Ukazují Scio testy, že jsou muži chytřejší než ženy? Rozdíly jsou, je to ale složitější, říká tvůrkyně testů

Lenku Fiřtovou bavilo sestavovat testy už odmala. Již na základní škole vytvářela různé úlohy a dávala je svým spolužákům a spolužačkám. Když se pak hlásila na vysokou školu, napsala testy obecných studijních předpokladů tak dobře, že jí Scio nabídlo spolupráci. Už od studií se tak podílí na vývoji těchto testů. V rozhovoru Lucie Kocurové pro Heroine.cz popisuje analytička Fiřtová mimo jiné i to, jak testy vznikají. 

Například, že jejich autoři a autorky mají pokyn, aby vybírali co nejvíc neutrální témata, aby nedocházelo ke zvýhodňování žen či mužů. „Nicméně jsme zjistili, že existuje jeden typ úloh, který z nějakého důvodu řeší lépe ženy,“ říká Fiřtová. Jedná se o takzvané „zebry“, tedy analytické úlohy, které však na první pohled nepůsobí jako úlohy matematické. Proto se do nich pouštějí i dívky, které se jinak matematiky bojí. 

„V testu Základů společenských věd zase existují okruhy, kde s vyšší pravděpodobností uspějí muži, a okruhy, kde víc bodují ženy,“ vysvětluje Fiřtová. V případě žen to je psychologie, v případě mužů moderní dějiny, což analytička vysvětluje i jejich zájmem o válečnou historii. 

Jak pozná, že je nějaký test dobrý? Například protože měří to, co chce, aby měřil. „Pokud škola stojí o uchazeče, kteří jsou schopni se hodně věcí naučit nazpaměť, měla by chtít přijímačky založené na memorování faktů. Pokud chce spíš uchazeče, kteří umějí logicky přemýšlet, měla by mít přijímačky založené na logice,“ vysvětluje Fiřtová. Jenže zdaleka ne všechny univerzity a fakulty toto podle ní umí pojmenovat a následně podle toho nastavit své požadavky.

Jaké další rozdíly v testech na základě pohlaví nebo životní zkušenosti existují? A jsou testy férové i k cizincům a cizinkám, nebo třeba lidem s ADHD? To si přečtěte v rozhovoru, který Lenka Fiřtová poskytla webu Heroine.cz.