Z města a korporátu do bahna mezi slepice. Jak má představa o romantickém životě na vesnici tvrdě narazila na realitu a sousedy
Odstěhovat se z Prahy na vesnici neboli utéct z korporátu mezi slepice? Může to znít jako romantický návrat k přírodě, klidu a smysluplnějšímu životu. Milena Toman ale zjistila, že mezi instagramovou představou a realitou může být pořádný lán bahna, že soužití se starousedlíky znamená nečekané výzvy – a že některé věci člověk ocení až ve chvíli, kdy o ně přijde.
Začalo to vlastně docela neromanticky: Tinderem. „Já – stabilní práce v korporátu, dálkové studium vysoké školy, vyhlídky na kariéru i hypotéku. On – labilní připojení k internetu, stabilní přesvědčení, že patří na venkov,“ líčí Milena, jaké nepravděpodobné spojení pro ni osud přichystal. A byla svatba a dva roky života v ideálním kompromisu: on v domečku, ona v bytě.
Jenže pak přišla existenciální krize a opojné představy o životě na vsi, ovlivněné Instagramem, eventuálně pořadem Herbář. „Je to mocný koktejl, do kterého se přimíchá ještě David Beckham krmící slepice, a nakonec ho zakápnete nostalgickými vzpomínkami na dětství, kdy jste celé léto trávili na chalupě s babičkou,“ popisuje Milena Toman, co ji nakonec vedlo na cestu z města. Její ultimátní rada? Tohle nikdy nedělejte v zimě. „Mohou totiž nastat situace, kdy budete potřebovat druhé. Ale druzí lidé tam co? Nejsou. Respektive jsou, ale jsou zalezlí, dělají, že vás nevidí (ale vidí), vy je každopádně neznáte…“
Samotu, sklíčenost a děsivé zimní ticho ale rozpustilo její první jaro. Zahrada, bosé nohy, ranní káva a pocit, že právě tohle hledala. Pocit napojení na přírodu a nového smyslu. A pak sdílené buchty, vajíčka a cukety, komunitní život a místní rituály – a s ním ovšem nezbytně i slídivé oči a nekompromisní soudy starousedlíků, tak trochu automaticky pohrdajících náplavou. „Někteří odborníci to nazývají eko-exodus a ano, těsné napojení na přírodu, včetně péče o ni, je jeden z důvodů, proč z města odejít a začít život, který dost pravděpodobně zažila vaše (pra)babička,“ shrnuje svou zkušenost.
Romantickou představu o životě na venkově ovšem definitivně prověřila mateřská dovolená, která přináší specifický stav samoty. Vydržela Milena na venkově? Kdy se jí nejvíc stýskalo po ruchu velkoměsta a co by podruhé udělala jinak a lépe? A jaké má tipy na bezbolestné soužití se sousedy na vsi? Více se dočtete v jejím příběhu na webu Heroine.cz.
