Nechávají peníze na manželovi a zapomínají na stáří. Nejčastější chyby, které ženám brání ve finanční nezávislosti

Jen málokdo je na prahu dospělosti skutečně připraven zacházet s vlastními financemi. Podle letošního průzkumu Nadace České spořitelny a agentury Ipsos roste sebevědomí ve vztahu k penězům až s příchodem vlastních příjmů a prvních zkušeností. Z průzkumu ale vyplynul ještě jeden zajímavý fenomén. Chlapci si věří dvakrát častěji než dívky, že se ve financích vyznají. Test základních pojmů přitom ukázal, že dívky dosahují srovnatelných, ba i lepších výsledků, jen mají větší tendenci odpověď vynechat, pokud si nejsou jisté – zatímco chlapci si prostě tipnou. Výsledky tak zkresluje míra sebevědomí. To v oblasti financí ženám chybí evidentně už na střední škole, což pak předurčuje do jisté míry všechny další chyby, které nejčastěji v této oblasti dělají.

1. Nezačnou investovat včas

Investovat část příjmu by měl každý hned, jak je to jen možné. Například ve Švédsku je to samozřejmá věc, dlouhodobé investování tam podle expertky Jany Brodani využívá 90 procent dospělé populace. Právě dlouhodobé investování je totiž nejspolehlivější způsob, jak udržet hodnotu peněz, a díky složenému úročení dosáhnout i zajímavého zhodnocení.

Co je to dlouhodobé investování? Peníze ukládáte na delší dobu, typicky deset nebo ideálně i více let, a necháváte je „pracovat“. Pokud investujete pravidelně, nerozladí vás ani výkyvy na trhu – když akcie spadnou, znamená to pro vás pouze to, že daný měsíc nakoupíte levněji. Přitom je ale důležité diverzifikovat, to znamená nakupovat akcie různých firem, ETF, podílové fondy, dluhopisy a podobně.

Ze začátku lze investovat dynamičtěji, například do akcií, a s blížícím se předpokládaným výběrem pomalu přesouvat peníze spíše do konzervativnějších složek, jako jsou například dluhopisy. Zároveň je možné nevybrat vše najednou, ale portfolio odprodávat postupně: každý měsíc si v důchodu vybrat třeba jen 15 tisíc a dále nechat zbytek investic vydělávat.

Jenže už na začátku svého finančního života jsou ženy znevýhodněné tím, že na stejných pozicích mají podle dat Eurostatu až o 18 procent nižší mzdu než muži. Gender pay gap, jak se tomuto rozdílu v odměňování říká, je ještě větší mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Tam jsou nůžky v odměňování rozevřené zdaleka nejvíc, ženy berou o 25 procent méně. Pro ženy je tak odkládání peněz na investice v průměru daleko obtížnější než pro muže, protože náklady na bydlení a další životní potřeby mají pochopitelně srovnatelné. A další problém následuje: Kdo méně vydělává, bude mít nižší důchod. Včasný start investování je tudíž pro ženy ještě důležitější než pro muže.

2. Chybí jim investiční plán

Nejvíce času zabere základ: utřídit si v hlavě, co chci a kdy to chci. Chci si pořídit byt? Chci děti? Chci chatu? Chci být babička, která vezme vnuky na dovolenou, nebo chci trávit den objížděním supermarketů kvůli slevám?

Dále je potřeba se zamyslet, co si chcete kdy pořídit, zda potřebujete mít za deset let peníze na školné pro děti nebo za tři roky na auto a kolik budete potřebovat v důchodu, abyste si mohla i nadále udržet svůj životní standard. Podle toho pak začnete investovat. Ale i když vám momentálně žádné prostředky k investování nezbývají, je dobré zohlednit následující body.

3. Neřeší předmanželské uspořádání

V dnešní době, kdy rozvodem podle dat Českého statistického úřadu končí 40 procent manželství, lidé čekají se svatbou do pozdějšího věku a oba vstupují do manželství s vlastními penězi, o které se dosud nemuseli s nikým dělit, je důležité mít finanční otázky v páru zodpovězené dopředu.

Kdo bude co platit? Co až přijde dítě? Vrátí se žena či muž brzy zpět do práce, nebo zůstane doma? Může někdo z partnerů zadlužit rodinu kvůli podnikání? Podle toho se pak zamyslete nad tím, jestli je pro váš konkrétní případ lepší společné jmění manželů, nebo předmanželská smlouva.

„Pokud máme dva manžele, kteří vydělávají zhruba stejně, každý se chce věnovat vlastnímu podnikání, chce si investovat vlastní část peněz nebo má třeba i nějaké prostředky od rodičů, výhoda společného jmění manželů se stírá,“ vysvětluje notářka Markéta Káninská.

„Umím si představit, že takoví manželé nebudou mít žádné společné jmění, nepůjdou do rizika případného vzájemného zadlužování a podobně. V těchto případech je předmanželská smlouva jedním z nástrojů diverzifikace možných rizik. Díky smlouvě si mohou manželé sami určovat, jak budou nabývat majetek nebo dluhy,“ dodává s tím, že díky předmanželské smlouvě v každém okamžiku trvání manželství víte, s čím z něj případně odcházíte.

Společné jmění manželů má význam tehdy, kdy mají manželé velké disproporce v příjmech nebo je jeden z páru srozuměný s tím, že zůstane doma a bude se starat o domácnost a děti. Problém je v tom, že v případě rozvodu bývá dokazování společného majetku velmi složité, a pokud se nejsou manželé schopni dohodnout, tak i velmi emocionálně náročné a zdlouhavé. Spousta partnerů převádí před rozvodem majetky někam stranou a dohledávání deset let starých zisků je doslova detektivní práce.

Jsou to přitom stále v drtivé většině případů ženy, kdo zůstává doma a stará se o děti. Myslí na zadní vrátka? Jsou domluvené s manželem, že jim bude platit sociální a zdravotní pojištění nebo měsíčně posílat pět tisíc na investice? Pokud pak dojde k rozvodu, budou mít ženy na čem stavět, pokud ne, může si pár užít peníze v důchodu společně.

4. Nechávají finance na manželovi

Je to dost typický obrázek – ženy se soustřeďují na péči o domácnost a rodinu a finanční záležitosti svěří výhradně mužům. Finanční otázky jsou navíc často považovány za jedno z nejcitlivějších partnerských témat. Podle průzkumu finanční skupiny Partners až 40 procent párů přiznává, že spory o peníze negativně ovlivňují dokonce i jejich intimní život.

Je důležité, aby si ženy tyto aspekty uvědomily a začaly se aktivně zapojovat do finančního rozhodování. Zlepší to nejen jejich finanční stabilitu, ale také to přispěje k rovnosti ve vztazích. Angažovanost žen a otevřená komunikace o penězích v domácnosti je klíčová také kvůli jiné důležité věci: rodiče přenášejí své návyky na děti. Rodina hraje podle odborníků ve finanční gramotnosti klíčovou roli. Kruh se tady uzavírá. Pokud dívky vidí, že je samozřejmé, aby se ženy podílely na finančních rozhodnutích, budou samy v této oblasti více sebevědomé a aktivní.

A pak je tady ještě jeden důvod, proč by se ženy měly angažovat. Podobně jako o předmanželské smlouvě se páry nerady baví o smrti. Jenže nikdo není nesmrtelný, a pokud žena nemá ani ponětí, kde jsou rodinné peníze, a nemá přístup k účtům, může se dostat po smrti manžela do velkých problémů. Konkrétní příklad: mladá rodina měla dítě, krásný dům na hypotéku, žena dostávala na účet sumu pro vedení domácnosti – a pak nenadále muž zemřel. Dědické řízení trvalo několik měsíců, a než se ženě uvolnily peníze, dostala se do prodlení ve splácení hypotéky a hrozilo, že přijde o střechu nad hlavou.

Notář navíc nemusí vždy vypátrat všechny účty zesnulého, proto je dobré společně si majetek sepsat: jednotlivé fondy, bankovní účty, dluhopisy či aplikace, kde rodinný majetek máte. Notářům to urychlí práci a rychlejší je i dědické řízení.

5. Zapomínají na dlouhověkost

S tématem smrti souvisí další investiční chyba. Mnoho žen spoléhá na to, že jim partner zajistí finanční stabilitu i v důchodu. Lidé si vždy raději představují pozitivní scénáře, ale toto smýšlení může být dost rizikové, právě pokud se vztah rozpadne nebo partner předčasně zemře. A ani nemusí umírat předčasně – spousta žen si neuvědomuje, že statisticky svého muže přežije. V Česku průměrně o pět let. Navíc se díky čím dál lepší zdravotní péči může doba v penzi protáhnout i na třicet let.

K tomu je potřeba připočíst rozdíly ve výši důchodů, o jejichž příčinách už jsme se zmiňovali: ženy mají v Česku v průměru o dva a půl tisíce nižší důchod než muži (průměrný důchod žen je dnes 19 530 korun, mužů 22 017 korun).

Všechny tyto faktory je třeba zohlednit při plánování penze. Ženy si potřebují zajistit, aby jejich úspory a investice vydržely po delší dobu.