Seriál Dělníci chtíče. Sexuolog Slavoj Brichcín říká: Přiznat si sexuální deviaci je velmi těžké

Dokument
Redakce Heroine
| 9. 4. 2021 | 23 595
Seriál Dělníci chtíče. Sexuolog Slavoj Brichcín říká: Přiznat si sexuální deviaci je velmi těžké
Zdroj: Mall.tv

Šestaosmdesátiletý Slavoj Brichcín je ve svém oboru legendou. Zabývá se deviantologií. Navzdory svému úctyhodnému věku stále aktivně působí v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích na sexuologickém oddělení. To vzniklo v roce 1986, nicméně první zmínka v novinách se o něm objevila až o tři roky později. Do té doby média o parafilním sexuálním chování mlčela. Přitom ročně překročí práh pavilonu 5 s nařízenou ambulantní léčbou asi šedesát lidí. I proto vznikla série Dělníci chtíče, které je Heroine mediálním partnerem.

Pacientům pomáhá sexuolog Slavoj Brichcín nejen zdárně absolvovat léčbu, ale také se vrátit do normálního života. Na terapiích mívá i ty, kteří přijdou sami, protože cítí, že s nimi není po sexuální stránce něco v pořádku, nebo v intimním životě selhávají. Nejtěžší pro ně je si přiznat, že nějakou deviací skutečně trpí, říká Brichcín. Je to velký handicap a oni si kolem něj vytvářejí svou vlastní legendu, kterou je těžké opustit a podívat se pravdě zpříma do očí. Když se tak stane, je to ale základ úspěchu.

Zatímco ostatní medicína staví na prověřené skutečnosti, vznik deviací provází stále řada nejasností.  Pokud by se je podařilo vysvětlit, byl by to podle Brichcína objev hodný Nobelovy ceny. Přesto existuje zajímavá teorie, která navíc pacientům velmi pomáhá a zbavuje je představy, že jsou nevyléčitelní... Kdy a jak se pozná, že má člověk sklon k nějaké deviaci? Kolik případů je vůbec odhaleno a v kolika z nich dochází k recidivě? Přibývá s rostoucí agresivitou ve společnosti i více sexuálních deliktů? A jak je to se ženami pachatelkami? Nejen na tyto otázky odpovídá uznávaný lékař reportérovi Jakubovi Klingohrovi v dalším z rozhovorů natočených v rámci dokumentární série Dělníci chtíče.

Dokumentární série Dělníci chtíče Jakuba Klingohra se vydává za pachateli těch nejvíce odsouzeníhodných činů – sexuálního zneužití dítěte. Jak probíhá jejich léčba? A dají se vůbec úspěšně vyléčit? Cítí nějakou vinu? A proč jsou tresty za zneužívání dětí tak nízké? Napříč celým pořadem Dělníci chtíče se bude hovořit jak se samotnými pachateli, kteří právě procházejí léčbou, tak s lékaři, policisty, právníky, ale i oběťmi. Cílem dokumentu je zvýšit povědomí o problému sexuálního zneužívání dětí, který není tak ojedinělý, jak se zdá, poukázat na délku soudních procesů a nízké tresty, jež pachatelům hrozí, nebo upozornit na neexistující prevenci i chybějící diferencovaná oddělení.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze