a jeho pracovníky a pracovnice klademe vyšší nároky. V roce 2021 je tedy přeci jen škoda, když lidé, kteří rozhodují o obsahu veřejnoprávního média (anglicky se takovým pozicím říká také gatekeeper, doslova hlídač brány), pronášejí komentáře, které znějí jako z dob dávno minulých.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 64 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Jouda | 20. 4. 2021 10:29

Situace je mnohem prostsi.

V novinach a casopisech se probiraji temata "muzska" (typicky auta, fotbal, slecny v bikinach) a "zenska" (deti, krasa, zdravi, drby). Rozdeleno je to podle miry zajmu obou pohlavi. A typicky se jedna o smalltalk bez nejakeho zavazneho dopadu na spolecnost.

Mno a pak jsou temata univerzalni.
Neexistuje nic jako zenska/muzska fyzika, chemie, ekologie, jaderna energetika atd...
Ty rubriky ctou a diskutujou lide, co je dana problematika zajima, a je vcelku jedno, maji-li dotycni frndu nebo brabouna.

+17
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

B | 20. 4. 2021 12:37

Víte proč jsou naši muži tak hnusní, tlustí a smrdí? Protože to nejsou Korejci.:(

-9
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu