Láska je i odvaha žít svůj život, ukazuje příběh vztahu Jardy a Jardy
Jarda a Jarda jsou spolu šestým rokem, ale budí dojem, jako by se znali odjakživa. Jak sami přiznávají, měli šťastnou ruku, aby z davu potenciálních partnerů vyhmátli toho správného.
„Jsme oba Jardové. Aby nás známí trochu odlišili, vymysleli jsme si, že mně budou říkat Jarda Malý a mému drahému Jarda Velký,“ začíná náš rozhovor Jarda, kterému patří přezdívka Malý.
Poznali se přes seznamku, jejich příběh má ale delší historii. Jarda Velký si malého Jardu totiž vyhlídnul už dřív. Prý ho poprvé oslovil už před devíti lety, to ale oba dva měli vztahy, a nezávazné chatování po několika týdnech vyšumělo. Cestu k sobě přece jen našli. „Naživo jsme se viděli po týdenním dopisování, a odehrálo se to, o čem každý mluví, ale málokdo to skutečně zažil – láska na první pohled.“
„Jsme spolu šestým rokem, což se spoustě lidí nebude zdát dlouho. V gay komunitě je to ale dlouhá doba – přece jen ty vztahy mají odlišnou dynamiku,“ prozrazuje malý Jarda. Vzápětí dodává, že gay komunita obecně inklinuje k rychlým vztahům a vztahům bez závazků. „Také jsem to tak dřív měl, to až můj Jarda mě přivedl k tomu, co máme teď: svobodomyslný život jsem vyměnil za láskyplný vztah. Hned na začátku jsme si to vyříkali a stanovili si priority, a jsme takhle šťastní.“
Velký Jarda měl cestu k pevnému partnerskému vztahu umetenější. „Byl jsem ženatý, vychoval jsem děti, vždycky jsem inklinoval k rodině. Divoký život, kterým je pověstná gay komunita, jsem neuznával, a neuznávám ho do dneška.“
Společenským konvencím navzdory
Ačkoli oba Jardové o své orientaci věděli už od puberty, jejich život se ubíral odlišnými směry. Zatímco malý Jarda se hned po střední škole přestěhoval z maloměsta do Prahy, kde svou orientaci nemusel skrývat, velký Jarda se snažil naplnit společenská očekávání. „Pocházím ze Slovenska, moje rodiče jsou silně věřící. Cítil jsem, že vysvobodím jak sám sebe, tak i svoje okolí tím, že si pořídím rodinu.“ Svoje děti miluje nade vše. Dnes už má čtyři vnoučata. Žít celý život v sebezapření ale už dál nechtěl. „Rozpad mého manželství nemá s coming outem nic společného. Ještě po rozvodu jsem měl čtyři roky přítelkyni, protože jsem nechtěl vystavit svoje děti nepříjemnému zážitku: myslel jsem, že byly příliš malé, aby to dokázaly pochopit a přijmout,“ dodává rozpačitě.
Ve svých 36 letech se rozhodl, že konečně chce žít život, o kterém vždycky snil. „Coming outem jsem šel do velkého rizika, ale vyplatilo se to. Postavil jsem se poprvé do role sobce, a řekl rodině a dětem, že tak to zkrátka chci.“ To se už také stěhoval do Prahy, aby zde mohl začít novou životní etapu. Byl připravený na to, že se s ním děti nebudou chtít stýkat a rodiče přestanou komunikovat, a říkal si, že je svým životem otravovat nebude. „Moje máma to ze začátku těžce nesla, ale smířila se s tím a ve finále mi řekla, že je šťastná, když jsem šťastný já. Podobnou reakci jsem dostal i od dětí, což mě neskutečně dojalo,“ uzavírá.
„V Praze je to víc anonymní,“ doplňuje malý Jarda. „Proto jsem to měl jednodušší v tom, že jsem hned v osmnácti, jak jsem zmizel z dohledu rodičů, mohl začít žít život, jaký jsem chtěl.“ Oba Jardové se domnívají, že většina lidí o svých preferencích ví už od puberty – mnozí si to ale zakážou a trvale si nalhávají opak.
„Spousta lidí má deprese a neví, co je příčinou. Já se domnívám, že to je především proto, že žijí život ne svůj, ale takový, jaký nám předepisují společenské konvence. A je to problém spousty lidí, kteří vědí, jak to s nimi je, ale bojí se to přiznat. Mají strach z toho, že ztratí rodinu, ztratí své známé. Ve lži se dá žít léta. Ale když jednomu v tom polovičatém vztahu něco chybí, tak to časem zákonitě vycítí i ten druhý. Útěky někam v anonymitě jsou zbytečné. I když si nejste stoprocentně jistí, tak do toho rizika jděte – život je jen jeden. Pokud přijdete o kamarády, kteří vás odsoudí, tak to asi nejsou skuteční kamarádi,“ přemítá malý Jarda.
