V čem máme my muži náskok? Já když jsem se narodil tak jsem psát neuměl, musel jsem se to naučit a zatímco spolužačky dostávaly ze slohu pouze jedničky a jedničky s hvězdičkou, já a kluci co jsme spolu kamarádili jsme prolézali s odřenýma ušima a lamentováním učitelky, že nerozlišíme apozici od souvětí a pointu od závěru. Tak jaký náskok, startovní podmínky byly ty nejrovnější jaké vůbec mohou být, čistá nula pro obě strany :-)
V čem máme my muži náskok? Já když jsem se narodil tak jsem psát neuměl, musel jsem se to naučit a zatímco spolužačky dostávaly ze slohu pouze jedničky a jedničky s hvězdičkou, já a kluci co jsme spolu kamarádili jsme prolézali s odřenýma ušima a lamentováním učitelky, že nerozlišíme apozici od souvětí a pointu od závěru. Tak jaký náskok, startovní podmínky byly ty nejrovnější jaké vůbec mohou být, čistá nula pro obě strany :-)
+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Answer | 23. 1. 2021 13:23 | reakce na umfa - 16. 1. 2021 18:19
Myslím, že paní má na mysli lidi/ kluky nebo holky to je jedno, který tendují ke psaní a k tvorbě. To, že holky nebo kluci měli ze slohu na škole jedničky, z nich VÁŽNĚ NEDĚLÁ SPISOVATELE. Btw, přístup ve škole k tomu psaní je doposud poměrně zanedbaný.
Alena K. | 18. 1. 2021 13:04 | reakce na umfa - 16. 1. 2021 18:19
Domnívám se, že Natálie má na mysli náskok, který muži získali po staletí, kdy jim bylo umožněno studovat, věnovat se sobě a své kariéře, zabývat se sami sebou... na rozdíl od žen, kterým byla dopřána pouze možnost pohybovat se v ohradě omezené rolemi matka-manželka-hospodyně. Na rozdíl od mužů si musela každá žena, která chtěla něco jiného než jen rodit a pečovat o potřeby dětí a mužíčka, těžce bojovat, aby získala šanci vyjít z výše zmíněných rolí a zabývat se třeba psaním. Osud Boženy Němcové, Anny Pammrové a dalších to jen dokládají. A ony ty tisíce a miliony hodin naklábosených muži v klubech, v diskusích (třeba zrovna) nad literaturou jsou prostě v knihách napsaných muži vidět. To je ten náskok, o kterém IMHO Natálie Kocábová mluví. A co se týče vaší další otázky na jiném místě této diskuse, totiž jestli se mužské a ženské psaní nějak liší... Na to existuje mnoho názorů, ale mohu vám coby spisovatelka doložit, kolikrát jsem byla vystavena větě "To tvoje psaní je takové mužské" - tím se mínilo, že je to dobré. Že je lepší než kdyby "ženské". Jako muž si to pravděpodobně neuvědomujete, ale v našem světě je mužské psaní bráno jako základ, jako něco, podle čeho se posuzuje vše ostatní. Psát "mužsky" = v našem světě psát dobře.
umfa | 18. 1. 2021 15:03 | reakce na Alena K. - 18. 1. 2021 13:04
Dík za odpověď, zatím mi tu všichni jen tak odsekli, že jsem asi blbej :-)
Tohle je právě to, co mi není jasné. Pokud je to tak, tak to zákonitě nevnímám. Jak si mám vysvětlit tu "mužskou" kontinuitu psaní, jestli jsou nějaké kluby (míněno obrazně, resp. v zobecněné formě) kde si muži předávají zkušenosti a nepustí k nim ženy nebo jak se to dá formulovat. Ta autorka se kterou je rozhovor se s velkou časovou rezervou narodila a studovala v době, kdy už bylo zcela standardní, že ženy chodí do stejných škol jako muži (a dokonce jich studuje v souhrnu víc než mužů) a učí se naprosto stejné věci a mohou si číst přesně stejné knížky. Jestli to dobře chápu, tak je to dcera toho progresivistického politika, který ji jistě v dětství neposkytoval zkreslené vidění světa, takže asi ani odtud ten rozdíl nepramení. Takže jak to uchopit?
Martin B. | 19. 1. 2021 5:50 | reakce na umfa - 18. 1. 2021 15:03
Zkusím to uchopení. Chápu váš pohled. Není to totiž tak, že by se někde akumulovalo "mužské psaní", a to bychom si my muži osvojovali, zřejmě někde v oddělených prostorech, kam ženy nesmějí. Ale tuším, co chce Kocábová sdělit. Myslím, že existuje jak mužská, tak ženská perspektiva, byť se projevují individuálně a nemají jasné hranice. Ale některé zkušenosti jsou nepřenositelné mezi pohlavími, a přitom formují zásadním způsobem to, jak vidíme svět, lidi, sami sebe. A kultivace mužské perspektivy v literatuře probíhá už, řekněme, skoro tři tisíce let. Ženy píšou eposy, básně, knihy podstatně kratší dobu, a ženská perspektiva je v nich zatím velmi křehká, nevypracovaná. Řekl bych, že je stále obranná, defenzivní, pasivní. Na opravdu velké autorky, srovnatelné se Shakespearem nebo Dostojevským a jejich komplexními světy, si musíme počkat. Doufejme, že přijdou, a že budou nemilosrdné, hlavně samy k sobě.
Martin B. | 19. 1. 2021 7:42 | reakce na umfa - 19. 1. 2021 7:32
Spíš jde o rozvoj a kultivaci ženského pohledu na svět a sebe samotné, projevující se v literatuře a umění obecně. O ženách se přece píše dost dlouho, vlastně od počátku.
umfa | 16. 1. 2021 22:42 | reakce na Medusa - 16. 1. 2021 21:40
To je možné, ale nějak nejsem schopen najít chybu ve své úvaze. Ono se mužské a ženské psaní nějak liší? Nebo se ženy učí pomaleji, když jsou chlapečci ve škole u "z", holčičky se teprve vykrucují s "k"? Moje zkušenost praví, že nikoliv. Nebo jsem snad chodil do nějaké špatné školy?
Diskuze k článku:
Natálie Kocábová: Muži mají v psaní strašný náskok
Příspěvek, který se vám nejvíc líbí
umfa | 16. 1. 2021 18:19
Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí
? | 17. 1. 2021 3:53
Diskuze k článku:
umfa | 16. 1. 2021 18:19
Answer | 23. 1. 2021 13:23 | reakce na umfa - 16. 1. 2021 18:19
Alena K. | 18. 1. 2021 13:04 | reakce na umfa - 16. 1. 2021 18:19
umfa | 18. 1. 2021 15:03 | reakce na Alena K. - 18. 1. 2021 13:04
Martin B. | 19. 1. 2021 5:50 | reakce na umfa - 18. 1. 2021 15:03
umfa | 19. 1. 2021 7:32 | reakce na Martin B. - 19. 1. 2021 5:50
Martin B. | 19. 1. 2021 7:42 | reakce na umfa - 19. 1. 2021 7:32
Medusa | 16. 1. 2021 21:40 | reakce na umfa - 16. 1. 2021 18:19
umfa | 16. 1. 2021 22:42 | reakce na Medusa - 16. 1. 2021 21:40
? | 17. 1. 2021 3:53 | reakce na umfa - 16. 1. 2021 22:42