V šesti letech s nálepkou propadlíka. Babišův návrh je další důkaz, že v Česku moc nemáme rádi děti

Proč premiér přišel s návrhem právě teď? Nejspíš zaslechl obavy vyučujících z nového školního roku. Došlo totiž k výraznému omezení odkladů školní docházky, ani poměrně vážné poruchy nyní nejsou dostatečným důvodem, aby dítě odklad mohlo dostat. Poprvé tak v září do škol dorazila naprostá většina šestiletých dětí. Dříve přitom čtvrtina prvňáků byla v době nástupu do školy už dávno sedmiletá. Do prvních tříd tak nyní nastoupily i děti, které nemluví česky, mají autismus, ADHD nebo vývojovou dysfázii. A s tím vším si vyučující budou muset poradit.

Vyučující prvních tříd to tak budou mít o dost těžší než dosud. Pomoci jim mělo provzdušnění učiva. Rozvolnění výuky je jednou z očekávaných změn ve vznikajícím rámcově vzdělávacímu programu, a to právě v prvních dvou ročnících - kvůli adaptaci méně zralých dětí. Jenže ministerstvo školství zavedení dokumentu odložilo. Zároveň mohou ještě další rok prvňáci dostávat známky na vysvědčení místo slovního hodnocení. V dalším školním roce tak může pedagogům a pedagožkám pomoci jedině nová povinnost mít asistenta pedagoga v každé první třídě, která má více než patnáct dětí.

Mnoho vyučujících z toho všeho tak může být ve stresu. Kromě žáků, na které byli dosud zvyklí - jako jsou například děti ve střídavé péči, různě traumatizované nebo z nepodnětného prostředí, nyní mají ve třídě i děti s nejrůznějšími poruchami. 

A dá se pochopit, pokud si umí představit, že po pár týdnech či měsících na některé dítě ukážou a řeknou, že do školy ještě nepatří a mělo by se vrátit do školky a dozrát do školní docházky. Ačkoliv to ale pro vyučující může být lákavé, je to také nebezpečné a nevhodné. A jednalo by se pouze o další důkaz, že v Česku máme rádi opravdu jen svoje děti, ale už ne jiné. 

Celý komentář Simony Horské si můžete přečíst na Heroine.cz.