Vztah plný poznání
Ve svých 36 letech začal velký Jarda poznávat vztah mezi mužem a mužem – zkrátka se vrátil k tomu, co mu bylo vždy přirozené. „Teprve v tu chvíli jsem pochopil, že jsem konečně odhodil tu ulitu, kterou jsem nosil na zádech a ve které jsem se schovával,“ přiznává. Než se potkal s velkou láskou, prožil i malý Jarda řadu dlouhodobých vztahů, nejdelší trval 15 let. „Je to úplně stejné jako v každém vztahu, i v tom heterosexuálním: po dlouhé době se lidé znají tak dobře, že se na sebe dívají trochu jinak. Promění se to spíš v přátelství, a pak už záleží na tom, jestli člověk potká někoho, kdo ho zaujme víc než jeho současný partner.“ Svého Jardu ale potkal až po rozchodu s dlouholetým přítelem, a jak sám říká, měl šťastnou ruku.
„Můj Jarda je nesmírně laskavý člověk. Je hrozně dobrosrdečný, vřelý a je neuvěřitelný gentleman,“ vyjmenovává přednosti svého partnera malý Jarda. „Poprvé v životě mám vedle sebe někoho, kdo se ke mně chová hezky se vším všudy. Je to pro mě úplně nová zkušenost.“ Dodává, že do seznámení s Jardou byl vždycky spíš „vedoucí týmu“: rád si všechno udělal sám, zařídil podle sebe. Býval vzteklý, netrpělivý. Velký Jarda se přiznává, že uklidnit „zrychleného“ partnera mu dalo dost zabrat. „Já se umím podřídit. Ale na druhou stranu nechci mít hektický život, chci si ho užít v klidu,“ doplňuje Jarda Velký. Vztah popisuje jako perfektní kombinaci přátelství s velkou láskou. „Pro mě je náš vztah plný poznání. Já poznávám pořád.“
Tady s námi napořád: Příběhy skutečné lásky
Láska nikdy nevyjde z módy, hlásá Zalando v nové kampani. Přední evropská platforma pro módu a životní styl Zalando dává prostor reálným lidem, kteří reprezentují skutečné hodnoty jako diverzita, inkluze, přijetí nebo respekt. Kampaň představuje čtyři páry a jejich osobní příběhy, které mohou inspirovat mladou generaci. První příběh Jany & Lee, kteří ukazují sílu vzájemného respektu, si přečtěte v článku o jejich nepravděpodobné love story. Že láska překoná i velké kulturní rozdíly, ukazuje vztah Češky Radany a Japonce Mahita.
Vznikla i série podcastů s ambasadorem značky Zalando Karlem Kovy Kovářem s názvem Oděni láskou.
Více na webu Zalando.
Už na první pohled je zřejmé, že se Jarda a Jarda vzájemně doplňují právě v těch oblastech, kde tomu druhému něco chybí. „Já jsem se nejen zpomalil a uklidnil, ale začal o některých věcech přemýšlet úplně jinak, než jsem přemýšlel dřív,“ přiznává Jarda Malý. Velký Jarda ho doplňuje. „Co máme společné, je to, že ani jeden z nás nežil nudný život. Oba můžeme říct, že jsme život nepřežívali, ale prožívali,“ dodává Jarda Velký.
Umět lásku přijímat
V názorech, zda existuje univerzální recept na lásku, se ale rozchází. Jarda Malý se domnívá, že nic takového není. „Tím, jak jsme každý jiný, máme individuální touhy, individuální potřeby. Vždycky jde hlavně o to, mít šťastnou ruku, abychom vyhmátli z davu partnerů připadajících v úvahu toho správného. Spousta lidí celoživotně opakuje stejnou chybu: neustále vybírají takový typ partnera, se kterým to už stokrát nevyšlo. Myslím, že podvědomě vědí, že to nevyjde ani po stoprvé, ale nedají si říct. Vždycky sáhnou po tom nedobrém. Neuvědomují si ale, že musí hledat chybu ve svém úsudku.“
Jarda Velký se ale domnívá, že univerzální recept na lásku přece jen existuje. Jde o to, umět lásku přijímat. „Člověk si musí uvědomit, jestli tu lásku vůbec chce. Někdo se lásce vyhýbá cíleně. A to je právě důvod, proč jsem nikdy nestál o povrchní vztah, protože já lásku k životu potřebuji.“
Článek vznikl ve spolupráci s naším partnerem – společností Zalando.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
