Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Diskuze k článku:

Moje reprodukce – věc veřejná? Proč nám ostatní mluví do toho, kolik máme dětí a kdy

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

člověk | 12. 2. 2021 13:27

Ne. Tohle je dané výchovou. Sebevědomí kluků se podporuje, proto se na cizí názory naučí házet bobek. Dívky jsou vedeny k péči a upozaďování svých potřeb na úkor ostatních, vedou se k poslušnosti. Proto se jich cizí názor i víc dotýká. Jsou k tomu vedeny.

+40
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

umfa | 12. 2. 2021 13:03

To je to, co feministky pořád popírají, ale pak se to tady dokola pod každým článkem opakuje, jako bychom nebyli na Heroine ale na Crybaby. Blbé kecy které muž ignoruje a vůbec neřeší, případně při mnohonásobném opakování pošle otrapu do výše zmíněné pr...., ženu těžce ovlivní na celý zbytek života a dvě generace dopředu. Ať mi nikdo neříká, že právě TOHLE není ten zásadní vrozený rozdíl mezi mužem a ženou :D

-18
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Diskuze k článku:

VM | 18. 2. 2021 19:52

Clovek si muze vyjadrit nazor na co chce a plati oboustranne.

Jinak zenska bez deti za reprodukcnim obdobim je marny tvor k nicemu, ktery prokoucoval svuj cas a je jedno jakou vymluvu ci alternativni realizaci si najde.

-5
Reagovat | Citovat | Nahlásit

ZT | 20. 2. 2021 16:16 | reakce na VM - 18. 2. 2021 19:52

A co muž bez dětí?

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

VM | 23. 2. 2021 15:23 | reakce na ZT - 20. 2. 2021 16:16

Ten si muze deti stale poridit - prikladu starsi muz, mlada zena a jeho deti je plno. Vyhorelou rachejtli si muze poridit jen anomalie jako Macron.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lucy Nik | 14. 2. 2021 18:53

Mne se porad dokola vsichni ptali, kdy budeme mit druhe dite. Jakmile jsem zacala odpovidat, ze uz jsme druhe dite cekali, ale prisli jsme o nej, ptat se prestali.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana | 14. 2. 2021 8:45

Trochu mimo mísu... Byla jsem na gynekologickém zákroku v anestezii, tchýně je do dnes přesvědčená, že jsem šla na potrat. Když jsem otěhotněla, snad ani neměla radost. Postupem času jsem pochopila, že jí nikdy nic nebude dost dobré a už se jen snažím nepouštět si ji do hlavy. Ale co tu tak čtu v komentářích, jsou na tom někteří ještě hůř :-)

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

umfa | 14. 2. 2021 10:06 | reakce na Jana - 14. 2. 2021 8:45

Myslím, že to vůbec není mimo mísu. Tenhle článek i Vaše příhoda mají společného to, že je mezi námi pořád spousta lidí, kteří se snaží ostatním kecat do života, vědí lépe než oni, co je pro ně dobré, snaží se zvýšit si sociální status tím že ostatními manipulují a podobně. Takové lidi je potřeba ignorovat, v lepším případě jim zabránit v přístupu ke zdrojům moci :-)

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

jalala | 13. 2. 2021 16:33

První dítě v 18ti,pak dvanáct (!) let nic -mezitím několik potratů ,umělých oplodnění, 3x mimoděložní těhotenství (ano,je to možné!). a nakonec adopce (romská holčička). Neumíte si představit to množství dotazů a dobře míněných rad a názorů....U rodiny s tím člověk počítá a odpustí i netaktnost,ale v samoobsluze,na poště...(bydlíme na malém městě). Mám ale asi šťastnou povahu a dokázala jsem to jakžtakž " odpružit ". Bohužel manžel a starší syn to tak jednoduché neměli....Za mě:více taktu ještě nikoho nezabilo,nikdy nevíme čím ta rodina prochází.

+14
Reagovat | Citovat | Nahlásit

tiptipim | 14. 2. 2021 14:40 | reakce na jalala - 13. 2. 2021 16:33

Ja som presne ten typ, čo sa nepýta nikoho. Ale zároveň sa nič nedozviem. Tí, čo sa pýtajú, môžu byť síce odbytý, ale je väčšia pravdepodobnosť, že sa niečo dozvedia ( a môžu to v rámci spoločenských stykov šíriť ďalej). To, že sa Vás na to pýta toľko ľudí znamená, že sa o Vás zaujímajú, že o Vás premýšľajú. Pokiaľ už nie z toho malomeštiackeho dôvodu, aby o vás mohli šíriť drby, a za chrbtom sa Vám smiať, tak proste preto, že Vás majú radi a že im na Vás záleží.

-4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 14. 2. 2021 19:51 | reakce na tiptipim - 14. 2. 2021 14:40

Proč by se to měl někdo dozvědět? Já se taky neptám, protože to prostě není moje věc. A kdyby mi to chtěl někdo v rámci společenských styků začít říkat, tak ho buď nebudu poslouchat nebo mu rovnou řeknu, že je to marné, ať zkusí jiné téma :-) Jestli to dotyčný potřebuje o sobě sdělit, určitě mi to řekne sám. A pokud ne, tak asi nechce - tak je to prosté.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Týna | 13. 2. 2021 10:37

Děkuji za skvělý článek! Mluví mi z duše. Učím se “selektivní ignoraci” (ideálně tak, aby nepůsobila jako pasivní agresivita:-)

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

NotEvenYou | 12. 2. 2021 23:27

Osobně mi až tolik tyhle otázky nevadí. Odpovídám na ně stručně, že je to moje věc a nechci se o tom bavil. Po dvou letech opakujících se dotazů "Kdy bude druhé?" už mě to přestalo bavit a začala jsem upřímně odpovídat, ať se neptají mě, ale manžela, že na dítě musí být dva. Minulý týden sedím v obýváku se svým mužem a šesti kamarády a jeden z nich se mě ptá: "Tak co, už jsi ukecala Tomáše na druhé dítě?" Odpověděla jsem po pravdě, že už mi rok a půl tvrdí, že ho chce (doba po kterou neberu po dohodě antikoncepci), ale moc pro to v praxi nedělá. O svém těhotenství jsem věděla v tu chvíli celé tři dny. Otěhotněla jsem z prvního nechráněného sexu v době ovulace, na kterém jsme se s mužem domluvili. Oba jsme zaskočení. Já z toho, že už se dobré dva roky smířuji s tím, že druhé nejspíš nikdy nebude (protože přece neodpustím chlapa s kterým mám dceru a moc hezký, funkční vztah, jen proto že nechce další dítě?) a teď jsem v tom. Z čeho je zaskočený muž netuším, ale slyšet tenhle rozhovor, mu soudě dle jeho výrazu v tváři, určitě nepomohlo. Lidi, mějte soudnost, když už se musíte zeptat, ptejte se v soukromí a pečlivě volte slova!!!

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Neřeknu | 13. 2. 2021 21:53 | reakce na NotEvenYou - 12. 2. 2021 23:27

Nejdřív píšete, že neberete antikoncepci rok a půl, ale pak napíšete, že jste otěhotněla z prvního nechráněného sexu... ehm, to nějak nedává smysl, ne?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

NotEvenYou | 14. 2. 2021 10:52 | reakce na Neřeknu - 13. 2. 2021 21:53

Prostě se mnou muž v době okolo ovulace odmítal mít sex. Mám jí pravidelnou, takže jako antikoncepční metoda to fungovalo. Několikrát jsem mu říkala, že si teda dojdu na gyndu pro novou antikoncepci, když teda dítě nechce, to zas ale nechtěl taky. A pak, že ženský nevědí, co chtěj :D

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Neřeknu | 14. 2. 2021 11:20 | reakce na NotEvenYou - 14. 2. 2021 10:52

Jo takhle, aha, už to chápu. No, asi byla chyba informovat o fázích cyklu :) Každopádně já bych se asi bála mít s ním další dítě, co když si to zas rozmyslí, že druhé nechce...

-1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Mala zirafka | 12. 2. 2021 21:34

Díky za článek! Momentálně velmi aktuální pro mě - mám čerstvých 33 let, vdaná 4 roky, a jsem ve 4. měsíci. Těhotenství se mi "schovalo" do vleklých zdravotních obtíží a tudíž jsem to zjistila až nedávno. Takže, nejen že jsem posledních cca 5 let poslouchala nejrůznější variace na téma "kdy se hodláš množit", teď je zapotřebí se připravit na reakce rodiny, okolí a nevyžádané rady související s mateřstvím, porodem, kojením, výbavou a bůhvíčímvším. Vždy se našlo mnoho lidí, kteří se cítili oprávněni komentovat moji reprodukci, aniž by věděli, jak to mám se zdravím, s partnerem, s financemi apod. Takže teď v sobě zpracovávám, že jsem těhotná, a zároveň se musím obrnit proti všem těm "dobře" míněným radám, které nepochybně budou ze všech stran následovat jako smršť (již to začalo). Co jsem si z toho odnesla já (a už dávno), že na podobné věci se prostě ptám jen svých nejbližších lidí a velmi dbám na to, jak se ptám. Když o dětech nemluví 7 let sezdaný pár, který je jinak očividně spokojený, patrně to má nějaký důvod. A ten je zapotřebí respektovat. :)

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit

stara herka | 12. 2. 2021 16:16

Přiznám se, svým mladším kamarádkám do reprodukce mluvím hodně, nechci, aby dopadly jako já. Svoje reprodukční období jsem prokrastinovala s týpkama, kteří se na děti cítili ještě nezralí, nebo už příliš staří ( oběma kategoriím bylo mezi 35-42 let). Špatný výběr, moje chyba a taky jsem byla moc submisivní. Nechtěla jsem nikoho nutit, byť to byly dlouholeté vztahy. Takže, když vidím, že kámoška chodí s týpkem tři roky, blíží se jim 40 a dítě nikde, protože pán si není jistý, jestli jako "už", tak se vzteky neznám a dělám kázání.

-12
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Neřeknu | 12. 2. 2021 18:41 | reakce na stara herka - 12. 2. 2021 16:16

Asi vám moc kamarádek teda nezbylo

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

stara herka | 12. 2. 2021 23:13 | reakce na Neřeknu - 12. 2. 2021 18:41

Ale jo, zůstaly, cení si mojí upřímnosti. Kdo jiný, než dobrý kamarád by vám měl říct, co si myslí, když děláte chybu, nebo se v tom plácáte a nevíce kudy kam? Cizím lidem do toho nemluvím, ti mě nezajímají, ale ti nejbližší.....Přes vaše mínusy, slavím už dva úspěchy: první- pár, který to přes tři roky zkoušel přirozeně a nic- dokopala jsem je do repromedy a juchů, už mají krásnou holčičku- druhý úspěch: kamarádka, pět let v manželství, nudí se, přes třicet-hop, a už mají společný projekt-dítě (moje kibicování zabralo). Takže vím, že dělám dobře.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Neřeknu | 13. 2. 2021 21:56 | reakce na stara herka - 12. 2. 2021 23:13

Tak jasně, říct upřímný názor, to ano, ale na opakované kázání není nikdo zvědavý...

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 12. 2. 2021 16:30 | reakce na stara herka - 12. 2. 2021 16:16

A pomáhá to? (a komu? :D)

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

stara herka | 12. 2. 2021 16:36 | reakce na umfa - 12. 2. 2021 16:30

jo, odstrašující příklad, taky příklad ... třeba se nad tím aspoň zamyslí a nepoplují na růžovým obláčku iluzí "že je čas a že on se určitě změní"

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Hana | 12. 2. 2021 14:21

Tohle nesnáším. Je mi 35 a čekám první dítě. Nejdřív jsem pořád někomu dlouhé roky vysvětlovala, proč ještě dítě nemám a na co čekám, jestli si uvědomuju, že pak můžu mít problémy. Ano, uvědomovala jsem si to vždycky, ale mít děťátko a vychovávat ho je přece jedna z nejnáročnějších věcí na světě. Chtěla jsem mu hlavně pečlivě vybrat tatínka. Vdávala jsem se už těhotná, do jiného stavu jsem přišla na první pokus. Doufala jsem, že tímto sledem událostí mi okolí dá pokoj. Nedá. Neustále odpovídám na to, jak se budu o miminko starat, zdůvodňuju svá rozhodnutí kde bude stát postýlka, proč chci používat látkové plenky, proč zatím nemám šátek na nošení miminka, mám doma stohy oblečků pro miminko, které jsem si nevybrala a nejsem dost asertivní, abych odmítla. Tchýně mi dává za vzor švagrovou, která je beze sporu dobrá máma, ale já si to chci dělat prostě po svém a zároveň se jako prvorodička prostě bojím, jak to budu všechno zvládat. Vím, že to okolí myslí dobře, ale je těžké si to nebrat osobně, když si připadáte jako hormony zmítaná vzducholoď.

+15
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Eva | 14. 2. 2021 10:50 | reakce na Hana - 12. 2. 2021 14:21

Hano, to zvladnete a budete skvela maminka. Nikdy nenastane doba, ze by vam rekli, ze to delate dobre, takze cim driv se na to clovek vykasle, tim vic nervu si usetri. Budou komentovat kojeni, stravovaci navyky vase i miminka, vyber hracek, jak moc/malo je oblecene...opravdu se nad to zkuste povznest co nejdriv, tenhle boj se neda vyhrat jinak.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 14. 2. 2021 14:13 | reakce na Eva - 14. 2. 2021 10:50

Tak to přesně je. Je potřeba mít oporu v sobě a ideálně v partnerovi. Tohle budete řešit celý život, po rodině to budou učitelky v MŠ, ZŠ... :-) Pořád bude mít někdo pocit, že můžete dělat něco líp, jinak...

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Pavlína | 12. 2. 2021 14:06

Myslím si, že tyto komentáře jsou krajně neslušné. Jednak nevíme důvody, proč někdo nemá děti - zdravotní důvody, osobní, rodinné, finanční - nebo proč někdo má brzo nebo pozdě nebo vícero dětí a pokud nechtějí po mě, abych je financovala, dělala jim dobrovolnou hlídačku nebo jim vařila, tak mi je po tom houby. Dovedu si představit, že ve velmi úzkém rodinném kruhu nebo s blízkými přáteli na věc dojde řeč, ale byla bych velmi opatrná a spíše počkala, až se dotyčná, dotyčný nebo oba rozmluví, pokud se jim bude chtít. Pokud už se budu ptát, dá se to také udělat různými způsoby, jak píše třeba Kristýna. Je rozdíl, jestli projevím zájem a podle reakce bude rozhovor buď pokračovat nebo jestli bude jasné, že toto téma je nepříjemné a tak to nebudu řešit.

+16
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Paros | 12. 2. 2021 12:21

to by mě nenapadlo, že takové všetečné dotazy mohou být tak obtěžující. na školách by se mělo vyučovat posílání lidí do pr..... . příbuzní bývají zvědaví a tak se prostě ptají. nevidím v tom nic špatného.

-11
Reagovat | Citovat | Nahlásit

umfa | 12. 2. 2021 13:03 | reakce na Paros - 12. 2. 2021 12:21

To je to, co feministky pořád popírají, ale pak se to tady dokola pod každým článkem opakuje, jako bychom nebyli na Heroine ale na Crybaby. Blbé kecy které muž ignoruje a vůbec neřeší, případně při mnohonásobném opakování pošle otrapu do výše zmíněné pr...., ženu těžce ovlivní na celý zbytek života a dvě generace dopředu. Ať mi nikdo neříká, že právě TOHLE není ten zásadní vrozený rozdíl mezi mužem a ženou :D

-18
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

člověk | 12. 2. 2021 13:27 | reakce na umfa - 12. 2. 2021 13:03

Ne. Tohle je dané výchovou. Sebevědomí kluků se podporuje, proto se na cizí názory naučí házet bobek. Dívky jsou vedeny k péči a upozaďování svých potřeb na úkor ostatních, vedou se k poslušnosti. Proto se jich cizí názor i víc dotýká. Jsou k tomu vedeny.

+40
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 12. 2. 2021 13:38 | reakce na člověk - 12. 2. 2021 13:27

Podobně je tomu i u jiných druhů opic. Také výchovou?

-6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

člověk | 12. 2. 2021 13:54 | reakce na umfa - 12. 2. 2021 13:38

Jakože když řeknete opici, že tlustá, tak si to bude doživotně pamatovat, ale opičák se vám vysměje? Zajímal by mě ten výzkum, sem s ním :-)

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 12. 2. 2021 14:14 | reakce na člověk - 12. 2. 2021 13:54

Nikdy jste neviděl? https://www.youtube.com/watch?v=0uWHMq1bDAE

-1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk | 13. 2. 2021 9:54 | reakce na umfa - 12. 2. 2021 14:14

Kde je ten výzkum? Tohle video s debatou nijak nesouvisí.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 13. 2. 2021 10:41 | reakce na Zdeněk - 13. 2. 2021 9:54

K čemu výzkum, copak není vidět na první pohled, že se u opic liší vrozené chování samců a samic? Výzkum ať si dělají gender studies a klidně dojdou k předem objednaným výsledkům, mně stačí realita jaká je :-)

-3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Klára | 12. 2. 2021 11:50

Ať uděláš,co uděláš, bude to špatně :-D
Já měla všechny děti " špatně".
První moc brzy ( bylo mi 22), druhé moc brzy po prvním (dcery jsou od sebe 20 měsíců), a třetí - proboha, kdo dnes chce třetí!
U prvního dítěte mě na potrat posílal tatínek (abych si nezkazila život), u třetího tchýně (abych dcerám nezkazila život).
Kdybych se náhodou na prahu své čtyřicítky rozhodla pro čtvrté (ale nemám to v úmyslu), sežerou mě všichni.

