nové číslo Heroine právě v prodeji

Rok ve školce navíc? Nevadí, prvňáčkovi to pak půjde lépe, reaguje speciální pedagožka na rostoucí počet odkladů

Odkladů školní docházky přibývá. Podle speciální psycholožky Hany Imlaufové to není špatně. „Rozjezd ve škole je z hlediska sebevědomí dítěte a jeho dalšího vztahu ke škole opravdu velmi důležitý. Rok navíc ve školce je dobrý k tomu, aby se dítě docvičilo v oblastech, v nichž je slabší.“

Rozjezd ve škole je z hlediska jejich sebevědomí a dalšího vztahu ke škole opravdu velmi důležitý.Foto: Alice Hrubá
Hana Imlaufová

V jakém případě je vhodné začátek školní docházky odložit?

Je potřeba, aby děti začínaly školní docházku s dobrým pocitem, aby zažívaly úspěch. Každý prvňáček potřebuje cítit, že se mu daří. Rozjezd ve škole je z hlediska jejich sebevědomí a dalšího vztahu ke škole opravdu velmi důležitý. Školní zralosti je tedy třeba věnovat opravdu pozornost. Rodičům říkám, že ten rok navíc ve školce je dobrý k tomu, aby s dítětem docvičili ty oblasti, ve kterých je slabší.

Jak se rodina s předškolákem vůbec ocitne u vás v poradně?

V poslední době se hodně setkávám s motivovanými rodiči, kteří přicházejí sami od sebe, a z toho mám velkou radost. Chtějí se objednat třeba už na podzim, aby zjistili, jak na tom jejich dítě se zralostí je, na čem by měli ještě zapracovat, než půjdou k zápisu.

Další skupina jsou rodiče nejistí, kteří měli pocit, že jejich dítě normálně půjde do školy, ale když ho srovnávají s vrstevníky, tak se bojí, aby to zvládlo. Těžký oříšek je, když rodiče nejsou v jednotě, když jeden by byl pro odklad a druhý pro školu, a já jim pak tady mám pomáhat tento oříšek rozlousknout. Případně mi do poradny děti doporučují přímo paní učitelky ze školky, kterým připadá, že dítě má nějakou potíž.

Také chodím do školek dělat mapování školní zralosti, kdy pracuji s dětmi nejprve ve skupině a pak s každým individuálněPak vše konzultuji s rodiči.

Co při posuzování školní zralosti vyšetřujete?

Především řeč, výslovnost a slovní zásobu a v souvislosti s tím sluchové rozlišování, kdy se zkoumá, jak je dítě schopné slyšet rozdíly ve slovech. Jestli třeba pozná, jaké je začáteční a poslední písmeno slova, jestli rozlišuje měkčení – di ti ni nebo dy ty ny.

Pak se posuzuje grafomotorika, což je další oblast, kde bývají často potíže. Jde hlavně o připravenost ruky na psaní, uvolněnost ruky. Dítě v předškolním věku už by jednoznačně mělo mít vyhraněnou pravou nebo levou ruku.

Dále se zkouší paměť, aby se rodičům mohlo doporučit, zda si dítě bude spíš zapamatovávat sluchem, nebo jestli má lepší zrakovou paměť. Další věc je matematická představivost: předškolák by měl umět napočítat do deseti, ale tím nemyslím, že umí odříkat čísla za sebou jako básničku, ale jestli skutečně chápe množství. Zda dokáže přidávat a ubírat třeba v relaci do pěti, a takové ty běžné matematické pojmy – větší, menší, stejně.

V poradně v rámci komplexního vyšetření zkoumám také oblast sociálního porozumění. Zkouším, jestli by dítě umělo vyřešit třeba nějakou vztahovou, sociální situaci. Při nástupu do školy už se přece jen od dítěte očekává samostatnost, schopnost se o sebe v určité míře postarat. Samozřejmě i u prvňáčků je paní učitelka pořád na blízku, ale už ne tolik, jako ve školce.

Jak se dá dítěti pomoci, když je nejisté právě v oblasti emocí a sociálních situací?

Sociální dovednosti lze rozvíjet třeba tak, že při čtení nebo sledování pohádek s dětmi probíráte důvody, které postavy vedly k určitému jednání. Dobré je se také soustředit na aktivity a kroužky, v nichž se neakcentuje soutěživost – tedy třeba dítě podpořit v uměleckých aktivitách.

Jak poznáte, co je sociální nezralost a co vrozený povahový rys, který se nevyřeší ani odkladem?

Je dobré vědět, co lze rozvíjet a co budou slabá místa dítěte, se kterými se toho moc dělat nedá. Některé děti třeba neumí navazovat vztahy s vrstevníky, lépe jim to jde s dospělými. Pak nemá smysl kvůli tomu odkládat školní docházku, spíš to dítě doprovázet životem a trochu mu s navazováním vztahů pomáhat. Koneckonců ani mezi dospělými to není jinak – ani my všichni takoví, že bychom k sobě zvali pořád nějaké návštěvy a se všemi se kamarádili.

Kde si mohou rodiče nastudovat, jak na tom jejich dítě je a co by mělo před nástupem do školy zvládat?

Doporučuji Desatero pro rodiče, dostupné na stránkách Ministerstva školství.

Hana Imlaufová je speciální pedagožka, rodinná psychoterapeutka, manželská a rodinná poradkyně. Pracuje v Křesťanské pedagogicko-psychologické poradně v Praze-Karlíně. Kromě poradenské praxe přednáší pro mládež, rodiče a pedagogy.  Spolupracuje s několika křesťanskými periodiky, kde především odpovídá na dotazy z oblasti vztahů, sexuality a výchovy dětí. Je vdaná,  má tři dospělé děti.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s