nové číslo Heroine právě v prodeji

Pečující samci a opičí bojovnice. Jak nám chování šimpanzů pomáhá pochopit genderové role?

16. červenec 2024

Svědčí společenské vztahy u šimpanzů o tom, že samci včetně těch lidských jsou „od přírody“ předurčeni být bojovníky a vládci, zatímco samice pečovatelkami? Mnozí vědci takovéto závěry vyvozovali. Stále více se ale ukazuje, jak byly unáhlené. Mnohem méně rezolutně, ale informovaněji téma pojednává kniha Odlišní: Jak nám primáti pomáhají pochopit naše genderové role. Napsal ji uznávaný nizozemsko-americký primatolog a etolog Frans de Waal, který byl v roce 2007 časopisem Time zařazen mezi stovku nejvlivnějších lidí dneška. Recenzi knihy pro Heroine.cz napsal Jan Lukavec.

Pozoruhodnému životu bonobů se primatolog a etnolog Frans de Waal věnuje velmi široce, ovšem vždy hledá lidské analogie. Foto: Shutterstock

De Waal, který zemřel letos 14. března, se v publikaci ohlíží za svým životem: dětstvím v početné nizozemské rodině, v níž vyrůstal s pěti bratry, manželstvím s Francouzkou s odlišným pojetím genderových rolí a desetiletími akademických válek o někdy až machistické vědecké teorie. Mimo jiné ukazuje, jak mu znalost fungování lidoopích tlup někdy pomáhala odhalovat mechanismy, které v lidské společnosti fungují rovněž, ale na skrytější rovině. Jako student kupříkladu patřil ke generaci anarchistů, která nedůvěřovala autoritám ve vedení univerzity. „Sexuální žárlivost jsme vnímali jako přežitek a ambice jakéhokoli směru byly podezřelé,“ vzpomíná. Šimpanzí kolonie, kterou zkoumal, ale vykazovala právě ony tzv. „zpátečnické“ tendence. Jak se s rozporem vyrovnal? Významně pozměnil svůj názor na členy vlastního druhu. I díky studiu šimpanzů pochopil, že také tehdejší studentské hnutí mělo jasně danou hierarchii vůdců, jejich poskoků a stoupenců, takže bylo všechno, jen ne rovnostářské, ovšem všichni členové rovnost vesele předstírali.

Autor v knize také vtipně ukazuje, že lidoopi, které on a jeho kolegové zkoumali, v mnoha situacích nerozlišovali mezi vlastním druhem a lidmi, ale citlivě vnímali rozdíl samec/samice, čemuž přirozeně přizpůsobovali své chování. Kupříkladu mnozí vědci-muži, kteří se snažili pracovat s bonoby v zajetí, se dostávali do potíží kvůli neochotě samic ke spolupráci právě s muži. Samice totiž vytvářejí silné aliance a daleko lépe kooperují s (lidskými) výzkumnicemi. Sám de Waal prý v tomto ohledu v San Diego Zoo nedopadl lépe. Jako s badatelem s ním pracovat nechtěly. Ale dočkal se jiné možnosti „spolupráce“: bonobí samice Loretta se mu často nabízela zpoza příkopu, koketně se k němu otáčela genitáliemi, a přitom na něj mezi nohama svůdně vykukovala a mávala. Ovšem jako muž „nikdy nebyl součástí gynarchie, kterou tvoří společenství bonobů“.

Popup se zavře za 8s
Prémiový článek

Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!

Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!