„Pomáhat není špatné, špatné jsou polské zákony,“ říká Justyna Wydrzyńska, které hrozí tři roky vězení za napomáhání k potratu

KauzaLidská právaPolskoPotratyReprodukční práva
Agata Komosa-Styczeń
| 30. 3. 2022 | 4 764
„Pomáhat není špatné, špatné jsou polské zákony,“ říká Justyna Wydrzyńska, které hrozí tři roky vězení za napomáhání k potratu
Aktivistka Justyna Wydrzyńska pomáhá ženám, které potřebují interrupci. Foto: Aborcyjny Dream Team

Justyna Wydrzyńska pomohla ženě, která byla nechtěně těhotná, získat léky na vyvolání potratu. Žena nakonec potratila bez pomoci léků – ze stresu. Když si balíček s tabletkami vyzvedla, objevila se u ní doma policie. Justyně hrozí za napomáhání při pokusu o provedení farmakologické interrupce tři roky vězení. Je to první takový proces v Evropě. Proběhne ve Varšavě 8. dubna.

Má proces, ve kterém figurujete jako obžalovaná, posloužit k odstrašení dalších propotratových aktivistek, nebo si prokuratura spíše přeje, aby proběhl nenápadně?

Tím si sama nejsem jistá. Signifikantní je, že tu kauzu jsme nezveřejnili my; udělala to veřejnoprávní TVP, s níž prokuratura často sdílí informace. Dřív, než jsem obžalobu sama dostala, už TVP hlásila, že je připravená. Zmiňuje se v ní to, že jsem propotratová aktivistka, což je také významné, protože to působí, jako bych měla být potrestána nejen za pomoc se získáním léků, ale za veškerou svoji činnost.

Další věc je rychlost, s jakou bylo obvinění vzneseno. Vyšetřování skončilo v prosinci 2021, stání u soudu se koná 8. dubna 2022. Čtyři měsíce. Polské soudy takhle rychlé nebývají. Naši právníci předpokládali, že to potrvá nejméně rok. Očekáváme tedy, že se může jednat o zpolitizovaný proces, jistotu ale nemáme.

V obžalobě se zmiňuje, že jsem propotratová aktivistka, což je významné, protože to působí, jako bych měla být potrestána nejen za pomoc se získáním léků, ale za veškerou svoji činnost.

Hrozí právní následky i Anně, které jste pomáhala ony léky získat?

Polský zákon říká, že do 22. týdne těhotenství může žena své těhotenství samostatně přerušit. Kromě toho jí ty tabletky zabavili, takže k umělému přerušení těhotenství vůbec nedošlo. To, že ženy mají možnost provést farmakologickou interrupci, není všeobecně známé. Dokonce ani policie polské zákony nezná, protože když dostala udání, že jistá žena má k dispozici „potratové pilulky“, rozjeli se policisté k ní domů. Trestné je až napomáhání při přerušení těhotenství. Toto napomáhání ale není v zákoně přesně definováno, což má blokační účinky.

Lékaři se bojí i jen sdělit informace o možnosti samostatně provést farmakologickou interrupci, protože mají strach, aby za to nenesli trestní odpovědnost. Zákon, o kterém mluvím, vznikl v roce 1993, kdy možnost samostatné farmakologické interrupce neexistovala, protože vhodné léky ještě nebyly k dispozici. Zákon je proto napsaný tak, aby se lidé, kteří chtějí podstoupit interrupci, cítili osamělí a opuštění, a navíc se styděli požádat o pomoc.

Čtěte také: Protipotratová politika

interrupce na slovenskuFoto: Profimedia

Omezování potratů se neděje jen v Polsku a v Texasu. I Slovensko opakovaně čelí snahám extremistů a konzervativních sil omezit reprodukční práva. O tom, proč jsou tamní protipotratové aktivity tentokrát ještě nebezpečnější a proč se nemusejí vyhnout ani ateistickému Česku, píše aktivistka z feministické skupiny Nebudeme ticho, která proti zákonům omezujícím potraty na Slovensku hlasitě protestuje.

Proč omezování interrupcí nikdy nikomu nepomůže

Pokud je provedení samostatné farmakologické interrupce v souladu se zákonem, jsou léky, které ji mohou vyvolat, všeobecně dostupné?

„Potratové pilulky“ v běžném prodeji nejsou, ale látky, které mohou potrat vyvolat, se vyskytují v lécích určených primárně k léčbě žaludečních vředů. Lékaři účinky těchto léků znají a vědí, že je možné je využít k vyvolání potratu, za tímto účelem je ale nepředepisují. Chcete-li je tedy získat, musíte lékaři zalhat, že vás trápí jiný zdravotní problém. A i tak vám lékař zpravidla nepředepíše přímo tyto léky, ale nějaké jejich alternativy, které už abortivní účinky nemají. Tabletky na farmakologickou interrupci je možné si objednat od podpůrných organizací, které se tomu věnují, např. Women Help Women nebo Women on Web.

Proč je pomoc se získáním těchto léků důležitá, když si je člověk může sehnat i sám?

Ženy informace nemají a lékaři, kteří o tom vědět mohou, je neinformují. Farmakologická interrupce přitom existuje od roku 2006 a je to metoda doporučovaná WHO. My, tedy Kobiety w Sieci a Aborcyjny Dream Team, poskytujeme informace ženám od šestnácti let věku a nikdo nás za to zatím neodsoudil. Ženy shánějí informace ohledně ukončení těhotenství obvykle teprve ve chvíli, kdy je potřebují. Sama jsem potrat absolvovala ve třiatřiceti letech a do té doby jsem se o tohle téma nezajímala. Nebyla jsem aktivistka. Když jsem nechtěně otěhotněla, začala jsem prohledávat internet. Usoudila jsem, že není možné, aby informace o bezpečných metodách ukončení těhotenství byly tajné. Letos v březnu vydala WHO dokonce doporučení, které jasně říká, že lidé, kteří mají zkušenosti a znalosti, ale nejsou zdravotníci, mohou poskytovat druhým podporu při farmakologické interrupci.

Nejednou jsem se setkala se ženou, která právě zjistila, že jí plod v děloze odumřel, ale lékaři ji nutí nosit ho dál a čekat na samovolný potrat.

Vy jste taková potratová dula – co to přesně znamená?

Jsem průvodkyně interrupcí. Samotný proces ukončení těhotenství nespočívá jen v požití léků. Je to okamžik, kdy těhotenství potvrdíme, vybíráme metodu a mluvíme o tom, která je vhodná. Informujeme ženu, co se může stát, a jsme s ní, když si léky vezme, aby se cítila bezpečně.

Zdá se, že taková dula by mohla být obrovskou podporou i pro ženy, které potratily při plánovaném těhotenství.

Čtěte také: Kněz znásilňoval jejich syna, rodina dělala, že o tom neví

Agata Diduszko-ZyglewskaFoto: Agata Diduszko-Zyglewska

Zpřísnění potratového zákona není jediný problém, který hýbe Polskem. Útoky na LGBTQ+ lidi nebo sexuální zločiny duchovních v rozsahu, který bere dech. O tom, jak se náš severní soused vrací do středověku, jsme si povídaly s polskou novinářkou, feministkou, aktivistkou a političkou Agatou Diduszko-Zyglewskou. Upozorňujeme, že některé popisované případy zneužívání dětí jsou opravdu otřesné.

Otřesné svědectví o poměrech v polské církvi

Nejednou jsem se setkala se ženou, která nám zavolala s tím, že právě zjistila, že jí plod v děloze odumřel, ale lékaři ji nutí nosit ho dál a čekat na samovolný potrat. Je to náš denní chleba, podporu poskytujeme i těmto ženám. Tento proces se dá urychlit; vůbec není potřeba nutit ženy, které přišly o těhotenství, k samovolnému potratu. Lékaři mají nástroje, jak to urychlit – nevíme, proč je nevyužívají a odsuzují ženy k utrpení.

V jaké situaci je teď Anna, které jste pomáhala „potratovou pilulku“ sehnat?

Anna se obrátila na organizaci Aborcja bez Granic. Bylo to úplně na začátku pandemie a objevovaly se informace, že část zemí zavírá hranice. Byla velmi odhodlaná nechtěné těhotenství ukončit. Objednala si tabletky z Women Help Women, ale velmi dlouho nepřicházely. Byla už skoro ve 12. týdnu těhotenství a informovala nás, že na léky dál čekat nechce a pojede do zahraničí.

Když se ale svěřila manželovi, začal ji vydírat. Měli malé dítě a žena ho chtěla vzít s sebou – partner jí ale pohrozil, že pokud to udělá, obviní ji, že ho unesla. Mám zkušenost s podobně násilným vztahem, takže mě její situace zasáhla i na osobní rovině. Měla jsem léky k dispozici pro vlastní potřebu a rozhodla jsem se, že jí je dám. Když balíček s léky Anně přišel, někdo – zřejmě její manžel – ji udal na policii.

Udělala byste to znovu, kdybyste věděla, jaké to bude mít následky?

Ano. Naše zákony jsou špatné. Na snaze pomoci druhému člověku v krizovém okamžiku jeho života naopak nic špatného není. Vím, že ona toho nelituje, a proto si myslím, že i já jsem postupovala správně.

Rozhovor vyšel poprvé v našem sesterském magazínu Heroine.pl.

Překlad: Anna Šašková Plasová

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze