Ve větším stresu jsou budoucí mámy chlapců, ukázal velký průzkum o těhotenství. Jaká psychická zátěž je běžná a jaká už ovlivní zdraví dítěte?
Výrazný stres a psychické potíže během těhotenství mohou negativně ovlivnit vývoj plodu. Jenže období před porodem nepřináší jen radost, ale logicky právě i napětí a obavy. Během několika měsíců se ženám mění tělo, vztahy i sociální role, přibývá nová odpovědnost a blížící se porod – ať už první, nebo další – bývá zdrojem velké nejistoty. Co je v tomto období ještě běžné a kdy už je namístě zpozornět a mateřský stres řešit, zkoumal tým vedený Leou Takács z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
S kolegy jste publikovala studii, v níž zkoumáte emoce zdravých těhotných žen. Co vás inspirovalo k takovému výzkumu?
V našem výzkumném týmu se dlouhodobě věnujeme tomu, jak stres, úzkost nebo symptomy deprese u těhotných žen ovlivňují vývoj a duševní zdraví jejich dětí. Víme, že silný stres a emoční problémy v těhotenství mohou mít negativní vliv na vývoj plodu. Existuje i hypotéza takzvaného fetálního programování, která říká, že o celoživotním zdraví člověka se do určité míry rozhoduje právě už v prenatálním stádiu. Ale pořád ještě úplně nerozumíme tomu, proč stres a negativní emoce v těhotenství takto působí a jak přesně to funguje.
Co najdete v novém čísle
- My všichni jsme Monyová. Patnáct let byla superúspěšná spisovatelka Simona Monyová jen novinovým titulkem: „Zavražděna manželem“. Ženský tvůrčí tým teď s hlubokým respektem k rodině vrací Simoně hlas a odhaluje zničující past společenských očekávání.
- Když město bzučí. Jak vrátit do ulic život a podpořit včely, aniž bychom museli stavět další úly? Možností je překvapivě dost.
Seniorky, senioři a sex. Přečtěte si o (znovu)objevování slasti, ale i o tom, jakou roli v ní mohou hrát sexuální asistentky a asistenti.
Zachrání nás roboti? Jak se připravit na dobu, kdy se centrum péče nevyhnutelně přesune z institucí zpět do našich obýváků? A proč je výhodné udělat si z umělé inteligence svého nejlepšího spojence pro udržení vlastní svobody?
Takže je tato studie součástí širšího zkoumání vztahu duševního zdraví matky a vývoje dítěte?
Ano. Zjišťovali jsme, jestli je možné vysvětlit vliv stresu a negativních emocí v těhotenství biologickými změnami, které se odehrávají v matčině těle. Například v imunitním systému nebo v tzv. střevní mikrobiotě, tedy souboru bakterií ve střevech. Ale abychom tyto souvislosti mohli zkoumat, potřebovali jsme se nejdřív podívat na samotné emoce – jak se během těhotenství proměňují, jestli jsou tyto změny stejné u různých skupin žen, například u těch, které jsou těhotné poprvé, a u těch, které už těhotenství zažily.
O emocích v těhotenství se hodně mluví, takže by člověk čekal, že je tato oblast dávno prozkoumaná. Když se ale podíváte do odborné literatury, zjistíte, že studií na toto téma je minimum. Existuje sice celá řada studií o psychických problémech v těhotenství a po porodu, hlavně o perinatální depresi, a víme toho poměrně dost i o typických hormonálních změnách v tomto období. Ale překvapivě ne o tom, jak zdravé ženy prožívají normální těhotenství.
Jaké emoce jste sledovali?
Chtěli jsme zachytit co nejširší spektrum emocí, tedy nejen ty negativní, jako je strach, úzkost nebo smutek, ale i pozitivní emoce, například radost, pocit klidu a pohody, nebo pocit, že mám dost energie. Díky tomu jsme získali poměrně komplexní obrázek o emočním prožívání během těhotenství a po porodu. Zároveň jsme pracovali s daty od zdravých žen bez výraznějších psychických potíží, takže jsme mohli sledovat, jaké jsou normální, typické křivky emocí v tomto období.
Když sleduji kamarádky a ženy kolem sebe a vzpomenu si, jaké to bylo, když jsem čekala dceru, vypadá to, že těhotenství je poměrně emočně náročné. A podle vaší studie to vypadá, že je to normální. Musím říct, že je to dost uklidňující.
Změny emocí v těhotenství a po porodu jsou opravdu normální. Na druhou stranu, zpravidla nejsou nijak dramatické. Změny v hladinách emocí během perinatálního období, které jsme pozorovali v naší studii, byly sice statisticky významné; to znamená, že opravdu existují a nejsou jen výsledkem náhody. Není to ale tak, že má žena například na škále negativních emocí, která se pohybuje od 10 do 50 bodů, v jednom momentě 10 bodů a o pár týdnů později 40 – rozdíly se v průměru pohybují v řádu jen několika bodů. Kdybychom ale podobný výzkum provedli u žen, které se v minulosti léčily s depresí nebo měly nějaké vážnější zdravotní problémy, výsledky by nejspíš vypadaly jinak.
V rozhovoru se ještě dočtete:
- Kdy žena prožívá největší emoční výkyvy a čím to je?
- Že strach z porodu zažívá většina těhotných žen, ale menší část z nich trpí tzv. tokofobií, patologickým strachem z porodu, který už vyžaduje odbornou pomoc.
- Jak si výzkumný tým vysvětluje data, že ženy, které čekají chlapce, prožívají během celého perinatálního období vyšší stres než ty, které čekají dívku.
- Jaký vliv má na psychický stav, ale i rodičovské dovednosti a sebejistotu matky formování bondingu během těhotenství.
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Kdy žena prožívá největší emoční výkyvy a čím to je?
Největší změny emocí jsme pozorovali na začátku těhotenství a pak znovu v době kolem porodu. Na začátku těhotenství je obvyklá větší úzkost, smutek nebo podrážděnost – pravděpodobně proto, že se ženy teprve vyrovnávají s novou situací a nejistotou, a pociťují fyzické změny, jako je nevolnost nebo únava. Pak, zhruba v polovině těhotenství, nastává fáze klidu. Fyzické nepohodlí zpravidla ustoupí, žena si zvyká na novou realitu.
