Kvóty by ukázaly, kolik je tu schopných žen, říká právnička z Oxfordu

Podcast
Pavel Houdek, Ilona Kleníková
| 26. 4. 2021 | 37 komentářů | 4 787
Kvóty by ukázaly, kolik je tu schopných žen, říká právnička z Oxfordu
Foto: Pavel Houdek

Barbara Havelková se tématu diskriminace a genderu věnuje z pohledu práva. Vysokoškolská pedagožka, která vede studenty mimo jiné i na Oxfordu, je spoluautorkou knihy Mužské právo. V podcastu Hlas Heroine vysvětluje, jak se projevuje to, že právní normy nejsou genderově slepé.

„Právo neutrální není. Je genderově zatížené,“ říká Barbara Havelková rozhodně v podcastu Hlas Heroine. Už jen to, že domácí násilí nebo stalking náš právní systém do nedávna přehlížel, podle ní svědčí o tom, že právní normy jsou tvořené na míru mužům. „Není to jen o tom, že je vytváří dlouhodobě muži, ale že jsou vytvářeny v prostředí patriarchátu. V určitém společenském a kulturním prostředí, ve kterém je společnost organizována podle osy pohlaví a je organizována hierarchicky. Muž je normou,“ popisuje androcentrismus našeho práva v rozhovoru s moderátorem Pavlem Houdkem.

Nutná obrana je koncipována na dva stejně silné a velké oponenty v kontextu nějaké hospodské rvačky. Ne na to, že jedna osoba je slabší fyzicky, finančně nebo emocionálně.

„Často se uvádí příklad chápání nutné obrany v trestním právu,“ vysvětluje Barbara Havelková. „Nutná obrana je koncipována na dva stejně silné a velké oponenty v kontextu nějaké hospodské rvačky. Ne na to, že jedna osoba je slabší fyzicky, finančně nebo emocionálně, je na druhé osobě závislá a třeba i týraná a dostane se do situace, kdy na ni partner útočí pěstmi. Ona ví, že se pěstmi neubrání, tak sáhne po noži nebo střelné zbrani a zabije agresora. Z hlediska naší dlouhodobé teorie nutné obrany je to exces, je to nepřiměřené, ale z hlediska té konkrétní situace a úvahy té týrané ženy to byla jediná možnost, jak si zachránit život,“ říká právnička. 

Poslouchejte Hlas Heroine

Minulý díl: Se socioložkou Radkou Dudovou nejen o situaci rodičů v pandemii. 

Poslechněte si i další rozhovory s pozoruhodnými ženami.

 

Když dojde na otázku kvót, je Barbara Havelková jednoznačně pro. Upozorňuje na to, že v našem systému už kvóty máme, a nikoho nepohoršují. „Máme kvóty na regiony. Kdybychom neměli regionální volební obvody, tak by 90 % poslanecké sněmovny byli lidi, co bydlí v Praze. Víme, že to není v pořádku. Chceme, aby tam byly zastoupené zájmy lidí napříč republikou, proto máme volební obvody,“ připomíná. „Víme, že kdyby se systém ponechal svému fungování, vychýlil by se způsobem, který je nespravedlivý a nefunkční. Podobně bychom měli mít kvóty pro ženy,“ dodává.

„Kvóty nutí přemýšlet a aktivně vyhledávat kandidátky, které jsou z různých důvodů přehlížené. Třeba mají jinou kariérní dráhu, než je ten ‚mustr‘. Pohlaví s sebou nepřináší jen zkušenost ženství, ale koreluje s dalšími charakteristikami, které jsou také užitečné,“ věří expertka. Z praxe v jiných zemích ví, že se tak do institucí a firem dostanou lidé se zkušenostmi z nevládního nebo veřejného sektoru, což je přínosné pro všechny. 

„V momentě, kdy by se kvóty zavedly, tak by se ukázalo, jak strašně kvalitní ty ženy jsou. Byly by tam i ty nekvalitní, samozřejmě. Stejně jako jsou tam nekvalitní muži,“ věří Barbara Havelková. „Moje oblíbená hláška je, že rovnosti bude dosaženo, až bude ve vedení tolik neschopných žen, jako je tam neschopných mužů,“ říká. Ale zároveň upozorňuje: „Nesmíme na ženy klást požadavek, aby byly excelentní, aby byly lepší než muži, co už tam jsou.“

Jakou změnu by přinesly kvóty do politiky? A proč už v oxfordských školních budovách nedělají záchody zvlášť pro ženy a pro muže? Poslechněte si nový díl podcastu Hlas Heroine s Barbarou Havelkovou.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách. 

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 37 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

umfa | 26. 4. 2021 16:36

Nadsazuju. Ve skutečnosti bych si poradil jinak, ale nemůžu ignorovat fakt, že na určité pozice se mi na sto mužů přihlásí jedna žena. Vlastně i tady nadsazuju, sto mužů se mi nikdy nepřihlásí, na pozice ve vývoji (včetně programování) jsem rád, když vůbec někoho použitelného seženu a tudíž bych byl rád, kdyby se těmto profesím věnovalo stejně žen jako mužů - aspoň by vývojářů nebylo tak zoufale málo. Ovšem drtivý poměr muži:ženy to nijak nemění, ženy prostě tahle práce nebaví (nebo já nevím proč ji nedělají - prostě nejsou). A předpokládám, že totéž se týká všech profesí, kam chtějí všichni ti konatelé dobra nominovat ženy přes kvóty. Je to blbost, stejně jako kdyby někdo stanovil kolik procent těch bývalých popelářů tam musí pracovat. Kdo to umí, prostě se prosadí, protože kvalitních lidí je zoufale málo. a kdo to neumí, jen svou přítomností na kvótované pozici uráží ty schopné.

+14
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Programátorka | 26. 4. 2021 17:40

Nedělají ji právě kvůli takovým dementům, jako jsi ty

-8
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu