Co si do života nesou děti narcistických rodičů
Proč někteří lidé sami sebe trestají za nepatrná provinění, zatímco druhým vše odpouštějí? Proč zůstávají v partnerství, kde je jejich protějšek neustále kritizuje? Většinou proto, že jsou na to zvyklí. Hluboko v dětství se naučili omlouvat druhé a hledat chyby vždy v sobě.
V minulém článku jsem psala o rodičích s narcistickou poruchou, o lidech zaměřených na sebe samé, přesvědčených o své výjimečnosti a nadřazenosti. O lidech, kteří potvrzování vlastní velikosti neváhají obětovat i štěstí a zdravý vývoj svých dětí. Dnes bude řeč právě o těchto dětech. O tom, jaké stopy v nich zanechává výchova patologicky narcistního rodiče. V dalším článku se pak zaměřuji na dospělý život dětí narcistických rodičů.
Podstatou narcistické osobnosti je napětí mezi grandiózním obrazem sebe sama a hlubokými, nepřiznanými pochybnostmi o sobě. Navenek je nápadné přesvědčení o vlastní výjimečnosti a nadřazenosti, avšak sebemenší zpochybnění narcistovy dokonalosti hrozí vyvoláním skrývaných obav a pochybností, a tedy velikou duševní bolestí — narcistním zraněním. Reakce bývá prudká a agresivní. Narcisté jsou přitom přeborníky ve vztahovačnosti.
