Myslela, že má infarkt, skončila na psychiatrii. Vysoká citlivost se může týkat až pětiny populace
Říkají vám, že si všechno moc berete? Že se moc prožíváte a měli byste být odolnější? Možná váš mozek funguje trochu jinak. Slyšeli jste někdy o vysoce citlivých lidech?
Obyčejná cesta s dětmi ze školky se pro novinářku Kateřinu stala hororovým zážitkem. Zničehonic se nemohla nadechnout a hlavou jí běželo, že se s infarktem zhroutí vedle kočárku. Následovala série vyšetření, která vyloučila vážné nemoci, a Kateřině po nějaké době zbývala už jen návštěva u psychiatričky. Panickou ataku, kterou prodělala, zažije alespoň jednou za život dvacet až dvacet pět procent lidí. Na jednu stranu si tak mohla oddechnout, zároveň ale musela čelit pochybám o sobě samé i kondici, kterou zdědila po předcích.
„Už rok chodím na terapii, cvičím jógu, mám přece nějaký čas pro sebe. Dělám přesně ty věci, které vám radí v každém lepším i horším lifestylovém článku o vyhořelých matkách. Proč to nefunguje?“ tápala Kateřina, když se jí úzkostné stavy začaly zhoršovat. Zafungovala až moderní antidepresiva, ale snad proto, že je novinářka, rozhodla se přijít na kloub příčině náhlých potíží. Ve svém textu popisuje moment, kdy u sebe přišla na „senzibilitu senzorického zpracování“, tedy srozumitelněji vysokou citlivost.
S termínem vysoká citlivost (high sensitivity), případně spojením sensory-processing sensitivity přišla v první polovině devadesátých let 20. století americká klinická psycholožka a výzkumnice Elaine Aron. Lidí s vysokou citlivostí žije v naší populaci až dvacet procent. „Jsme menšina, ale nejsme nenormální,“ říká Kateřina.
Kateřina vyzpovídala několik dalších žen, které s vysokou citlivostí žijí. Například Hana má doma aktivní batole a s růstem děťátka rostou i výzvy na její nervovou soustavu. Pocity zahlcení došly až do bodu, kdy se Hana bála, že nebude schopna vyjít z bytu. Kromě poznatků moderní medicíny přináší Kateřina i osobní zkušenosti a rady odborníků, jak více naslouchat svým potřebám.
Proč někteří citliví jedinci vyhoří už na vysoké a jiní až s příchodem potomka? A může mít vysoká citlivost i svá pozitiva? Mnoho ze zpovídaných žen se Kateřině svěřilo, že u sebe vysokou citlivost rozpoznaly díky příběhu někoho jiného. Pošlete jejich příběhy i svým blízkým. Celý text najdete zde:
„Ty si všechno moc bereš!“ Vysoce citliví lidé nejsou přecitlivělí, jejich mozek jen funguje jinak
Říkají vám, že si všechno moc berete? Je vám nejlíp v lese nebo doma s knihou? Nic s vámi není špatně. Jen váš mozek možná funguje trochu jinak. Jako byl svět kolem vás měl knoflík „volume“ otočený o něco víc vpravo.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