+19
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana | 13. 2. 2021 22:16 | reakce na Klára - 12. 2. 2021 11:50

Přesně! U mě byly zajímavé reakce mé tchyně, když jsem oznamovala těhotenství. U první dcery nám gratulovala, u druhé bylo chvíli ticho a pak řekla: No, je to vaše věc, no. Pak jsme čekali syna, a ona: To byl nějaký úlet, že jo, určitě jo. A teď máme čtvrté mimčo, a to už mě posílala rovnou na potrat, že to ještě stihnu. Tak šup, honem. Odolala jsem :-)
Na podobné rady a nevyžádané názory se dobré se připravit předem, co říct, pokud tuším, že se mě na to budou ptát.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Abby | 12. 2. 2021 11:36

Achjo, díky za článek...SUPER! A velké téma. Důvodů, proč ještě nemám děti (33), je fakt hodně - a jen málo z nich jsem mohla ovlivnit. Otázky typu "Proč ještě nemáš, Kdy budeš mít, Neměla bys už mít? není už pozdě?" atd. mi přijdou VRCHOLNĚ neslušné. Většinou nereaguju, případně odpovídám "Ještě to neřeším" a okamžitě otevírám jiné téma, i když to působí strašně neslušně a trapně. Ppřitom to řeším fakt hodně, ale nikomu do toho nic není.
Super článek, fakt díky. Povinná četba (hlavně pro okolí :D)

Tohle téma by mělo být skoro tabu a otevírat se jen mezi opravdu blízkými příteli.

+21
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Týna | 13. 2. 2021 10:54 | reakce na Abby - 12. 2. 2021 11:36

Ano. A hlavně by ho měl otevírat ten, koho se to nejvíc týká...a uzná to za vhodné.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Agnes | 12. 2. 2021 10:54

Otázky směřující k reprodukci jsou ty nejpřirozenější na světě a je dost překvapivé, když někoho překvapují. Některé jsou blbé co do formy, což snad lze odpustit, jiné co do obsahu, a tam už přicházívá problém, třebaže taková otázka není věcí nevychovanosti, neomalenosti nebo neznalosti. Je to zkrátka jen vyjádření (po)vědomí, že reprodukce, tedy děti a jejich výchova jsou v úzkém osobním horizontu i v nejširším sociálním a biologickém kontextu zcela zásadní a že koneckonců rozhodování o potomcích patří k těm nejdůležitějším, která v životě uděláme a jejichž důsledky nás provázejí desítky let. Kdo už s tím má zkušenosti, uvědomuje si to a leckdy se nedokáže opanovat, aby prostřednictvím otázek nedal tuto zkušenost najevo. A protože to obvykle znamená, že takové otázky jsou nepříjemné a necitlivé, je jejich pokládání vnímáno jako společensky nevhodné a je předmětem korekcí a autokorekcí. Veřejné mínění a slušné mravy tedy stojí na straně tázaných, nikoli tázajících se, čímž se nevýhoda nerovnosti mezi tázajícím se (obvykle rodič, prarodič či jiná autorita) a tázaným vyvažuje. Je to dobrý úzus a lze se o něj opřít, pokud chceme s nepříjemnými otázkami skoncovat.
Interpretace takových otázek jako "tahání soukromí na veřejnost" ale není fér. Otázky po potomcích obvykle přijdou v nejintimnějším rodinném či přátelském kruhu, vně tohoto kruhu nanejvýš u lékaře. Všude jinde (třeba při pohovoru v zaměstnání) jsou dokonce zakázány zákonem. Jsme-li normální, zajímá nás výhradně reprodukční chování těch lidí, kteří nás zajímají, nikoho dalšího. Reprodukční chování toho páru, co s námi právě cestuje metrem, je nám úplně fuk - a i když se nám zdá, že jejich pět dětí je trochu moc, určitě jim to nepůjdeme říct ani se, pokud jsme příčetní, nebudeme ptát, jestli slyšeli slovo antikoncepce, ba dokonce jim ani nebudeme nabízet své vlastní reprodukční modely a nabádat je, aby se jimi řídili. Když ale zjistíte, že vaše sestra, která už má čtyři děti a trpí diabetes prvního typu, si šla koupit další gravitest, zřejmě se neudržíte a prostě se jí zeptáte, jestli jako fakt chce mít další dítě. Na té otázce není nic špatného, je primárně informací, že vás sestra zajímá. To ještě neznamená, že se ptát máte nebo musíte, ale mezi lidmi, kteří mají zdravé vztahy, patří tato otázka mezi takové, které položit smíte - pokud jste dříve nebyli požádáni, abyste to nedělali. A to je, oč tu běží.
To je totiž hlavní problém: nikoli otázky, ale odpovědi. Mnoho lidí je zděšeno, jak je možné, že jsou na reprodukční chování tázáni, ale nedokáží na tyto otázky inteligentně a neemotivně reagovat. Vždy můžete tázajícímu vysvětlit, že téma odmítáte a odpověď neposkytnete a že to tak bude odteď do skonání světa. Někdy je to těžké, ale v zásadě to není těžší než vysvětlit (třeba rodičům), proč nedostudujete vysokou školu, proč se chystáte na cestu kolem světa nebo proč nežijete s chlapem, ale se ženou. Jádro pudla je obvykle v tom, proč suverénně, otevřeně a přitom slušně odpovědět nedokážeme. Je to znakem nejistoty, slabosti, zmatku, vlastní nezralosti a neznalosti, nějakého typu traumatu, hodnotového tápání - ale často také skrývání. Něco tajíme. Často to jsou zdravotní potíže, často traumata, jindy strašlivé průšvihy - třeba dluhy. A nezřídla nějaké hluboko uložené tajemství, kterým se nechceme my sami zabývat, které potlačujeme a děláme, že o něm nevíme. Třeba špatná volba životního partnera. Zaboha bychom to nepřiznali nahlas, ale tam někde hluboko to víme. To se s představou domu plného dětí opravdu neslučuje. Potom nás samozřejmě každá otázka na potomky rozčílí. Zlobit se ovšem na toho, kdo nám klade otázky, které nechceme slyšet, je oním příslovečným proklínáním zrcadla, které ukazuje obraz, z něhož nejsme nadšení.
Štěstí je, že život je i v tomto koneckonců spravedlivý a že podobné otázky budeme jednou zřejmě klást i my našim dětem, protože už budeme vědět, jak fatální záležitosti to jsou. A zažijeme na vlastní kůži, s jakou nevůlí se tyto otázky setkávají - a nebudeme si schopni pomoct. To za prvé. A za druhé: traumatické tajemství, které zabraňuje otázky o potomcích přijímat, je velice často přítomno i u těch, kteří je pokládají. Otázka: Proč máš jen jedno dítě? může být fakticky povzdechem: Kéž bych jich já měla víc... Pokud si to uvědomíme, přestane nás taková otázka iritovat.

-16
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ehm | 13. 2. 2021 0:24 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

Tyhle žvásty se nedají dočíst, nejsme zvířátka. Kdybych měla tyto otázky někomu klást, radši se střelím do hlavy.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

stara herka | 12. 2. 2021 23:18 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

Je to dlouhý, ale máte naprostou pravdu.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Barbora | 12. 2. 2021 19:29 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

Tolik slovíček pro "nehodlám se chovat slušně"

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Neřeknu | 12. 2. 2021 18:40 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

bože, tohle je hrozný slint...

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 12. 2. 2021 13:23 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

"Na té otázce není nic špatného, je primárně informací, že vás sestra zajímá. "

Na té otázce je špatné úplně všechno. Jediné, co můžete udělat je zmínit se o tom manželovi s tím, že "ale my takhle blbí nebudeme, viď?". Jakmile to začnete trousit ven nebo to dokonce řeknete přímo dotyčné, stává se ze zájmu vlezlost a z Vás monstrum chrlící nevyžádané rady. Nechte lidi žít a bude Vám lépe. Nebo možná nebude, ale lidem okolo Vás určitě ano.

+12
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jela | 12. 2. 2021 13:10 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

Aneb kterak si sáhodlouze zdůvodnit, proč ráda strkám rypák do cizích záležitostí.

+22
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Kristýna | 12. 2. 2021 11:56 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

Nevím, ale to, o čem píšete, jako by vůbec nevycházelo z článku. Článek není o tom, že reprodukce je zakázané téma. Je o tom, že často nás okolí tlačí do nějakého rozhodnutí, snaží se nám říkat, jak je to podle nich správně a nevybíravě komentují naše volby. Myslím, že je velký rozdíl mezi větami: "Uvažujete o miminku?" a "Tak snad už si uděláte dítě, když je ti 35, ne? Za chvíli na to budeš moc stará!"

"Otázky po potomcích obvykle přijdou v nejintimnějším rodinném či přátelském kruhu, vně tohoto kruhu nanejvýš u lékaře." - S tím nemůžu souhlasit. Podle toho, co píšete, existují buď blízcí lidé nebo úplně cizí lidé, ale ve skutečnosti je velká spousta lidí, kteří jsou něco mezi (známí, se kterými se vidíte jednou do měsíce, širší rodina, kolegové v práci), kteří se velmi často nerozpakují na tyhle věci ptát a kde je to vhodnost takové otázky už ke zvážení. Mimoto opět, i mezi opravdu blízkými by rozhovor o takovém rozhodnutí měl být otázkou a respektujícím doptáváním se ne tlačením svých vlastních představ o správném životě do druhých. To je prostě neslušné.

Dál si myslím, že to, že nedokážeme suverénně na tohle odpovědět je sotva příznakem slabosti. Pokud tedy podle vás slabost =/= citlivost. Je asi logické, že pokud jste například potratili nebo nemůžete mít děti a trápí vás to, tak pro vás není dvakrát příjemné se o tom bavit, a to s kýmkoli, nehledě na to, jak vybruslit z takové situace, když se vás na to ptají lidé ze sféry "něco mezi blízkými a cizími". A samozřejmě, je na místě, pokud je vám to nepříjemné, říct "o tomhle se nechci bavit", ale řekla bych, že prvně by hlavně bylo na místě některé otázky prostě nedávat a pokud ano, tak zvážit, jakým způsobem se ptát, abychom třeba druhému nezpůsobili bolest. To je prostě jen lidskost a ohleduplnost.

+16
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Agnes | 12. 2. 2021 12:10 | reakce na Kristýna - 12. 2. 2021 11:56

Myslím, že v ničem z toho, co píšete, není moje úvaha v rozporu.

-6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

člověk | 12. 2. 2021 12:30 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 12:10

Je to v rozporu. Vy tvrdíte, že tyhle otázky jsou OK a je chybou dotazovaného, když se mu nelíbí. Ne, není to chybou dotazovaného. Do téhle věci opravdu nikomu nic není, stejně jako není důvod tuhle zvědavost omlouvat. Je to vlezlost. Nic víc. Když vám to někdo bude chtít sdělit, řekne to sám.

+15
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Agnes | 12. 2. 2021 12:59 | reakce na člověk - 12. 2. 2021 12:30

Nic takového netvrdím.

-2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Agnes | 12. 2. 2021 12:59 | reakce na člověk - 12. 2. 2021 12:30

Nic takového netvrdím.

-3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Agnes | 12. 2. 2021 12:59 | reakce na člověk - 12. 2. 2021 12:30

Nic takového netvrdím.

-2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

člověk | 12. 2. 2021 13:16 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 12:59

Cituji váš asi nejvíc problémový výrok:

,,To ještě neznamená, že se ptát máte nebo musíte, ale mezi lidmi, kteří mají zdravé vztahy, patří tato otázka mezi takové, které položit smíte - pokud jste dříve nebyli požádáni, abyste to nedělali."

,,...mezi lidmi, kteří mají zdravé vztahy..."
1.) Argumentační faul apel na normalitu
Mluvčí uvádí, že něco je správné, protože je to „normální“, popřípadě špatné, protože to je „nenormální“. Ve všem případě ,,zdravé vztahy". Na základě tohoto faulu předkládáte tvrzení ,,...patří tato otázka mezi takové, které položit smíte." Stejný faul používáte i ve vaší první větě o nejpřirozenějším dotazu.

Rozporování faulu: Ne, falešná obhajoba zdravým vztahem neznamená, že smíte pokládat nevhodné dotazy. Ani když označíte dotaz jako nejpřirozenější.

Dalším faulem je předpoklad, že se musíte apriori ozývat, že si nepřejete nevhodné chování.

+11
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

člověk | 12. 2. 2021 11:51 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 10:54

Ne. Otázky na reprodukci jsou intimní otázky. Je to jen záležitost daného člověka, případně jeho partnera/partnerky, maximálně lékaře. Nikoho jiného. Není to na úrovni ,,Tak co dovolená?". Je to jako byste se běžně ptala lidí i neznámých, kolikrát denně a v kolik hodin mají stolici a obšťastňovala je komentáři, že je to moc/málo a ta konzistence by měla být jiná... Ptáte se i na tohle?

+18
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Agnes | 12. 2. 2021 12:54 | reakce na člověk - 12. 2. 2021 11:51

V podstatě opakujete moje teze, byť trochu jadrnějšími slovy. Vyhovuje-li Vám příměr o stolici, může být, je to věc vkusu. Všimněte si, ani slůvkem jsem neobhajovala nějaké právo kohokoli Vaši reprodukční aktivitu ovlivňovat nebo o ní nedej bože rozhodovat či ji klasifikovat, pouze se snažím uvést do kontextu důvody, proč se nás občas někteří lidé z našeho nejintimnějšího okolí na potomky ptají (setkal se s tím prakticky každý dospělý člověk a ne každý to nutně vnímá jako agresi) a proč to podle mě není takový zločin (excesy vynechme). A poukázala jsem na to, že otázky a odpovědi jsou spojené nádoby a zabýváme-li se tím prvním (otázky), není úplně od věci zamyslet se i nad tím druhým (odpovědi), protože interakce běží oběma směry. Dialogy o reprodukci nejsou "blízká setkání třetího druhu", třebaže patří do citlivějších témat a většina normálních příčetných lidí se k nim také tak staví. Pokud je někdo vnímá jako úplné tabu, v normální společnosti obvykle stačí dát to upřímně najevo. To se často neděje a na konflikt je zaděláno. Otázka bývá často mylně interpretována jako nátlak, hodnotící soud či jiný zásah do soukromé sféry. Mám ze svých zkušeností za to, že nejčastěji se jedná o nedorozumění a "viníkem" přitom nemusí nutně být jen ten, kdo se ptá, ale i ten, komu je otázka směřována. Místo interpretace se dopustí dezinterpretace. Klíčové jsou pak důvody, proč se mu to stalo. A také na to jsem chtěla upozornit.
Samozřejmě, můžeme sepsat nějaký seznam obecně zakázaných otázek a téma potomků (kolik, kdy, s kým, kde, jak) do nich zahrnout. Bylo by to vymahatelné u soudu a tak. Stane se jen to, že konflikty, které tím skryjeme, probublají někde jinde.

PS Jen pro pobavení, když už jste to téma nakousl/la:
Pamětníci vzpomínali, že Mahátma Gándhí se každý den s největší upřímností ptal svých spolupracovnic: "Jak jste se dnes ráno vyprázdnily, sestry?" A ne, nebyl to úchyl. Jen žil ve společnosti, která metabolismu přisuzuje (a právem) zcela mimořádný zdravotní, potažmo komplexní význam. V takové společnosti není otázka na ranní stolici nepřijatelná, naopak, je znakem zájmu a empatie s řadou praktických konotací. Naše společnost považuje za mimořádně významnou a komplexní otázku potomků. Proto se na ně vzájemně jeden druhého ptáme. Není na tom vlastně nic divného a obvykle ani nic špatného.

-6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 12. 2. 2021 13:45 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 12:54

Naše společnost sice považuje výchovu potomků (a chlubení se jejich úspěchy, ať už je to chození na nočník nebo dokončený doktorát) za téma vhodné ke komunikaci, ale nepovažuje za normu poučování ostatních stran počtu dětí :-) Za svůj život jsem už v hlubinách minulého tisícíletí zjistil, že jediná adekvátní reakce je typu "To je nádherné, čtyři děti" a od té doby se nic nezměnilo.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

coto | 12. 2. 2021 13:33 | reakce na Agnes - 12. 2. 2021 12:54

prosím, nestrkejte nos do cizích intimních věcí.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Hanka | 12. 2. 2021 8:41

Stejnou zkušenost mám i já. Když jsem čekala své druhé dítě, tak jsme si s manželem
vyslechli od jeho matky, jak jsme nezodpovědní, že jsem znovu těhotná a naše dcera
nebude mít maximální péči, jelikož se budu věnovat druhému dítěti.
Když se nám narodil syn, přišel další výrok o to, když jsme si udělali děti, tak až si nemyslíme, že je bude hlídat. Potom to ještě pokračovalo. Stalo se to dáno, je už to 35 let, babička - tchýně nežije, ale tyto výroky jsem ji nikdy neodpustila.
Vnoučatům se věnovala tak, aby se neřeklo, tím si spolu nevytvořili hezké vztahy.
Na konci života ji trápilo, že vnučka i vnuk ji nechodí předvádět sví děti dost často,
že by ji to těšilo, aby je viděla. Myslím si, že není co dodat.

+23
Reagovat | Citovat | Nahlásit